Kalendárium

16. září 1937 – narodil se Karel Milota, český básník, prozaik a překladatel, který přispíval do mnoha časopisů (Tvář, Plamen, Sešity). Jeho dílo je ovlivněno francouzským novým románem, napsal např. Noc zrcadel, Ďáblův dům, Gregor či sbírku Antilogie aneb Protisloví. Jeho manželkou je rovněž slavná spisovatelka Daniel Hodrová, která se zabývá i literární teorií.

15. září 1867 – narodil se Petr Bezruč, český básník a protispolečenský buřič, který je označován také jako básník jedné knihy. Tou jsou jeho slavné Slezské písně, v nichž vystupuje jako démon, věštec i bard slezského lidu. Obsahuje básně sociální, dramatické i intimní. Napsal také sbírku Stužkonoska modrá, v níž se projevuje básníkovo zklamání a smutek.

15. září 1890 – narodila se Agatha Christie, anglická spisovatelka, která bývá označována jako královna detektivek. Z jejích postav jsou nejslavnější Hercule Poirot a slečna Marplová. Z děl jmenujme např. Vražda na faře, Vražda v Orient-expresu, Smrt v oblacích, Smrt na Nilu, Deset malých černoušků či Mrtvá v knihovně.

13. září 1868 – narodil se Otokar Březina, český básník, hlavní představitel symbolismu na světové úrovni a člen České moderny. Sbírka Tajemné dálky je vzpomínkou na uplynulé mládí, snaží se najít smysl lidského bytí a dopídit se tajemství vesmíru. Podobné ladění mají i další sbírky. Jsou to Svítání na západě, zřejmě nejabstraktnější sbírka Větry od pólů, Stavitelé chrámu a Ruce. Napsal také knihu esejí Hudba pramenů a nedokončené Skryté dějiny.

13. září 1923 – narodil se Miroslav Holub, český básník a představitel tzv. poezie všedního dne, který patřil nejdříve ke skupině Ohnice a poté ke skupině Květen. Holubova poezie je ovlivněna jeho povoláním lékaře. Napsal např. sbírku Denní služba, Kam teče krev, Syndrom mizející plíce či Achiles a želva.

12. září 1981 – zemřel Eugenio Montale, italský básník a nositel Nobelovy ceny za literaturu, kterou získal roku 1975. Kromě básní psal i prozaická díla a věnoval se také literární kritice. Z jeho děl jmenujme např. Falsetto, Epigramma, Vento e bandiere či Verso Vienna.

12. září 1921 – narodil se Stanisław Lem, polský spisovatel, který se zaměřoval na žánr sci-fi, v němž lze nalézt i filozofické úvahy. Psal i bajky a pohádky se sci-fi nádechem, měl v oblibě témata navázání komunikace s mimozemskou civilizací a odlišnost mezi jejím a naším životem. Napsal např. knihu Marťan, Astronauti, Deník nalezený ve vaně či Mír na Zemi.

11. září 1885 – narodil se David Herbert Lawrence, anglický spisovatel a představitel realismu, který se blíži i k próze experimentální. Napsal např. Synové a milenci, Zamilované ženy či Ten, který zemřel. Jeho nejslavnějším dílem je román Milenec Lady Chatterleyové, který byl v době prvního vydání zakázán jako příliš pornografický.

10. září 1957 – narodil se Paweł Huelle, polský spisovatel, který se proslavil již svým debutem Weiser Dawidek. Kromě románů psal i povídky, např. Opowiadania na czas przeprowadzki (Povídky na dobu stěhování) či Pierwsza miłość i inne opowiadania (První láska a jiné povídky).

10. září 1890 – narodil se Franz Victor Werfel, rakousko-český básník, který psal německy a který byl představitelem expresionismu. Psal romány (např. Sjezd abiturientů, Čtyřicet dnů, Jeremiáš), dramata (např. Kozlí zpěv) i básně (např. Přítel světa).

