Ukázky z knih

Charles nenáviděl létání. A zvlášť když pilotoval někdo jiný. Vlastním letadlem odletěl do Salt Lake, ale kdyby s ním přistál v Chicagu, upozornil by na sebe svoji kořist – a raději chtěl Lea překvapit. A kromě toho přestal poté, co uzavřeli Meig’s Field, létat do Chicaga sám.
Nenáviděl velká města. Jejich pachy mu zahlcovaly čich a panoval v nich takový rámus, že neustále zachytával útržky stovky rozhovorů, ale klidně mu mohlo uniknout, že se k němu někdo plíží zezadu. Cestou tunelem od letadla do něj kdosi strčil a on se musel hodně přemáhat, aby mu šťouchnutí neoplatil, a tvrději. Přilétl na O’Hare uprostřed noci, takže se vyhnul největším davům, přesto tu bylo příliš mnoho lidí.

Matyldini rodiče vlastnili docela pěkný dům se třemi ložnicemi nahoře, dole byla jídelna, obývací pokoj a kuchyň. Její otec prodával ojetá auta a vypadalo to, že si vede velmi dobře.

Hned první den roku, o kterým je tady řeč, posledního roku povinný školní docházky, přivedla učitelka Jiřina Pivoňková do třídy novýho žáka. Jen sem ho tenkrát zahlíd, hned mi svitlo. Víte, normálně mi bejvalo vždycky novejch žáků docela líto, protože sem si dokázal velmi živě představit, jak to asi musí bejt příjemný změnit najednou adresu a s ní i kámoše a pak se jít představovat někam jinam, budovat všechno od nuly, znovu obhajovat svou existenci a učit se nový signály, kterýma se ostatní častujou, zatímco vy nic nechápete, takže sem se novejm nikdy moc nepoškleboval, protože jak už sem řek, není to až tak jednoduchá věc, tenhle přesun, ale tohohle novýho mi teda rozhodně nebylo líto, ani co by se za nehet vešlo.

Ve vzrušeném mozku mi jako temný rmut ve zkalené studni vířily vzpomínky na Janovo zuřivé trýznění, na jeho pyšné a lhostejné sestry, na odpor jaký mi projevovala jejich matka, a na nespravedlivé chování služebnictva. Proč mám jen pořád trpět, proč se na mne tak osopují, proč mě pořád obviňují a věčně odsuzují?

Sayblee Safipourová se vynořila z vířící šedé materie a mžikavě se rozhlížela v potemnělém svitu vlahého obývacího pokoje, prosyceného vůní kokosových ořechů, ananasu a jemného mořského vánku. Vdechla cosi sladkého a kořenného, závan touhy, který se vznášel v ovzduší. Jakmile přivykla světlu, které se chvělo žhavým vedrem, stáhla si kápi a dlouhé světlé vlasy shrnula dozadu. Otevřenými okny sem mírně vanula teplá večerní bríza, z vlhké trávy se ozývalo bzučení nočního hmyzu a žabí kvákání. Rozepnula pelerínu, odhodila ji na pohovku potaženou jemným sametem a uhladila si blůzu a sukni. Ubezpečila se, že během cesty z Londýna do Hila se nic nepomačkalo; materie fungovala jako nenarušený proud energie.

Roku 1980 Sářina maminka, tehdy třiatřicetiletá, znovu otěhotněla. Na začátku léta s komplikacemi porodila dvojčata. Mohla to být neuvěřitelně radostná událost, kdyby chlapeček, který se narodil jako první, do týdne nezemřel bez zjevné příčiny. Lékaři to vysvětlili jako syndrom náhlého úmrtí kojenců, kterému nelze nijak zabránit, ale rodičům tím nikterak neulevili v bolesti. Naštěstí holčička, která se narodila jako druhá, přežila. Dostala jméno Michaela.

Americké nakladatelství Random House a Christopher Paolini zveřejnili netrpělivě čekajícím fanouškům další ukázku ze čtvrtého pokračování světových bestsellerů Eragon, Eldest a Brisingr. V USA a na dalších vybraných trzích se Inheritance objeví 8. listopadu 2011. V České republice se fanoušci dočkají v první polovině roku 2012.

Studentka střední školy Viktorie Šťastná žije přes týden na internátu, víkendy tráví doma na maloměstě. Je uzavřená sama do sebe, všemi okolo pohrdá, nemá žádné přátele. Jejím snem, kterému podřizuje vše, je dostat se na výtvarnou školu, obor malba. Jednoho dne se však setká se svým dávným známým Robinem a k překvapení všech s ním vyrazí na diskotéku. Nezávazný flirt postupně přeroste v lásku. Vzájemný vztah obou mladých lidí prochází zatěžkávací zkouškou, když se Viktorie dozví o Robinově těžké nemoci...

Skupina tělesně postižených dětí rehabilitujících v lázních odjíždí na zážitkový kurz: kromě zmrzačených těl mají děti i ztrápené duše, jsou rozhádaní, zaťatí vůči sami sobě i vůči svému okolí. Hlavním hrdinou je třináctiletý Skin s postiženou levou rukou stíhající sen o tenisové kariéře. Spolu s ostatními má absolvovat program, který nemůže dát dohromady jejich ztrápená těla, ale měl by uklidnit napjatou atmosféru, vylepšit vzájemné vztahy, posílit sebedůvěru.

Byli jsme v Cheyenne, uprostřed obrovského rodea a karnevalu. Praotec všech rodeí, jak hlásal billboard u silnice. Vznášeli jsme se na obrovském ruském kole nad stodolami, ohradami pro dobytek, prodejními stánky a polním kuchyněmi. Logan a Tereza házeli malé koblížky po lidech dole, protože podle Logana je to prý tradice a nebolí to. Měl nová sluchátka, ale Tereza se místo kulmy rozhodla pro plastové pouzdro a dvě pistole. Tvrdila, že to pouzdro nikdy nesundá. Teď byli oba ozbrojení. Když jsme ty pistole a pouzdro kupovali, prodavačka v obchodě se podívala na Terezu, pak na mě a řekla, že bych měla té holce rozčesat vlasy… Fakt je má fialové? A co jsem to prý za matku.