Rozhovory

Rozhovory: Veronika Černucká

1 1 1 1 1 (6 hlasů)

V únoru 2016 vyšla v nakladatelství Moba další knížka české autorce Veronice Černucké s názvem Poslední modlitba. (Recenzi si můžete přečíst zde.) Tato mladá maminka na mateřské dovolené čile píše jednu detektivku za druhou a já musím zdůraznit, že její knížky jsou stále lepší a lepší. Veronika vedle několika knížek s krimi povídkami vydala tři detektivní romány, ve kterých vytvořila hlavní postavu – soukromou vyšetřovatelku Taru, která se nápadně podobá právě Veronice. Jelikož nejnovější knížka je v pořadí třetí vydaný román s touto jízlivou mladou ženou, položila jsem Veronice několik otázek (nejen) o Taře a Poslední modlitbě.

 

knihaNový Tařin případ se v knížce Poslední modlitba odehrává v klášteře. Proč právě klášter? Jak tě napadlo umístit děj přímo tam?

Onen fiktivní třenovský klášter je ve skutečnosti klášter tady u nás v Oseku. Když přemýšlím o nové knížce, začínám tím, že ji zasadím do konkrétního prostředí. Klasickým detektivkám – hádankám sedí uzavřené prostory a předchozí příběhy se odehrávaly ve vile a zámku. Místní se mě ptali, proč nevyužiji klášter, když už tady je. Použila jsem budovu, hřbitov, pověst o pohřbeném mnichovi, ale zbytek je výmysl. Rozhodně tady nemáme jeptišky ani mnichy.

Kromě klasických vražd se Tara dozvídá i o zaživa pohřbeném středověkém mnichovi a o sektě Cypriánů, která s tím má mít spojitost. Jak tě napadlo umístit takové téma do klasické detektivky? Inspirovaly tě některé knihy, které v poslední době vycházejí – např. od Dana Browna a dalších?

Využila jsem existující pověst, protože je strašidelná a v knížce se dala báječně použít. Ale nebudu říkat, zda jako skutečná nebo falešná stopa. Sektu tady nemáme. Nebo o ní alespoň nic nevím :-) Tu jsem tam dala také kvůli zápletce. Jen mě mrzí, že někteří lidé si po přečtení anotace mysleli, že Tara jede pouze hledat nějakého šíleného člena sekty, a tipovali, že to bude profesor náboženství. Předpokládám, že to mají ze sledování televizních seriálů. Já se ničím neinspiruji, mé zápletky jsou vymyšlené, je jich tam hodně a jsou zašmodrchané. Vraždící profesor (člen sekty) tam fakt není.

Zajímalo by mě, jak vlastně vzniká taková detektivka. Prozradíš to čtenářům? Je první vrah a pak až příběh, nebo nejprve vymyslíš zápletku a pak hledáš vhodného vraha?

Stejně jako Agatha Christie začínám prostředím. Snažím se, aby bylo originální a aby se hodilo k zápletce. Zápletky si zapíši – kdo, koho a proč. Snažím se použít víc zápletek, které fungují jako falešné stopy. V této chvíli znám pohlaví osob, jejich vztahy a věk. Potom vymýšlím, jak budou vypadat. Celé si to napíši, abych to měla pořád na očích, a teprve potom začnu dělat osnovu. Do jednotlivých kapitol si poznamenám falešné stopy. Když píši, tak po kapitolách a konkrétní kapitolu promýšlím den předtím před spaním. To mě napadá spousta věcí, jak příběh vylepšit nebo zamotat. Já píši hodně schematicky, kladu důraz na dialogy, takže tahle verze má ve finále nějakých 50 tisíc slov. Potom se vrhnu na dokončení rukopisu. Přidávám tam literární omáčku, aby se čtenáři mohli pořádně začíst a prožít si příběh sami. Konečný rukopis má kolem šedesáti tisíc slov.

Tím se dostávám k otázce, kde vlastně hledáš náměty pro své příběhy. Inspiruješ se třeba i skutečnými případy?

Tak to ani náhodou. Krimi nemám ráda. Skutečné příběhy nepíši. Pro mě je detektivka pohádka pro dospělé a na první pohled musí být zřejmé, že je to vymyšlené.  Moji vrazi jsou inteligentní, chladnokrevní a jejich zločiny jsou intimní, rodinné. Oběti a podezřelí se znají a jejich příběhy jsou od A do Z vymyšlené.

Zajímají tě masoví a sérioví vrazi a jejich činy v minulosti? Sleduješ třeba nějaké knihy, nebo i periodika a pořady, které se tím zabývají?

Snažím se číst všechno, co souvisí s detektivkami a kriminalitou. Čtu beletrii, literaturu faktu, časopisy, odborné publikace. Masové vrahy jsem měla ve svých povídkách, ale v mých románech jich moc nenajdete. Oni jsou většinou šílenci, kteří se řídí pudem. Moji vrazi vraždí vědomě. Masoví vrazi končí v blázincích, já chci, aby moji vrazi skončili ve vězení. Proto jsou všichni příčetní a vědí, co páchají.

Co vlastně píšeš raději, nebo co se ti píše lépe – detektivní romány, nebo krátké povídky?

Teď už píši radši romány. Spisovatelé sice tvrdí, že napsat povídku je obtížnější, ale pro mě to bylo a je jednodušší. Pracovala jsem jako novinářka a byla jsem zvyklá na krátké útvary, které musí zaujmout. Povídku utáhnete díky dialogům, ale v románu to není možné. Popisy a vnitřní monology mě nebaví psát, ale jak říkám, už jsem to také vypilovala.

Píšeš teď nějaký nový příběh?

Příští rok by měl vyjít další román s Tarou a já ho nyní upravuji, abych s ním byla stoprocentně spokojená. Bude se odehrávat v menším městě v severních Čechách a zdánlivě tam bude něco, co kdysi proslavilo Agathu Christie. A já právě sázím na to, že lidi si budou říkat, že jsem obšlehla něco, co už existuje. Mrtvých tam bude spousta a Tara bude ještě jízlivější než dosud. Mám hotové i další rukopisy a nový začnu psát asi na jaře. Ten se bude odehrávat v nemocnici.

Co plánuješ do budoucna. Budeš pokračovat v detektivkách s vyšetřovatelkou Tarou, nebo chystáš stvořit i nějaké jiné postavy?

V románech bude jen Tara a bude i nadále víceméně statická. Ona vyšetřuje vraždy a já nechci řešit její rodinný život a problémy s muži. Pak by nebylo možné číst knížky na přeskáčku. Novou postavu nevytvořím, Tara má moje myšlení a neumím si představit, že bych měla hrdinu, se kterým bych se nemohla ztotožnit nebo který by mi byl proti srsti. Víc prostoru dostane doktorka Kalvanová a někteří policisté. Čtenáři chtějí výrazné a zapamatovatelné postavy. Zápletku za pár let zapomenete, ale originální postava vám utkví v paměti.

A ještě mi na závěr prozraď, zda v nejbližší době chystáš nějaké setkání se čtenáři, autogramiádu či autorské čtení, ať čtenáři ví, na co se mohou těšit a kam se za tebou mají vydat.

18. března budu v Teplicích ve Fokus kafe, kde proběhne hudebně-taneční večer, jehož součástí bude i autogramiáda. Plánuji autogramiádu v Kanzelsbergeru a během Duchcovských slavností v knihkupectví U zámku. Víc informací o akcích najdete na mém FB profilu: www.facebook.com/VeronikaCernucka

Já děkuji Veronice za rozhovor a přeji mnoho spokojených čtenářů.

 

Aktuality

  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  
  • Zvláštní literární večer Michela Fabera

    Nakladatelství KNIHA ZLIN ve spolupráci s literární agenturou ULITA připravilo u příležitosti návštěvy Michela Fabera v Praze literární večer spojený se křtem jeho nejnovějšího díla –  Knihy zvláštních nových věcí. Předpokládám, že autora není potřeba příliš představovat, asi stačí zmínit, že mu v roce 2014 vyšel v České republice monumentální román Kvítek karmínový a bílý, zachycující viktoriánskou Anglii v příběhu chytré londýnské prostitutky Sugar. 

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Pohádkové nápady pro malé kutily a kuchtíky

    Ode dneška soutěžíme o knihu Pohádkové nápady pro malé kutily a kuchtíky z nakladatelství CPress. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení