Teorie literatury
Ruský formalismus: Šklovského metoda ozvláštnění |
|
|
| Autor: Alena Štouračová |
| Pátek, 14 Srpen 2009 23:00 |
„Nová forma se neobjevuje proto, aby vyjádřila nový obsah, ale proto, aby změnila formu starou, která svou uměleckost už ztratila.“Ruský formalista Viktor Borisovič Šklovskij vydal roku 1917 článek Umění jako tvůrčí postup, v němž tvrdil, že v běžném životě nevnímáme hlouběji věci, jejich vztahy a jednotlivé výpovědi o nich. Reagujeme na ně víceméně automaticky. Smyslem umění je dle Šklovského ozvláštnit, defamiliarizovat realitu běžného života a běžnou komunikativní praxi. Šklovskij užil termínu ozvláštnění, defamiliarizace (ostraněnije). Literatura má podle něj sdělovat, jak věci vnímáme – nesděluje, jak jsou běžně známy nebo za co jsou běžně považovány. Šklovskij zastával názor, že ozvláštnění – defamiliarizace – je záměrné zdůraznění neobvyklosti a cizosti věcí (tj. tzv. odcizení). Snažil se tedy o to, aby zdůraznil specifikum vnímání literárního textu a zároveň aby hlavní pozornost směřovala k promluvě jako estetickému objektu. Šklovskij dílo nechápal jako věc, nýbrž jako soubor vztahů mezi jednotlivými materiály a stylistickými postupy. Říkal, že: „Literární dílo není věc, ale poměr materiálů. (...) Obsah literárního díla se rovná součtu jeho stylistických postupů.“ Metodě ovzláštnění se Šklovskij věnoval především v souboru studií Teorie prózy (kapitola Umění jako metoda). Jednotlivé studie byly nejdříve od roku 1917 vydávány časopisecky, v roce 1925 vyšly v Rusku jako celistvá kniha. Teorie prózy je považována za jeden z nejvyhraněnějších projevů ruské formální školy, ne-li za její manifest. Vzhledem k živým kontaktům mezi ruskými formalisty a pražskými strukturalisty se záhy po ruském vydání přistoupilo k práci na českém překladu. Ujal se ho Bohumil Mathesius, jehož překlad vydalo v roce 1933 nakladatelství Melantrich pouhých osm let po prvním ruském vydání, tedy v době, kdy ruský formalismus výrazně působil na vznikající strukturalismus a tzv. pražskou školu. V této době však nebyly ještě ustáleny české varianty termínů, které formální škola razila. Ty mohl Mathesius opravit až ve vydání z roku 1948. Toto vydání již bylo ovšem postiženo cenzurou či autocenzurou, takže např. vypadla zmínka o Trockém či kritická zmínka o marxismu a proletářské diktatuře. Formalismus stejně jako strukturalismus byly po roce 1948 podrobeny ostré ideologické kritice. Marxistické literární vědě vadilo, že se Šklovského soubor studií nezabývá ideovým obsahem literárních děl, ale soustředí se na to, jak je literární dílo uděláno. Svého necenzurovaného vydání se tak Teorie prózy dočkala až v roce 2003, doplněna Mukařovského studií K českému překladu Šklovského Teorie prózy (původně v časopise Čin 1934). Teorie prózy je hned od počátku (především kapitola Umění jako metoda) polemicky namířena proti tradičnímu symbolismu, který se v Rusku opíral o Potebňovu koncepci umění jako myšlení v obrazech. Hlavní Šklovského výtka je vedena proti tomu, že Potebňa nerozlišoval praktický neboli prozaický jazyk, v němž platí zákon ekonomie tvůrčích sil (tedy dosáhnout záměru co nejméně slovy), od jazyka básnického. Ten charakterizuje především ozvláštnění, tedy způsob vidět věci novým pohledem, vyvedené z jejich kontextu. Podle Šklovského je cílem umění „dát pocit věcí jako faktů vidění, nikoli faktu poznání; metoda umění je metoda ozvláštnění věcí a metoda znesnadnění formy, zvětšující obtíž a délku vnímání, poněvadž proces vnímání je v umění sám o sobě cílem a musí být prodlužován.“ Metodu ozvláštnění Šklovskij názorně demonstruje na Tolstého prózách. Všímá si toho, že Tolstoj mnohé události popisuje tak, jako by je viděl poprvé, věnuje pozornost detailu a často mění vypravěčskou perspektivu. Například ve stati Hanba Lev Nikolajevič Tolstoj ozvláštňuje pojem bití takto: „… lidi, kteří porušili zákony, svléknou, povalí na zemi a bijí pruty po zadnici… mrskají po obnažených hýždích… A proč zrovna tento hloupý, divoký způsob dělat bolest, a ne nějaký jiný: píchat jehly do ramene nebo do nějakého jiného místa na těle, dávat ruce nebo nohy do svěráku nebo ještě něco podobného.“ Šklovskij usuzuje, že obvyklá věc bití je u Tolstého ozvláštněna jak popsáním, tak návrhem změnit její formu, a to bez změny její podstaty. Metoda ozvláštnění není speciální tolstojovská, podle Šklovského je ozvláštnění skoro všude tam, kde je obraz. Cílem obrazu není přiblížit jeho význam našemu chápání, ale vytvořit zvláštní vnímání předmětu – vytvořit „vidění“ a nikoliv „poznání“. Dějiny forem pak lze podle Šklovského vysvětlit jako jejich automatizaci a ozvláštnění. Tento přístup někdy bývá označován jako imanentní. Zatímco prozaická řeč je řečí obyčejnou, lehkou a pravidelnou a určuje ji automatizující faktor, poetickou řeč Šklovskij označil za řeč-stavbu, řeč brzděnou a křivou, jejíž rytmus spočívá v porušování rytmu prozaického. Originálním básnickým postupem je zpomalení, zabrzdění, retardace, tedy nejrůznější formy pokřivení praktického jazyka a jeho rytmu (např. paralelismy, tautologie, pleonasmy, vkládání novel, digrese, časové inverze), kdy si vlastně forma tvoří obsah sama pro sebe. Čtěte také: Ruský formalismus |
Anketa
Aktuality
| Uzávěrka soutěže Nakladatelství Fragment se blíží |
Bezmála tři desítky povídek už dorazily do Nakladatelství Fragment v rámci literární soutěže Hledá se autor bestselleru. Unikátní klání dosud nepublikovaných spisovatelů odstartovalo na začátku ledna a potrvá ještě celý tento měsíc do 29. února. Šanci mají všichni nadějní vypravěči bez ohledu na věk nebo povolání. Pro ty, kteří neholdují psanému slovu, běží v Nakladatelství Fragment paralelní soutěž o nejhezčí grafický návrh knižní obálky. Společné téma zní „O vztazích s humorem“. |
| VI. ročník soutěže pro děti a mládež Moje soukromí! Nekoukat, nešťourat! |
Úřad pro ochranu osobních údajů u příležitosti „Dne ochrany osobních údajů“ 28. ledna 2012 vyhlašuje VI. ročník soutěže pro děti a mládež Moje soukromí! Nekoukat, nešťourat! |
Poslední přidané inzeráty
| Culinaria Francie Kuchařky (30.12.2011) | |
| Culinaria Itálie Kuchařky (30.12.2011) | |
| Milan Valenta - Půďáci ze staré školy Pro děti (27.12.2011) | |
| Christina Sondermann - Velká kniha her pro psy Ostatní (27.12.2011) | |
| Susannah Charlesonová - Stopy pohřešovaných Beletrie (27.12.2011) |
Nové komentáře
Ukázka z knihy: Byla jsem otro...
Jelikoš téměř vůbec nečtu,tak od této knihy jsem se nemohla odtrhnout je velice dobře udělaná ,,pozp...
Soutěž o tři leporela Opička O...
Kde budou zveřejněni výherci? Soutěž zkončila a nikde nic.
Sourozenecká láska
super doporučuji
Dvakrát z České knižnice
Myslím, že my si nemusíme vykat :) Přiznávám, že mě osobně se víc líbil vnější design dřívějšího vyd...
Dvakrát z České knižnice
Děkuji za zajímavou recenzi; vám se skutečně líbí puzzle-obálky nové podoby ČK? :)
Tajemství yggurského jazyka
Děkuji za komentář, vážím si každého názoru. Myslím si, že recenze nemá obsahovat to, k čemu musí ka...
Strhující válečný sci-fi román...
Paní Zahradníčková, děkuji Vám za upozornění, v článku už byla informace opravena.
Knihy
Doporučujeme
Anketa
Soutěž
| Soutěž o komiks Garfieldova show č. 2: Kočičí příšera a další příběhy |
|
| Celý článek... |
Z čtenářského deníku
| Petr Bezruč - Slezské písně |
Petr Bezruč, vlastním jménem Vladimír Vašek, sepsal několik sociálních balad, v nichž jsou nositelem tragičnosti poměry ve společnosti. Většina básní vyšla ve sbírce Slezské písně, která se okamžitě proslavila. Autor zde vyjádřil to, co cítili vykořisťovaní dělníci ve Slezsku a na Ostravsku. Jeho cílem bylo mluvit za ostatní, bojovat za jejich práva, lepší životní podmínky, vyjádřit přání prostého lidu a bezpochyby také zobrazit bídy, ve které byli lidé nuceni žít. |
| Celý článek... |
| Agatha Christie – Záhada na zámku Styles |
Arthur Hastings, zraněný ve válce a poslaný domů do civilu, tráví dny své rekonvalescence v sídle svého přítele – Johna Cavendishe, respektive v sídle vlastněném Johnovou matkou Emily. Emily se nedávno provdala za muže o dvacet let mladšího, Alfréda Inglethorpa, který je zbytku rodiny, především pak asistentce paní domu, Evelyn Howardové, trnem v oku. |
| Celý článek... |






„Nová forma se neobjevuje proto, aby vyjádřila nový obsah, ale proto, aby změnila formu starou, která svou uměleckost už ztratila.“












Dnes jsme pro vás připravili soutěž pro všechny milovníky Garfielda o komiks Garfieldova show č. 2: Kočičí příšera a další příběhy. Stačí pouze odpovědět na tři jednoduché otázky a skvělý komiks může být váš. Můžete jím potěšit jak sebe, tak své blízké. Je skvělým dárkem především pro dětské čtenáře a milovníky kocoura Garfielda.





