|
Autor: Alena Štouračová
|
|
Sobota, 03 Říjen 2009 00:10 |
 Literatura faktu stojí na pomezí umělecké a věcné literatury. Používá uměleckých výrazových prostředků k vylíčení skutečné události, života historických osobností, přičemž se věrně přidržuje faktů a ověřených skutečností a neuchyluje se k fabuli ani k fikci. Do literatury faktu můžeme zařadit paměti, deníky, životopisnou literaturu anebo cestopisy.
|
|
|
Autor: Alena Štouračová
|
|
Neděle, 13 Září 2009 00:10 |
 Hermeneutika je všeobecně považována za nauku o metodách správného chápání a výkladu náboženských, filozofických, právních či v širším významu uměleckých textů. Jako filologická nauka se hermeneutika zabývá výkladem historických textů. Vedle procesu interpretace zahrnuje proces tzv. exegézy, jež se snaží shromáždit veškeré dostupné historické údaje vztahující se ke konkrétnímu zkoumanému textu.
|
|
Autor: Alena Štouračová
|
|
Neděle, 06 Září 2009 00:00 |
 Obrazná pojmenování v užším smyslu neboli tropy jsou založeny na přenášení významu. Jejich podstatou je mnohoznačnost slov. Při tvorbě obrazných pojmenování básník nevytváří zcela nové prvky, ale spíše nově a neotřele kombinuje prvky staré. Přímá pojmenování určitých jevů přenáší na jevy jiné, a tak toto pojmenování významově posouvá. Výsledkem je neočekávané spojení slov, které můžeme označit jako nepřímé a obrazné pojmenování.
|
|
Autor: Alena Štouračová
|
|
Neděle, 23 Srpen 2009 00:00 |
 Počátek pozitivistického myšlení spadající do 1. poloviny 19. století je spojen s francouzským myslitelem Augustem Comtem (1798–1857), jenž je nazýván nejen otcem pozitivní filozofie, ale také otcem moderní sociologie. Comte v zásadě odmítal nadřazovat rozum nad zkušenost. Zdůrazňoval, že vědění má být pozitivní, tzn. věcné, určité, přehledné, prokazatelné, objektivní.
|
|
Autor: Alena Štouračová
|
|
Pátek, 14 Srpen 2009 23:00 |
 „Nová forma se neobjevuje proto, aby vyjádřila nový obsah, ale proto, aby změnila formu starou, která svou uměleckost už ztratila.“
|
|
Autor: Alena Štouračová
|
|
Pátek, 07 Srpen 2009 23:00 |
 Počátek ruského formalismu je úzce spjat s rokem 1915, kdy vznikl Moskevský lingvistický kroužek, a s rokem 1916, kdy bylo v Petrohradě založeno Sdružení pro studium básnického jazyka (OPOJAZ). Moskevský lingvistický kroužek vznikl z iniciativy Romana Osipoviče Jakobsona, Petra Bogatyreva a Gregora Vinokurova.
|
|
Autor: Kamil Princ
|
|
Čtvrtek, 18 Červen 2009 23:00 |
 V tomto článku máte možnost objevit pravidla nejrůznějších druhů rýmů a jejich zákonitosti. Rým bývá z hlediska literární teorie tak trochu opomíjenou záležitostí. Možná proto, že se zdá na první pohled vše jasné a srozumitelné. Pojďme se ale podívat pod pokličku pozorněji…
|
|
Autor: Marta Štefková
|
|
Neděle, 14 Červen 2009 23:00 |
 Nedávno na stránkách našeho magazínu vyšel článek o určování těžkých a lehkých dob u veršů. Rozlišování přízvučných a nepřízvučných slabik je důležité ve veršovém systému tónickém a sylabotonickém. Často se při určení přízvuku řídíme jednoduchým pravidlem: v češtině je slovní přízvuk vázán na první slabiku ve slově. Je tomu tak ale vždy? A jak by si naši básníci poradili v tom případě s tvořením vzestupných taktů, jako je jamb, anapest či spondej?
|
|
Autor: Kamil Princ
|
|
Pátek, 12 Červen 2009 23:00 |
 Teorie přízvučných a nepřízvučných dob patří ve versologii k elementárním znalostem. Ne vždy je však metrum básně zřetelné. Jako pomůcku při rozpoznávání stop můžeme použít analogii v hudbě a rozpoznávat rytmus básně podobně jako rytmus písně…
|
|
Autor: Marta Štefková
|
|
Čtvrtek, 28 Květen 2009 00:00 |
 Jorge Luis Borges, argentinský spisovatel, se proslavil svými povídkami, básněmi a eseji, v nichž se zabýval problémy z oblasti literatury a filozofie. Mezi takto zaměřená díla patří i povídka Autor Quijota Pierre Medard, v níž Borges praví, že je mnohem důležitější, kdo příběh vypráví, než-li o čem samotný příběh je. Některé z vás možná toto tvrzení překvapí, avšak následující rozbor povídky vám přiblíží, co autora vede k tomuto závěru.
|
|
|
|
|
|