Rozhovory

Polští čtenáři jsou českou literaturou nadšeni, říká Kama Margielská

1 1 1 1 1 (5 hlasů)
tyle=

Jedním z významných hostů vyhlášení Ceny Česká kniha byla paní Kama Margielská, šéfredaktorka polského nakladatelství Książkowe Klimaty. Toto nakladatelství vzniklo ve Wroclawi v roce 2013. Publikuje současnou evropskou prózu zaměřenou především na východ. S paní Margielskou jsme mohli udělat krátký rozhovor, v němž jsme se hlavně ptali na vztah polských čtenářů k české literatuře.

Jak v současné době vnímají polští čtenáři českou literaturu? Je u nich oblíbená?

Polští čtenáři jsou českou literaturou nadšeni – jde o trvalý trend posledních několika let. Vidíme, že mezi vášnivými čtenáři je česká literatura poměrně velmi známá, Poláci znají a mají rádi Hrabalova, Kunderova, Škvoreckého a Pavlova díla – tato jména se vždy objeví v diskuzích o české literatuře. V Polsku jsou známá jako klasika a pokud se člověk chce nazývat „milovníkem Česka“, musí znát tato jména i to, co je s nimi spojeno. Samozřejmě, jako všude znalost tato může také fungovat jako určitý druh klíčového slova k oblasti stereotypů týkajících se české kultury, do nichž jsou někteří z nás zamilovaní nehledě k tomu, zda jsou pravdivé či ne. Všichni víme, že někteří lidé, kteří byli v Praze, navštívili Zlatou Uličku, pili dobré pivo a myslí si, že znají Hrabalovy knihy, když viděli jen Ostře sledované vlaky v televizi nebo něco takového. V našem vydavatelství zkoušíme pracovat s trendy, abychom ukázali něco víc, něco jiného. Proto se zkoušíme soustředit na dobrou moderní prózu (Jaroslav Rudiš, Jan Němec, Radka Denemarková, Jiří Hájíček, Miloš Urban, Antonín Bajaja, Martin Šmaus, Jan Balabán, Jan Novák – abych jmenovala několik z těch, kteří byli nebo budou v Polsku publikováni). Nicméně, existuje velmi dobrá próza, která není tak moderní, ale přesto je pro nás stále svěží – proto chceme představit Polákům dílo Egona Hostovského, či dokonce něco z historických stanovisek – Čapkovy Hovory s T.G.Masarykem nebo České snění Pavla Kosatíka.

Který český autor si dokázal v poslední době získat srdce polských čtenářů?

To záleží na čtenáři: mnohé z nich baví Petr Šabach vydávaný naší kolegyní Julií Różewicz, ale někteří z nich jednoduše chtějí více než zábavu, a tak tíhnou ke Karlu Čapkovi (krásně vydaném v poslední době nakladatelstvím Dowody na Istnienie). Z našeho hlediska a dvouleté vydavatelské zkušenosti a představování české prózy lidem, jsou velmi dobře známé a dobře přijímané prózy Jaroslava Rudiše. Rudiš bude jedním z hostů letošních Literárních Sopot, literární a kulturní události pořádané v srpnu v Sopotách (tento rok je Česká republika speciálním hostem festivalu), a také v průběhu Měsíce autorského čtení, které je pořádáno ve Wroclawi a také v Brně a Košicích.

Kterého českého autora byste ráda vydala? Mám na mysli vaše přání, bez ohledu, zda je reálné či ne.

Určitě mohu říct, že jsem šťastný člověk a vydavatel v jednom, protože mohu jmenovat tři knihy: jednu z nich jsem již vydala, Konec punku v Helsinkách Jaroslava Rudiše, která byla mou první českou knihou publikovanou v Klimatech a velice mi připomíná můj poslední rok na vysoké a evokuje pocit, jako když vtisknete tvář do kytice šeříku, dvě další budeme publikovat v následujících letech. Jedním z krásných a smutných příběhů je Kobold Radky Denemarkové – úžasně napsaný a skvěle vydaný v Hostu (obdivuji krásně vydané knihy a smutné příběhy plné melancholie), a druhým jsou Dějiny světla Jana Němce, příběh vyprávěný paprskem světla, příběh o fotografování, druhý námět, který je pro mě určitým způsobem důležitý.
Pokud mohu něco mimo to, mohu určitě říct, že bych ráda vydala nejkrásnější fotografické publikace s pracemi českých fotografů, které obdivuji: Jindřicha Štreita, Ondřeje Žižku… Čeští fotografové umí vyprávět příběh v jednom, jediném záběru.

Kterého polského autora byste naopak ráda viděla na českém trhu?