9. září 1828 – narodil se Lev Nikolajevič Tolstoj, ruský spisovatel a představitel realismu. Kromě povídek, dramat a různých statí patří k jeho největším dílům román Vojna a mír a Anna Kareninová. V prvním ukazuje, jak je člověk nevýznamný v určité historické události, ve druhém kriticky pohlíží na ruskou společnost své doby.

9. září 1908 – narodil se Cesare Pavese, italský spisovatel, literární kritik a překladatel. V románech je častým motivem zklamání, osamělost, povrchnost milostných vztahů... tedy zhroucení všech ideálů hlavních postav. V češtině vyšel např. jeho román Měsíc a ohně, Pablův příběh, básnická sbírka Přijde smrt a bude mít tvé oči či lyrické dialogy Hovory s nymfou.

8. září 1943 – zemřel  Julius Fučík, český novinář, literární kritik a překladatel. Byl popraven nacisty kvůli účasti v odboji. Napsal řadu reportáží o SSSR, které mají především oslavný charakter. Slavné jsou i jeho literární eseje, např. soubor Tři studie, které obsahují esej Božena Němcová bojující, O Sabinově zradě, Chůva (tj. chůva Julia Fučíka). Nejslavnějším dílem je však Reportáž psaná na oprátce, kterou napsal během svého věznění v pankrácké věznici a v níž popisuje své zážitky v tomto prostředí a čekání na smrt.

8. září 1995 – zemřel František Nepil, český spisovatel, který napsal řadu rozhlasových vyprávění a knih pro děti (např. Já Baryk, Pohádky z pekelce). Mnohé z nich byly zfilmovány, sám psal také televizní scénáře. Vynikal jako skvělý vypravěč a autor minifejetonů.

7. září 1932 – narodil se Malcolm Stanley Bradbury, anglický spisovatel, který se zaměřoval na psaní románů. Napsal např. ironicky laděnou knihu Lidé nejsou k snědku, kde popisuje život na univerzitách, román Cesta na západ, Člověk dějin či Jíst lidi je neslušné.

7. září 1899 – zemřela Karolína Světlá, česká spisovatelka a představitelka generace májovců. Její tvorba bývá rozdělována na pražské prózy (např. První Češka, Černý Petříček, Zvonečková královna) a ještědskou prózu. Sem patří soubory povídek, jako např. Kresby z Ještědí, a pětice románů: Vesnický román, Kříž u potoka, Kantůrčice, Frantina a Nemodlenec.

6. září 1972 – narodil se China Tom Miéville, britský spisovatel, který se zaměřuje na fantasy literaturu, horor a sci-fi. Napsal např. román Král Krysa, Un Lun Dun či Město & Město. Některé romány (Nádraží Perdido, Jizva a Železná rada) zasadil do světa zvaného Bas-lag, kde žijí netradiční bytosti s vysokou inteligencí nepřátelské lidem.

5. září 1803 – zemřel Choderlos de Laclos, francouzský spisovatel a generál, který se proslavil díky svému dílu Nebezpečné známosti. Zde formou dopisů popisuje mravní úpadek v období francouzského absolutismu, touhu po volné lásce i mstě. Vydal také Úvahy o vlivu Vaubanova génia, kvůli kterým se však dostal do sporu se svými nadřízenými.

5. září 1829 – narodil se Josef Václav Frič, český spisovatel, novinář a představitel romantismu, který některá díla vydal pod pseudonymem M. Brodský. Byl obviněn z účasti na přípravě májového spiknutí, proto byl odsouzen za velezradu k uvěznění na 18 let. Kvůli dalšímu zatčení emigroval a žil v zahraničí až do roku 1880. Sestavil almanach Lada Nióla, napsal romantickou sbírku Písně z bašty, Osud rozervance a také několik dramat. Ve třech dílech vydal i své Sebrané spisy.

4. září 1976 – zemřel Ladislav Novomeský, slovenský básník a publicista, který byl ovlivněn zpočátku skupinou kolem časopisu DAV. Napsal např. sbírku Otvorené okná, Vila Tereza, Do mesta 30 minút, proletářsky laděné dílo Nedeľa či poetistickou sbírku Romboid. Protože se aktivně zajímal o politiku, napsal řadu článků oslavujících socialismus.