Rozhovory

Rozhovory: Vojtěch Vojtíšek

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
Rozhovor Vojtěch Vojtíšek

Pokud se řekne „knihovna“, představíme si zpravidla větší či menší budovu plnou knih a knihovnice vydávající a přijímající vypůjčené svazky a často nás ani nenapadne, že za jejím provozem se skrývá mnohem víc. Většinou jde o aktivity, jejichž účelem je představit knihy co nejširšímu okruhu čtenářů. Jednou z takových akcí je e-knihovna a o jejím smyslu nám řekne několik slov projektový manažer Vojtěch Vojtíšek.


Jaký je cíl projektu e-knihovna.cz

Cílem projektu e-knihovna je se smysluplně a efektivně vypořádat s elektronickými médii v instituci typu městské knihovny. Přestože e-knihy, multimédia a odborné články jsou tu pro své čtenáře a uživatele řadu let, stále je to oblast, která se vyvíjí. V Městské knihovně v Praze (MKP) proto elektronický obsah řešíme projektově jednak proto, abychom byli schopni v rámci instituce rychle zavádět nové postupy a reagovat na změny, ale především proto, abychom dokázali uspokojit poptávku po alternativě ke klasickým službám knihovny. 

Věříte, že lepší dostupnost knih prostřednictvím volného přístupu k nim může přispět k rozšíření literatury do širšího povědomí čtenářů? 

Samo o sobě by to takto fungovat mohlo – avšak volný přístup k literatuře jde ruku v ruce s přístupem k informacím obecně a tím mnohem zásadněji také k exponenciálnímu generování informací nových (vlastně kýmkoliv z nás, stroje nevyjímaje). Věřím, že pro cestu literatury do širšího povědomí čtenářů není ani tak klíčem režim přístupu, jako spíše vůbec její potřeba, místo v životě člověka. Proti literatuře, která vedle funkce vzdělávací samozřejmě prostě baví, dnes stojí nesmírné množství možností, jak trávit čas něčím jiným. Zároveň mám dojem, že nejde o to, že by lidé málo četli – vnímám to tak, že každý z nás dnes tráví ohromné množství času čtením něčeho, co není literaturou. To s sebou nese jednak únavu z přetextování, ale také změny čtenářských návyků. 

Tento vývoj je pochopitelně velmi úzce spojený s vývojem technologií a jejich místem v životě člověka. Každá nová technologie, operační systém, nebo zařízení, které má být úspěšné, by mělo s sebou přinášet nějakou radikální změnu, killerfeature. A právě literatura přesně něco takového v sobě má už tisíce let je to způsob, jakým se lidé mohou unikátně spojovat, předávat pocity a myšlenky. Dobrá kniha vám může přes noc změnit život, alespoň na chvilku. Není to ovšem vlastnost jedinečná, literatura asi není nutně pro každého. Ovšem to správné nastavení, nebo naladění na vnímání a pochopení dlouhých textů, lze pěstovat. Zásadní roli v šíření literatury tedy mají z mého pohledu zejména rodina, škola a každý jeden z nás, neboť jsme to opět my, lidé, kdo spoluutváří kulturní prostředí, třeba jenom v bezprostředním okolí. A technologie, jako je tomu třeba u e-knih, mohou ty cesty pomáhat trochu umést. 

Není volné šíření knih byť těch, u nichž již vypršela autorská práva v rozporu s prací knihovny? Nebo ji doplňuje? 

V MKP se vydávání e-knih věnujeme od r. 2009 a jsme přesvědčeni, že něco takového je naopak vylepšením toho, jak tradičně pracujeme. 

Knihovny ve většině případů mají ve svých zřizovacích listinách mimo jiné také uvedenou variaci věty o vydávání a veřejném šíření tematických publikací souvisejících s účelem, pro který je knihovna zřízena tím účelem je, obecně řečeno, pomáhat všem poznávat svět, naplňovat právo na informace. Donedávna takto definovaná vydavatelská činnost knihovny spočívala zejména v pravidelné přípravě výroční zprávy, doplněné o občasnou bibliografickou publikaci či výběrovou monografii s úzce vymezeným tématem. Právě technologie nám ovšem pomáhají jít v tomto mnohem dál během vzniku digitalizačního oddělení jsme si uvědomili, že máme mnohem širší možnosti, jak nově pracovat s fondem a samozřejmě s lidmi, kteří v knihovně pracují. Naučili jsme se (a stále se učíme!) knihy vytvářet. 

Nejde samozřejmě jenom o to, jak zhodnotit vedlejší efekty naší hlavní činnosti (uchování a zpřístupňování fondu). Neméně důležitým faktorem je ekonomická stránka věci. Jako veřejné instituce jsme zavázáni zodpovědně hospodařit s prostředky, které do nás daňový poplatník vkládá. To, jak se nám něco takového daří, měříme v dlouhodobém projektu Return on Investment, kde sledujeme, zda se knihovna vyplatí. Jakkoli najdeme spoustu faktorů, které potvrzují nesouměřitelnost tištěné výpůjčky a stažené elektronické knihy, jistě není nezajímavé, že zatímco výpůjčku tištěné knihy v knihovně zvládneme čtenáři zprostředkovat s náklady 36,94 Kč, u námi vydané e-knihy je to 1,78 Kč v prvním roce jejího života (a neopotřebuje se). 

