Děj tohoto románu začíná roku 1565 na hradu Helfštýnu, kde žije Václav z Ludanic se svou manželkou Johankou. Ta právě porodí své první dítě – dceru Kateřinu. Hradní pán je zklamán, protože toužil po dědici, kterého se však už nikdy nedočkal. Možná za to mohla i kletba pronesená žebravým mnichem, kterému nechtěl Václav z Ludanic poskytnout nocleh a jídlo.

Václav je podivín, trpí totiž neustálými bolestmi, které v něm vyvolávají záchvaty zloby. Navíc jeho žena brzy umírá, proto se malé holčičky ujímá její babička, pro kterou se péče o ni stane smyslem života. Dívenka je na svůj věk velmi moudrá, ale také zvláštní. Tvrdí, že viděla zelenou paní, o níž v okolí koluje řada legend. Vypráví se především to, že se zelená paní zjevuje těm, které čeká život plný bolesti. Že by Kateřina měla zažít tak smutný život?

„Bez jezera v zahradách si neuměla život představit, protože potřebovala rozmlouvat s vodní hladinou; u vody cítila klid a dostávala odpovědi na své otázky. Voda byla jediným přítelem, který rozuměl její zjitřelé mysli, uklidňoval její touhy a dodával jí víru v dobro života...“ (Černá, J. Rozmary lásky. Frýdek-Místek: Alpress, s. 55.)

Po smrti svého otce se stává Kateřina majitelkou celého panství. Kvůli nízkému věku žije u poručíka a na své panství se vrací až po dvanácti letech. Tehdy zjistí, že ji správci okrádají, pošle proto posla k příslušným úřadům. Onen posel je ale po cestě zabit a ona pochopí, že potřebuje někoho, kdo by se jí zastal. Je jí vybrán ženich, a to Petr Vok z Rožmberka.

Ten je ke sňatku donucen svým bratrem Vilémem a dluhy, které nemá z čeho splácet. Své peníze totiž utratil za nákladné hostiny, hony a turnaje. Má pověst milovníka žen a touží si zachovat svou svobodu, proto po dlouhé roky manželství odmítal. Nyní se však rozhodne navštívit Kateřinu, a přestože je jemu 41 let a jí pouhých 14, oba se do sebe zamilují a vezmou se. Vok chce pro svou manželku to nejlepší, proto rozšiřuje své panství, kupuje dům v Praze a zvelebuje svůj zámek. Tím opět rozhazuje peníze, navíc se bojí své staré povahy.

„Jak žít a neublížit tomu, co čte v plachém pohledu dívčích očí? On, divokým, svobodným životem a čtyřiceti lety zkušený muž... a ona, vtělená nevinnost, vrozený půvab a dětská křehkost...“ (Černá, J. Rozmary lásky. Op. cit., s. 101.)

Voka začne hryzat myšlenka, že je ke své ženě až příliš poután, a začne toužit po životě plném vína a žen. Nezůstává pouze u myšlenek a přejde k činu... Kateřinu podvádí a opět se k ní vrací pln výčitek svědomí. Kateřina začne o svém muži pochybovat, nesnáší pach vína, který z něj táhne, a několikrát upadne do bezvědomí. Jako by ji k sobě táhla zelená paní, která jí nabízí útěchu a zapomnění. Utíká tak do jiného světa, kde se cítí bezpečná, do světa, kde nemusí myslet na možné zálety svého manžela.

Kateřina je členkou českobratrské víry, proto těmto bratřím chce Vok postavit kostel. Tím se sice zavděčí své ženě, ale znepřátelí si katolickou církev. Nepřátel je stále více, a to jak závistníků, tak i věřitelů. Dokonce i císař Rudolf II. začne Vokovi závidět jeho rozsáhlou knihovnu, nespoutaný život a vůbec majetek. A protože nemají manželé žádného potomka, plánuje, že zabaví majetek Rožmberků.

Manželé se skutečně nemohou dočkat potomka, což předpověděl onen žebravý mnich, kterého tak urazil kdysi dávno Kateřinin otec. Vok se proto rozhodne navštívit věhlasného alchymistu Kellyho, kterého se ujal jeho bratr Vilém. Tím si ale proti sobě popudil tento Rožmberk císaře, protože ten tohoto mága ze dvora vykázal, neboť se o něm říkalo, že je špionem anglické královny. Kelly se setkává také s Kateřinou, u které rozpozná, že je v zajetí zelené paní. A také ví, že je tato žena plodná, problém proto musí být u Voka. Přesto v budoucnosti těchto manželů spatří jakési dítě, a když toto Kateřině předpoví, ta spěchá tuto radostnou zprávu sdělit svému manželovi. Toho ale nalezne v objetí služtičky, se kterou Vok trávil nejednu noc na Vilémově hradu.

Kateřina je zdrcena, protože má nyní důkaz o manželově nevěře. Odjíždí z Bechyně na Moravu, kde začne v hlavě slyšet hlas našeptávající jí, aby spáchala sebevraždu. Naštěstí se jí to nezdaří a po nějaké době opět začne toužit po manželovi. Ten přijíždí ve chvíli, kdy došlo na hradě k neštěstí. Při výbuchu střelného prachu zahyne hejtman se svou manželkou, jejich malého synka se ujme Kateřina, která se smíří s Vokem. Nyní ji konečně čeká šťastný život – dočká se dítěte, dokonce později osvojí další dva sirotky. A zelená paní se vrací do svého jezírka, neboť Kateřina již její pomoc nepotřebuje.


Čtěte také:

Recenze knihy: Láska a její rozmary v novém historickém románu

Komentářů

Přidat Nový Hledat

!joomlacomment 4.0 Copyright (C) 2009 Compojoom.com . All rights reserved."