
Nakladatelství Motto vydává nové kočičí povídky Michaely Klevisové. Kocour z Montmartru navazuje na úspěšnou knihu povídek Čekání na kocoura, která vyšla v Mottu v loňském roce. Kocour z Montmartru je dosud nejosobnějším dílem, které autorka napsala. Michaela Klevisová zde popisuje vztahy koček a lidí a zdůrazňuje, že není vůbec špatné řídit se v životě srdcem, a že je často mnohem lepší "být" než "mít".
„Rozhodla jsem se psát o kočkách, protože mám kočičí duši. Mé kočky mě inspirují a doufám, že na čtenáře mé příběhy zapůsobí. Věřím totiž, že dobrá knížka je něco jako banka emocí – na jedné straně je spisovatel vloží a na druhé je čtenář vybere. Snažím se, aby moje knížky takové byly,“ prozradila Michaela Klevisová. Povídky v knize Kocour z Montmartru spojuje láska ke kočkám alespoň jednoho hrdiny; jsou plné obyčejných lidských starostí, trápení, tuh. Autorka vsadila děj jednotlivých příběhů nejen do Čech, ale i do jiných evropských měst. Ovlivněna návštěvou Paříže napsala úvodní povídku, podle níž se kniha jmenuje, povídka „Coco Chanel“ se odehrává v Saint Tropez, Berlín tvoří kulisu povídce „Checkpoint Charlie“ a autorčino oblíbené město Ameland se objevuje v ppříběhu „Černá kočka přes cestu“, která je inspirovaná skutečným příběhem.
Michaela Klevisová přiznává, že by byla klidně schopná koupit kabriolet místo nové koupelny jako Veronika z povídky „Jednou za život“, že tahá domů také všechna zvířata v nouzi stejně jako Stela z příběhu „Jiná liga“ a neváhala by ani vteřinu utratit úspory za záchranu nemocného kocoura jako Else z povídky „Checkpoint Charlie“. Za svou prvotinu Kroky vraha a detektivku Dům na samotě získala Klevisová výroční Cenu Jiřího Marka za rok 2008 a 2012.