Jakým způsobem tuto aktivitu doplňuje publikace Vzorník? 

Představte si, že máte v popisu práce číst a přečtené třídit v loňském roce jsme zpracovali 140 146 nových dokumentů. To je velmi rozsáhlý vzorek knižního trhu, který máme možnost prostřednictvím naší práce poznat. Rozhodli jsme se, že toho zkusíme využít také tím, že budeme přímo publikovat autory a autorky, kteří nás zaujali a kterým bychom mohli pomoci dostat své texty k více čtenářům. Tento experiment začal v roce 2012 a nevěděli jsme předem, jestli to vyjde. Momentálně připravujeme čtvrtý díl. 

Co je jeho účelem? 

Sborník Vzorník by měl být především věrný svému názvu měl by být jakýmsi pestrým výběrem z nových zajímavých jmen, která se objevují v daném roce na knižním trhu. Má sloužit jako ochutnávka z děl autorů publikujeme povídku, několik básní a samozřejmě informace o autorech samotných; online, zdarma, bez omezení

Jaké zkušenosti máte s minulými ročníky sborníku a jaké měly ohlasy? 

Především bych chtěl vyzdvihnout skvělou zkušenost se samotnými autory a autorkami – spolupráce s knihovnou je přeci jenom trochu jiná, než s nakladatelem, kterého vydávání knih musí uživit. Sborníky z předchozích let si v období leden - listopad 2015 stáhlo přes 1 400 čtenářů, za roky 2013 a 2014 to bylo celkem 1 500. Zájem tedy stoupá a máme z toho velikou radost. 

Podle čeho vybíráte autory, které chcete ve sborníku zveřejnit? 

Vedle toho, že knihy do fondu MKP nakupuje, probíhá v knihovně ještě takzvané věcné a jmenné zpracování katalogizace. Abychom mohli knihy (ovšem i jiné druhy dokumentů, samozřejmě) třídit, musíme toho o nich vědět co nejvíc - kdo je autorem, jaký je žánr apod. V knihovně máme také specialisty na obory naučné literatury, poezii, beletrii, sci-fi a další. Během roku tedy během tohoto zpracování sbíráme autory, kteří nás zaujali, a primárně oslovujeme ty, kdo vydali svou prvotinu. Potom samozřejmě záleží na tom, zda se nám podaří získat kontakt a dohodnout se. 

Možnost publikovat v MKP nabízíme obecně komukoliv, máme na to dokonce jednoduchý formulář na webu: https://www.mlp.cz/cz/projekty/e-knihovna/spolupracujte-s-nami/pro-autory/

Jaké je, podle vás, postavení současné české literatury? Dokáže si najít dostatek čtenářů? 

Přiznám se, že mám oblíbenou křivku - long tail (Chris Anderson). Ta nám v zásadě ukazuje, že na trhu (třeba tom knižním) existuje několik skupin produktů. Hity, kterých je málo, ale které prodávají nejvíc - když se podíváte na žebříčky nejprodávanějších (nebo nejpůjčovanějších) knih, jsou to typicky přeložené bestsellery, nebo české novinky (aktuálně třeba Aňa Geislerová, nebo Marie Doležalová) a stálice (V. Vondruška). Potom jsou tu niky - taková literatura, která nezajímá většinu, ovšem má své věrné příznivce, komunity. A to je vlastně to nejpestřejší a nejzajímavější, co trh nabízí. Knihovny a současně internetový prodej, umožňují lidem dostat se právě k těm trochu pozapomenutým knihám. Zatímco v USA na tomto postavil svůj byznys model Amazon, v ČR internetový prodej v oblasti knih v podstatě výrazně neroste. Myslím, že u nás je tomu tak hlavně proto, že to není potřeba: ještě v roce 2013 přečetlo alespoň jednu knihu za rok přes 80 % z nás, počet vydaných titulů neklesá (od r. 2011 se drží okolo 16 000 ročně) - zřejmě to tedy pořád funguje a čtenáři tu jsou. Mluvíme tu ale hodně obecně - když se vrátím k té křivce dlouhého chvostu lze vypozorovat docela podstatnou nevýhodu pro ty, kdo se ocitnou mezi těmi nejprodávanějšími: ono to trvá jenom chvíli (novinka nemůže být pořád novinkou). Z různých setkání s autory lze vycítit, že je velice složité zabývat se literaturou jaksi celoživotně, na plný úvazek. Na druhou stranu, vytváří se prostor pro nečekané, pro literaturu, která vzniká tak nějak mimochodem, jako vedlejší produkt. 

Tak, či onak, pořád je tu dostatek lidí, pro které to má smysl - jak knihy číst, tak vytvářet.

Pane Vojtíšku, děkuji za rozhovor.

Vojtěcha Vojtíška se ptal Jiří Lojín

 

Aktuality

  • Prosincové akce v knihovnách

     

    Chcete vědět, co zajímavého se děje v knihovnách a jaké akce si pro své čtenáře připravily? Pak sledujte rubriku Knihovny, v níž vás budeme pravidelně informovat o dění v knihovnách a akcích s nimi spojených.

    Číst dál...  
  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Tři metry vášně

    Ode dneška soutěžíme o knihu Tři metry vášně z nakladatelství Motto. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení