Ukázky z knih

Ukázka z knihy: Kamarádka vodka - Strana 3

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
sklenicka
„Máte nějaký děti?“ zeptala se jich.
„Nemáme. A co vy dvě?“
Sarah řekla, že žádné nemá, a já se chystala učinit totéž, dokud jsem si nevzpomněla, že se mohu pyšnit dvěma.
„Já jo,“ řekla jsem. „Devět a čtrnáct let. Každý má jinýho otce.“
„Jak se jmenujou?“ zeptala se žena ze zdvořilosti.
„Earl … a Earl.“
Sarah mě přerušila otázkami o tom, kolik cen dostala jeho skupina, a kolik hitů natočili. Byl velmi polichocený, ale všechno zlehčoval. Jeho skromnost byla okouzlující.
Pocítila jsem úlevu, že se pozornost přesunula od mé osoby jinam, ale nabyla jsem sebedůvěry a chtěla jsem opět s něčím přijít do debaty, aniž bych hovořila o sobě.
„Dovolte, abych se vás na něco zeptala,“ přerušila jsem je. „Jaké to je soupeřit se všemi těmi Brity, který vám zřejmě vykrádají vaše věci? Amy Winehousová, Lily Allenová, Shakira.“
„Můžete nám přinést účet?“ zařvala Sarah na číšníka přes celou restauraci.
„Cheers,“ řekla jsem oběma, když jsme spěšně zaplatily a zvedly se k odchodu.
„Cheers,“ odpověděli a políbili Sarah na rozloučenou. Na mě se jen trapně usmáli a spokojili se s tím, že mně podali ruku. Pak ještě Don dal Sarah svoji vizitku.
„Ty bys měla psát pohádky,“ prohlásila Sarah, když si omotávala šálu kolem krku. „Nechápu, proč píšeš příběhy ze skutečnosti, když máš nejmíň tolik představivosti jako J. K. Rowlingová.“
„Raději si něco rychle a spontánně vymyslím podle okamžitý situace.“
„Ne, Chelseo, tak se lidi dostávaj z obtížnejch situací, ale ty lžeš naprosto zbytečně a především absurdně. Někdy vypustíš věci, jaký by mně vůbec nenapadly.“
„Proč by tě taky měly napadat, když to jsou moje výmysly?“
„Ty mě udivuješ,“ odpověděla. „Myslím, že můžeš skončit jako naprostá sociopatka.“
„To není vyloučený,“ souhlasila jsem.
Sarah vytáhla z kapsy vizitku, kterou jí dal Don Henley, studovala ji a pokoušela se přečíst jeho jméno. „Chelseo, co znamená tohle?“
„Co?“ zeptala jsem se a naklonila se k ní, abych lépe viděla.
„Je tady napsáno ‚The Equals‘?“
„Opravdu, je to tam.“
„Jak jsem mohla bejt tak hloupá! Jmenuje se Pat Lloyd a já myslela, že je to Don Henley.“
„Já taky. Neměla jsem nejmenší představu, jak Don Henley vypadá.“
„Ani já,“ přitakala jsem.
„Můžu jen bejt ráda, že jsem se neztrapnila před hudební legendou, nic jinýho k tomu nemůžu říct.“
„Jsem si jistá, že to jednou určitě uděláš.“
Onoho večera jsem ležela s otevřenýma očima v hotelovém pokoji, poslouchala, jak Sarah chrápe, a přemýšlela o tom, že se nikdo jiný, koho znám, nedostává do takových situací jako já. Bylo mně už třicet a neměla jsem nejmenší tušení, jestli existuje nějaká věková hranice, kdy se mé chování změní.
Po namáhavém přemýšlení doprovázeném škytavkou jsem došla k závěru, že za všechno mohou Angličané. Jsou zodpovědní za to, že se stydím za své domorodé americko-židovsko-mormonské kořeny. Kdyby mě neustále nediskriminovali, nesnažila bych se používat falešný akcent, abych zapadla mezi ostatní Velkobrity.
Ten večer jsem se pomodlila. Nejen za Anglii, ale i za mé děti. Doufala jsem, že Early nikdy nepotkají taková protivenství, jakým jsem musela čelit já v Dans le Noir. Modlila jsem se za jejich budoucnost, za to, aby se jim dobře dařilo, a především za to, aby měli dobré způsoby a poslali mi děkovnou pohlednici. Poslala jsem oběma DVD s mým půlhodinovým vystoupením v Comedy Central již před dvěma měsíci a ani jeden z nich se dosud neozval.


Knihu Kamarádka vodka vydalo nakladatelství Columbus.


Čtěte také:

Vulgární, šokující... a přesto zábavná a oblíbená


Komentáře   

 
Jindřich Štantejský
0 Jindřich Štantejský 2009-11-29 12:31
V daném příběhu je největší chudinka zřejmě autobiografická hrdinka Sarah, která musí holt používat ne sobě zcela vlastní akcent proto, aby zapadla mezi "Velkobrity?"
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
Jindřich Štantejský
+1 re: Jindřich Štantejský 2009-11-29 12:33
Cituji Jindřich Štantejský:
V daném příběhu je největší chudinka zřejmě autobiografická hrdinka Sarah, která musí holt používat ne sobě zcela vlastní akcent proto, aby zapadla mezi "Velkobrity?"
teda pardon:-D Chelsea:-DD
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Doporučujeme

Aktuality

  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  
  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o knihu O makovém semínku

    Ode dneška soutěžíme o knihu O makovém semínku z nakladatelství Albatros. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení