Rozhovory

O knížce ze šuplíku s Janou Franče Jiráskovou

1 1 1 1 1 (3 hlasů)

Jana na sebe výrazněji upozornila povídkovou knížkou Paranoidní pijavice, která vyšla v roce 2012. Její nová kniha Zbláznila ses? se objevila na pultech knihkupectví pod hlavičkou nakladatelství Paseka letos v srpnu. Právě o ní jsme si povídaly.

 

jana-jiraskovaZajímalo by mě, jak dlouho jste knihu psala a jaké byly reakce okolí? Často se setkávám s názorem, že by knihy měly přinášet relax a pohodu, nikoliv depresivní témata. Spousta lidí nechce vidět nepěkné stránky života. Co si o tom myslíte?

Přesně už nevím, jak dlouho tahle knížka vznikala, ale vím jistě, že jsem ji dopsala před víc jak třemi lety a pak mi tak trošku ležela doma. Několik lidí ji četlo ještě v rukopisu, což byli ale ti, kteří mě znají, a rozhodně věděli, co od ní můžou čekat. A určitě bych se s nimi shodla na tom, že ta knížka depresivní není, že je v ní i vtip a spousta a spousta naděje a optimismu mezi řádky. Úmyslně je stavěná tak, aby kontrastoval všední život, ve kterém se zdánlivě mnoho neděje s tím, co se může odehrávat v našich myslích, hlavách, snech…

Četla jsem Paranoidní pijavici, takže představu o tom, jak píšete, jsem měla. Rozhodně bych vaši knihu jako depresivní necharakterizovala. Vnímala jsem mezi řádky spoustu emocí a hlavně naději, proto na mne v podstatě zapůsobila pozitivně, i když některé noční můry byly skutečně tísnivé. O to víc mne překvapily reakce některých čtenářek, že se jedná o oddechovou knihu. Jak si to vysvětlujete?

Pokud si někdo myslí, že Zbláznila ses? je oddechová kniha, pak nejenže nečetl mezi řádky, ale asi úplně ani ty řádky. Jinak si to vysvětlit neumím. Nebo snad tyto čtenářky vycházely z předpokladu, že se vlastně v knize „nic“ neděje, protože žádná vražda, viditelná zápletka či brutální sériový vrah znásilňující a následně porcující mladé ženy, které si vybírá podle tetování za levým uchem, se tam neobjevuje.

Text jste tedy měla nějakou dobu doma v šuplíku a rozhodla se jej vydat až nedávno. Asi to nebylo jednoduché rozhodnutí, že? Přece jenom působí velmi autobiograficky.

Kniha je autobiografická, ale to vůbec neznamená, že kopíruje do slova a do písmene můj život a rozhodně to nebyl důvod, proč jsem ji tak dlouho měla v šuplíku. Ty důvody byly jinde: jednak jsem měla dost (důležitějších) starostí v osobním životě a za druhé – asi nejsem typ, který by obesílal nakladatelství a orodoval za svoji tvorbu. Během těch tří let jsem vždycky spíš náhodně nabídla rukopis k vydání, celkem třikrát a napotřetí to vyšlo.

Takže reakce blízkého okolí na takto otevřenou knihu jste se vůbec neobávala?

Určitě ne. Což neznamená, že jsou úplně vyloučeny. Ale uměla bych si to, myslím, otevřeně vyříkat. Snažím se dost let o upřímnost, v psaní i v životě.

Ano, s tím mohu souhlasit, měla jsem pocit jak z Paranoidní pijavice, tak i Zbláznila ses?, že rozhodně nejste pokrytecká. Pro spoustu z nás je jednodušší nevidět, že něco přestalo fungovat, a dál si žít uzavřeni v bublině svých iluzí. Pomohlo vám, když jste se vypsala ze svých emocí, lépe se s těmi negativními životními situacemi vyrovnat? Změnilo vydání tohoto textu nějak váš život?

Nemyslím si, že by mi psaní pomáhalo se s životními situacemi vyrovnávat. Rozhodně ne přímo. Psaní pomáhá určité věci lépe pochopit, dává možnost si s daným tématem pohrát, poupravit si ho, najít jiný úhel pohledu. Psaní je součástí mého života mimo jiné proto, že vím (ať už jako čtenářka nebo jako autorka), jak moc lidem pomáhá vyprávět si navzájem svoje příběhy. Často mě překvapuje, kolik lidí mi řekne, že se v mých knihách našlo. Knížku jsem dopsala před hodně dlouhou dobou, takže sám život mnohé za tu dobu změnil. Mému životu dala (zatím) kniha Zbláznila ses? kus prosté a nefalšované radosti z toho, že ji vydala Paseka, a také z úžasné obálky Lely Geislerové.

Jaké akce vás teď v souvislosti s vydáním Zbláznila ses? čekají? Můžeme se těšit na nějaké autorské čtení? Slyšela jsem, že vaše autorská čtení jsou skutečně zážitek...

Autorská čtení mám ráda – je to možnost okamžité zpětné vazby. Navíc dost věcí jinak vyzní, když je autor sám přečte, když do toho dá kus sebe. V nejbližší době – 13. října – vystoupím v rámci poetického večera Otevírání v Barriqádě v Moskevské ulici.

A poslední otázka – nedá mi to se nezeptat –, máte ještě něco v šuplíku? Nebo pracujete na nějakém novém textu?

Šuplík je prázdný, částečně i proto, že já čas od času různé pokusy, které jsem neposlala včas dál do světa, prostě vyhazuju, pálím v kamnech a podobně. Ale uvažuji o nové věci, i když nemám téměř nic, kromě pár poznámek. V hlavě to ovšem je – všechno! Moc ráda bych se do toho pustila a věřím, že to vyjde.

Děkuji za rozhovor a přeji i za čtenáře VašeLiteratura.cz, ať se vám psaní daří!

Doporučujeme

Aktuality

  • Humbook 2017

    V loňském roce se uskutečnil první ročník literárního festivalu Humbook, který lákal především příznivce oblíbeného stylu Young adult. Pořadatelství se ujala nakladatelství Fragment a CooBoo.

    Číst dál...  
  • Cena Česká kniha pošesté

    Cena Česká kniha je opět tady, tentokrát již 6. ročník. Každoročně vás informujeme o knihách, nominovaných na vítězství, postupně tak, jak se zužuje jejich výběr. V šestém ročníku došlo k jedné zásadní změně, o níž se dočtete v následujícím textu, převzatém z tiskové zprávy organizátora.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o knihu Nejkrásnější židovské pohádky a legendy

    Ode dneška soutěžíme o knihu Nejkrásnější židovské pohádky a legendy z nakladatelství Portál. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení