Rozhovory

Může se autor inspirovat cizími díly? Pokud ano, do jaké míry? A kde všude může spisovatel brát inspiraci? Nejen tyto otázky jsem položila Mariánu Kadlčíkovi (píšícímu také pod pseudonymem Stanislav Klín), autorovi příběhu Loki, který zvítězil v naší literární soutěži Píšu, píšeš, píšeme. Pokud vás zaujala tato próza z drogového prostředí, můžete se dozvědět i více o jejím vzniku a zvoleném názvu.

Proč jste se rozhodl zúčastnit se naší literární soutěže?

Jelikož občas posílám i do jiných soutěží, rozhodl jsem se zkusit to i tady. Více méně to byla náhoda, knihu jsem vyhrát také nechtěl, jen jsem chtěl vědět, jestli můj příběh za něco stojí a není jen v prachu, snad ne...

Co vás inspirovalo k napsání příběhu Loki?

Příběh je až fantasmagorický, jedna má kamarádka mi dokonce řekla, jestli něco neberu. (Pozn.: smích, ale jen malý.) Inspirace bylo hodně, většinou osobní zážitky, knihy, někdy to byly jen myšlenky vybuchující v lebce. Jindy příběhy známých, nebo jen tak pochycené ve větru nebe.

Proč jste jednu z postav a následně i celou povídku pojmenoval Loki?

Loki, jak je jistě známo, je severský bůh a není z těch nejčistších a nejmírumilovnějších, je to bůh noci, můj bůh... Postava Loki je volnou inspirací jedné mé bývalé přítelkyně a právě tohoto boha marnosti, zastupuje zde vždy jakýsi bolestivý čin, hybnou sílu kola. Název se mi líbil hned od původní myšlenky, nechal jsem ho tak.

Váš příběh je zajímavý z hlediska stylu. Jak byste jej vy sám popsal?

Po přečtení některých knih od bratří Topolů jsem pochopil, že styl psaní je opravdu k zamyšlení a může být daleko nesvázanější, než by se mohlo zdát. Proto jsem se pokusil také uvolnit a hlavně psát pro sebe, nikdy jsem neměl rád zdlouhavé popisování místa, oblečků, hadrů, rtěnek, aut a nože... Příběh se také neodehrává současně, skáče se z minulosti do přítomnosti, z přítomnosti do budoucnosti etc. Proto může být taky zavádějící, ale jak už jsem říkal, já mu rozumím a to je pro mě důležité.

Kde berete inspiraci pro ona netradiční obrazná vyjádření?

Velkou inspirací a totožným světem mi bylo prostředí bratří Topolů, včetně Psích vojáků, také Franz Kafka či jiní... Někdy se taky snažím psát spíš báseň než povídku, proto používám takováto slovní vyjádření. Řekl bych, že spíš píši básně v próze či tvořím hybrida těchto dvou směrů.

Čím vás zaujalo drogové prostředí?

U této otázky se na chvíli zastavím. Drogy vpluly do našeho života už dost dávno, někteří filozofové, umělci a jiní bez nich nemohli ani dýchat svět. Je to každodenní chleba dělníků a kurev, ale taky lidí, co neví, kudy kam, z vlastní zkušenosti, vím že mnohé věci pak vypadají jinak. Drogy můžou i pomáhat, většinou ale zabíjí. Ale drogové prostředí je zkrátka prostředí dnešního světa. Co jsou vlastně léčiva? Bolí mě hlava? Dám si tenhle lék (drogu) a je to pryč. Je mi špatně? Dám si tady nějaký bílý prach a je to pryč... Je nuda, pustím televizi, která mě donutí být jakýsi druh mrtvoly... Budu onanovat, bude mi líp... V tomto prostředí se většinou pohybují i velmi vzdělaní lidé a je to nevyčerpatelná hra lásky...

Četl jste třeba Memento? Nebo jinou knihu, která vás inspirovala?

Memento jsem nečetl, inspirace v knihách? Je to větší část inspirace – Kerouac, Topolové, Bukowski, Kafka, Čapci, Hesse, Orten, Zdeněk Lorenc, Josef Junas etc. Všude se dá něco pochytit, každou vteřinu se dá přemýšlet, dnes už nejde vytvořit něco nového, jde jen kombinovat různé styly přesvědčení, šaty, slova a barvy...

Do jaké míry se může podle vás autor inspirovat jiným dílem?

Do jaké míry? Do nedohledna! Až táhle k obzoru. Jen nesmí sklouznout, tak jako já, k tomu, aby napodoboval, myslím, že nic jiného v tom není, nebo ano? Zatím mi ten podvod vychází... (Pozn.: ironický úsměv)

Kdy jste se začal věnovat psaní?

Začal jsem psát asi ve čtrnácti nebo patnácti, kdy jsem cítil nějaké formování osobnosti, ale jestli to bylo psaní? Když dnes něco najdu v půdě mé hlavy nebo stolu, musím se smát, byly to většinou zamilované pitomosti, sny, plány a pořád dokola v kruhu, formu to nemělo žádnou...

Pracujete nyní na nějakém dalším příběhu?

Jelikož píši téměř v každé volné chvílí, odpověď zní ano, stále mám něco připraveno, dopsáno a něco i pod rukou, stále... Momentálně jsem dokončil novelu Báseň David a v těchto dnech se věnuji jedné menší povídce (Bílý psi) do další literární soutěže. Příběh se točí okolo muže, který hledá odpověď na to, kdo mu stvořil sílu srdce (duši, Boha, přírodní zákony...).

Nepřemýšlel jste někdy zkusit štěstí v poezii?

V poezii se motám daleko víc než v próze, povídky a jiné jsem začal psát až docela nedávno. Takže pokud by měl někdo zájem.... (Pozn.: smích s cigaretou v koutku)

Plánujete někdy napsat dílo, které byste nabídl nějakému nakladatelství ke zveřejnění?

Přidat odkaz na článek:

                          

Komentářů

Přidat Nový Hledat

Přidat komentář

Jméno: Email:   Web: Název: UBBKód:         -barva-světlemodráčernámodrárůžovášedázelenásvětlezelenáhnědátmavěmodráolivováfialováčervenástříbrnázelenomodrábílážlutá -velikost-drobnémaléstřednívelkéobrovské     Please input the anti-spam code that you can read in the image.

!joomlacomment 4.0 Copyright (C) 2009 Compojoom.com . All rights reserved."