Čtenářský deník

Život s hvězdou – Jiří Weil

1 1 1 1 1 (11 hlasů)
Čtenářský deník
Vytvořeno 13. 8. 2014 3:00
Autor: Darina Melcherová
hvezda

Jiří Weil (1900 – 1959) byl českým spisovatelem židovského původu. Na Univerzitě Karlově vystudoval slovanskou filologii a srovnávací literaturu. Historicky jej řadíme do 1. vlny válečné prózy. Román Život s hvězdou vyšel v roce 1949 a odehrává se za 2. světové války.

 

knihaJosef Roubíček je bývalým bankovním úředníkem, jehož život najednou pozbývá smysl, neboť vše, co bylo pevně dané a přirozené, se převrátilo naruby. Praha za protektorátu představuje místo, kde si nikdo nemůže být ničím jistý. Příkazy a zákazy, vztahující se k židovskému obyvatelstvu, jsou naprosto nesmyslné, i přesto je lidé dodržují, strach jim brání uvědomovat si hodnotu a jedinečnost svého bytí, své svobody.

Josef Roubíček žije v nuzném bytě bez zařízení, přežívá z mála, je zesláblý a nemocný, ale

i tak je povolán k práci. Stává se z něj zahradník, jenž pěstuje zeleninu ve hřbitovní půdě. Zůstává mu však vděčnost, protože díky šťastné ruce osudu byl ušetřen transportu na východ. Váží si každé minuty darované navíc. Čas, kdy nemusí pracovat, tráví společně s toulavým kocourem Tomášem, nedůvěřivým tvorem, který si jen pozvolna zvyká na to, že by jej někdo mohl mít rád. Navštěvuje také dělníka Maternu, nezlomného člověka, který nemá strach čelit všemu tomu „svinstvu“. Materna věří, že nastane zlom a všechno bezpráví páchané na obyčejných lidech bude ztrestáno. Svojí lidskostí pomáhá Josefu Roubíčkovi najít odvahu k odboji, je mu oporou.

Josef všude kolem sebe vidí, kterak lidé odevzdaně přijímají osud, který jim byl vnucen, uvědomuje si, že bude bojovat. Neustále však váhá, zda má právo vzít druhému naději na přežití; v případě jeho nenastoupení k transportu nastoupí někdo jiný. Definitivním zlomem je okamžik zjištění, že jeho milenka Růžena byla popravena. Už nemá co ztratit, jeho život pozbyl významu, a tak je rozhodnut se jim vysmát. Vědomí, že snaha, kterou na něj vynaložili, byla zcela zbytečná, protože už není nic, co by si na něm vzali, jej utěšuje, protože jim (nacistům) také uštědří jedno malé zklamání.

Kniha nese autobiografické prvky, sám autor se vyhnul transportu a až do konce války se skrýval. Velký prostor je zde vyhrazen ne ději, ale pocitům hlavního hrdiny, jeho vnímání okolí.

Hlavní postava Josefa Roubíčka během knihy prochází určitým osobnostním vývojem. Zpočátku je stejně, jako většina lidí přesvědčen, že nemá právo vzdorovat. Slepě dodržuje nesmyslné příkazy, je bojácný a zakřiknutý. Později, díky novému příteli Maternovi, se rozhodne bojovat. Snaží se získat zpět svou důstojnost a sebedůvěru. Vysmívá se lidem lpícím na penězích, protože ani materiální dostatek není zárukou ochrany před nacistickými hrůzami. Sám svou situaci ironizuje, rovněž i sobě se vysmívá.