To je velmi zapeklitá otázka, protože polskou prózu téměř nečtu, nejsem ten pravý člověk, abych o tom mluvila, ale určitě bych mohla doporučit Inne pieśni Jacka Dukaje, abych ukázala něco velmi, velmi rozdílného v Polské beletrii, žánr někde mezi science-fiction a fantasy. Nemám ráda všechny Dukajovy knihy, ale tato je úplně jiná. Neznám žádného jiného fantasy/sci-fi spisovatele, který by sáhnul k filosofii starověkého Řecka, aby vytvořil velmi smyslný a velmi podivný svět podobný Orientu a příběh, jako on. Samozřejmě, neshrnuje to, o čem kniha je, ale řekněme: představa středověkého Řecka, svět pěti elementů, příběh o lidské duši nutnosti mluvit o tom, o čem mluvit není možné.
Druhý z mého soukromého seznamu je Dziennik 1954 Leopolda Tyrmanda. Nevím sice, jestli by Čechy něco takového zajímalo, ale mně se hodně líbí.  Hodně pozoruhodných věcí bylo popsáno ještě dříve, než se objevil Tyrmandův bestseller Zły: společenské vztahy, jak byli v roce 1954 v Polsku špatní a pyšní spisovatelé, ženy a – jazz. A samozřejmě: proč jsou ponožky nástrojem boje proti systému!
Třetí je Pod mocnym aniołem Jerzyho Pilcha – k tomu mám jiný osobní důvod. Díky první větě knihy jsem se zamilovala do zvuku českého jazyka. Poslední z nich, pravděpodobně již přeložená (a pokud ne, udělejte to, prosím, co nejdříve), je magická kniha Andrzeje Stasiuka Dukla. Člověk ji čte a prostě ji miluje.
 
Jaký žánr je v Polsku nejpopulárnější?

Jednoznačně román. Poláci milují romány a non-fiction, zvláště reportáže. Polská škola reportáže je velmi, velmi dobrá a Poláci to vědí a obdivují ji. Je dokonce populárnější, než fikce. Velmi malá skupina čte poezii, docela hodně mladých lidí se pokouší svými verši debutovat. A existuje poměrně široký výběr moderních knih pro děti, krásně zpracovaných, malá umělecká díla, velmi odlišných od komerčních knih a všeobecnému růžovému šiku. Ovšem romány a non-fiction jsou nejpopulárnějšími žánry.

Nazvala byste Poláky národem čtenářů? Dokáže se u vás klasická kniha prosadit uprostřed moderních multimediálních technologií?

Dokud ti polští čtenáři, kteří nejen čtou knihy, ale také nedokážou bez nich žít (a tím nemyslím, že bychom byli národem čtenářů, bohužel!), budou mít ve svých policích místo, budou dychtit po čtení dobré literatury. Pokud místo v policích mít nebudou, budou po vás určitě žádat e-knihy. Ale jednu věc musíte chápat: mluvím o určitém druhu čtenářů, o těch, kteří nečtou Padesát odstínů šedi, kriminální romány nebo špatné knihy o lásce. A pozor! Nejsou jich zástupy. Avšak většina polské literární produkce je braková, která vůbec nemá žádnou hodnotu.

Vaše se nakladatelství specializuje na zahraniční literaturu stojící mimo hlavní proud. Je možné se vydáváním takových knih uživit?

Pokud řeknu ano, nikdo mi neuvěří. Pokud řeknu ne, zeptají se mě, proč to vůbec dělám. Podívejte: pokud budete vydávat velmi, velmi dobré knihy pro velmi náročné čtenáře, budete soutěžit s – řekněme – deseti nebo patnácti stejně dobrými jako jsou ty vaše, tak opravdu musíte vložit celé své srdce a posedlost, abyste někoho přesvědčili, že by si měl vybrat knihu, o níž nikdy nečetl, od autora ze země, o níž nic neví, možná mimo hromady stereotypů, a mohu říct, že to není jednoduché. Ale musím říct, že naši čtenáři jsou otevření lidé a určitě chtějí vědět něco víc o světě. Myslím, že posedlost a tvrdá práce je klíčová. Žádáme o granty (české Ministerstvo kultury, jedním z našich mecenášů je i Evropská Unie), díky nim můžeme pokrýt některé z našich nákladů, zejména překlady, které jsou klíčové, pokud hovoříme o vydavatelství, které je na překladových dílech závislé.

Jakým způsobem a podle jakých kritérií vybíráte zahraniční autory pro vaše vydavatelství?

Existuje několik, s nimiž počítáme. Nejdůležitější je, jestli jde o dobrou knihu, to je jasné. Pokud se nám líbí – to je velmi důležité. Nedokážeme si představit situaci, kdy bychom s knihou nesouzněli, neradi bychom vydávali něco špatně napsaného nebo brak. Doufáme, že náš seznam knih bude časem lepší a lepší, nikdy bychom nechtěli něco vydávat pro snadný zisk a špatnou literaturu. Posloucháme a ptáme se na názor našich překladatelů: jejich role je velmi důležitá, protože jsou ponořeni v literatuře země, kterou překládají. A v průběhu doby také poznají naše literární preference jako literární agenti. Když mluvíme o české literatuře, musím ukázat, jak je důležitá role agenta. Spolupracujeme s Danou Blatnou z Hosta a Edgarem de Bruin z Pluhu, a jednoduše víme, že nám doporučí to nejlepší: budeme mít knihy moc rádi a také budeme volit pro Klimaty to nejlepší, co půjde. Existuje také kritérium rozšiřování literatury: pokud je kniha oceňovaná čtenáři a kritikou, pokud je oceňovaná literárními cenami, bude určitě přitahovat naši pozornost.

Existuje v Polsku podpora kultury ze strany státu?

Ano, samozřejmě, existuje speciální program pořádaný Ministerstvem kultury a Národním dědictvím. Výzvy pro účast se vyhlašují obvykle dvakrát ročně. Díky tomuto programu jsme v roce 2013 publikovali knihu Zeptej se táty Jana Balabána. Nicméně, není moc lehké zvýšit tuto podporu, ale samozřejmě je to proveditelné.

Jaký je – podle vás – význam literárních soutěží, jako je Cena Česká kniha? Přináší skutečně reálné výsledky?

Myslím, že ceny hrají velkou roli na literárním trhu. Všichni známe situaci, kdy už byla kniha oceněna vítězstvím v ceně, ale někdy jinou situaci, která je důležitější: představte si, že jste polský vydavatel dychtivý dozvědět se o velmi dobré knize oceňované kritiky i čtenáři, něčem novém a dobře čitelném. Hledáte v dlouhých i krátkých seznamech a bum! Tady je! To je případ knihy Jana Němce Dějiny světla. Naše kamarádka Katarzyna Bańka (která bude knihu překládat) nám o ní řekla a samozřejmě i Cena Česká kniha – a my jsme byli velmi šťastní, že jsme se dozvěděli, že na ni můžeme koupit práva. Lze vyjádřit lépe, jak důležitou roli ceny hrají? Bez nich bychom ji propásli a to by bylo opravdu smutné…

Jaký je vztah internetového obchodu Czeskie Klimaty a vydavatelství  Książkowe Klimaty?

To je dost zvláštní situace, protože e-shop má delší historii než vydavatelství. Chtěli jsme zaplnit mezeru: najít díru v trhu, vytvořit místo, kde je možné nalézt vše, co je spojeno s českou literaturou. Velmi brzy jsme v té době našli jinou mezeru: na našem čtenářském trhu chybí moderní česká próza. Nejen Hrabal, ale něco čerstvého, moderní próza, to, co čtou sami Češi. Tak Klimaty začaly – a my jsme pevně věřili, že se za nějaký čas s českou a slovenskou literaturou spojíme, to je vše. A brzy se naše osobní literární touhy splnily. Chtěli jsme číst stále více a víc knih z krajin na jih od Polska, například řecké příběhy, rumunské, bulharské, turecké atd. Člověk může říct, že nás to posouvá vpřed, a tak náš obdiv k české literatuře nás dovedl až tam, kde jsme.

Jaké je krédo vydavatelství Książkowe Klimaty?

Představovat to, co je dosud skoro neznámé na literární mapě světa.

Děkuji za rozhovor a přeji vám i nakladatelství Książkowe Klimaty hodně čtenářů.

Rozhovor s Kamou Margielskou připravil Jiří Lojín

Autorkou obálky polského vydání knihy Miloše Urbana Lord Mord je Magdalena Kocińska

Navštivte stránky nakladatelství na adrese www.ksiazkoweklimaty.pl

 

Aktuality

  • Prosincové akce v knihovnách

     

    Chcete vědět, co zajímavého se děje v knihovnách a jaké akce si pro své čtenáře připravily? Pak sledujte rubriku Knihovny, v níž vás budeme pravidelně informovat o dění v knihovnách a akcích s nimi spojených.

    Číst dál...  
  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu SexyMamas: Matky matkám

    Ode dneška soutěžíme o knihu SexyMamas: Matky matkám z nakladatelství Biz books. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení