Recenze: Vaše Literatura - Literatura pro všechny!

Kdo je oběť a kdo vrah?

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
kvet

Ann Granger je známou a oblíbenou autorkou nejen ve své domovině, kterou je Anglie, ale také za hranicemi. Česká republika pochopitelně není výjimkou, což dokládá vydání již sedmého díla v pořadí nakladatelstvím Motto, které bych vám nyní chtěla přiblížit a nalákat vás k jeho přečtení.



knihaKvětiny na jeho pohřeb jsou součástí série případů Meredith Mitchellové a Alana Markbyho. Pokud vás napadlo, že bez znalosti předchozích dílů budete ztraceni, okamžitě tuto myšlenku zapuďte. Potencionální čtenář se nemusí obávat, že bude znevýhodněn, neboť k přečtení současného příběhu se nepotřebuje obeznámit s těmi minulými.

Hlavní dějovou linii představuje úmrtí úspěšného podnikatele Alexe Constantina na květinové výstavě v Chelsea, kam se sjíždí nejen milovníci různorodých rostlin. Co však na první pohled vypadalo jako selhání srdečního svalu, se vzápětí ukáže být rafinovanou vraždou. Mezi svědky patří především manželka Constantina, Rachel, a rovněž Meredith s Alanem. Na první pohled nic komplikovaného, avšak vezme-li se v úvahu, že Markby je Meredithin současný přítel a zároveň Rachelin exmanžel a ta je zase bývalou spolužačkou Meredith, vzniká jakýsi podivný trojúhelník, který nabude na zvláštnosti tím, že osamělá vdova oba pozve na své sídlo Malefis Abbey v Lynstonu, aby měla v těchto těžkých chvílích společnost. Návštěvníci poznávají nové obyvatele v okolí Malefisu a navíc veškeré okolnosti poukazují na skutečnost, že vrah se musí, chtě nechtě, skrývat nedaleko, což pochopí i superintendant Hawkins, kterému je vyšetřování svěřeno.

Pětadvacet kapitol není věnováno jen ději v čele s Mitchellovou a jejími společníky. Knížka začíná rozhovorem syna s matkou, která vlastní psí útulek v Lynstonu, a také další vedlejší postavy mají minimálně jeden odstaveček samy pro sebe. Dohromady se vše prolíná tak, aby postupně zapadly všechny díly a byla vyřešena ožehavá otázka, kdo je oním zabijákem.

Žádná výrazná negativa nemá smysl uvádět, a to z jednoho prostého důvodu – žádná nejsou. Jediné, co může o kousek snížit celkový dojem, jsou překlepy, které ale nejsou časté. Jako plus musím, a chci, vyzdvihnout všitý látkový proužek. Mnozí z vás jej možná neznáte, ale dříve se tato záložka objevovala téměř ve všech publikacích a měli jste tak jistotu, že ať už jste se začetli kdekoliv, nemuseli jste pak honem rychle hledat kousek papírku na založení rozečtené stránky.

Znovu zaslechla to podivné vrzání. Jsou to jen větve? Snažila se to nevnímat, ale najednou se hluk ozval znovu a hlasitěji. Tentokrát trval déle a přidal se k němu skřípot, při kterém trnuly zuby. Tohle už se nedalo jen tak přehlížet nebo přičítat větru ve větvích. Meredith znepokojeně zvedla oči k ananasu, právě včas, aby viděla, jak se na obřím kalíšku prudce zakymácel a řítí se dolů. (str. 115)

Květiny na jeho pohřeb se řadí do klasického detektivního žánru, ačkoliv já bych je posunula na trošku vyšší úroveň. V případě této detektivky jsem byla totiž mile překvapena, a jakmile jsem měla příležitost, už jsem měla knížku otevřenou a mé oči ulpívaly na potištěných stránkách. Květiny jsou čtivé, děj plyne příjemným svižným tempem a přinese nejeden překvapivý zvrat. Nepotěší pouze jedince lačnící po osvědčeném literárním směru, jakým bezesporu detektivky jsou, ale i čtenáře, kteří mají rádi thrillery a zatouží po „mírumilovnějším“ čtení.

Knihu Květiny na jeho pohřeb vydalo nakladatelství Motto

 

Soutěže

Aktuality

  • Poohlédnutí za rokem 2019

    Vážení čtenáři, rok 2019 je za námi. Jeho odchod jsme oslavili bujarým veselím na Silvestra, někdo dal přednost poklidnějším oslavám a třeba si našel čas i na dobrou knihu. A jak to tak bývá, nyní, na prahu nového roku s magickým číslem 2020, je vhodná doba na připomenutí si toho, co se nám v tom předešlém roce podařilo, a nebo co by bylo naopak vhodné zlepšit.

    Číst dál...  
  • Paseka slaví 30 let. Rodinné nakladatelství zůstává nezávislé a svobodomyslné.

    Nakladatelství Paseka vzniklo 9. prosince 1989. Revoluce umožnila Ladislavu Horáčkovi, aby svobodně vydával knihy, které jeho samotného zajímají a baví. Když po Horáčkově smrti v roce 2015 převzala nakladatelství jeho dcera Anna Rezková Horáčková, musela se vyrovnávat s hlasy, které tvrdily, že Paseka už nebude jako dřív nebo že nakladatelství dokonce zanikne. I díky knihám z posledních let si Paseka mohla ponechat nezávislý duch a zůstává například také nejúspěšnějším nakladatelstvím v historii literární ceny Magnesia Litera.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení