Rozhovory

Rozhovor s Petrou Neomillnerovou

1 1 1 1 1 (1 hlas)
autorka

Už přece jen uplynula nějaká ta voda od doby, kdy světlo světa spatřil závěr první z fantasy sérií hvězdné české spisovatelky Petry Neomillnerové Písně čarodějky. Knihu s ne úplně optimistckým názvem Zjizvení jste si už určitě zvládli přečíst, dost možná i několikrát, a teď netrpělivě čekáte na další příběhy vašich oblíbených postav. Dovolte nám, abychom vám čekání zpříjemnili rozhovorem s vaší oblíbenou autorkou, kde se dozvíte, jak se Petra dívá na své hrdiny a čeho z jejího světa bychom se snad v budoucnu mohli dočkat.

 

knihaPrvní, na co bych se určitě chtěla zeptat – kdybyste měla nějak krátce charakterizovat Zjizvené, co byste nám k tomu řekla? Nějak, abychom čtenářům nespoilerovali.

To bude těžké. Zjizvení uzavírají celou trilogii. Není to úplně konec, za který se nedá jít, je to jeden z mých klasických otevřených konců. Je to kniha, kde všechny postavy dospějí.

Teď jsem se lekla, že řeknete umřou. To bychom byli jako u mistra Martina (pozn. autor série Hra o trůny).

Ne, neumřou, dospějí. Posunou se, dostanou se do bodu, kdy musí začít žít život mnohem zodpovědněji. A dožene to úplně všechny, i ty nejstarší.

Ale třeba Viero, ten už snad dospěl v minulém díle, ten už je teď ve vězení.

No, byl, ale teď už zase není. Pro příznivce Viera musím říct, že už zase není.

To já jako fanynka Desmonda nepříliš ráda slyším.

(smích) Desmond ve vězení taky není.

To mě vede k další otázce. Dle mého poznání vás chlapi málo čtou, protože pak mají těžká traumata z rolí vašich hrdinů. Ale ve skutečnosti vaši chlapi, tedy partneři vašich hrdinek, jsou „lidi“ velmi nebezpeční. Dokonce i Desmond, nicméně ten by se dal označit z těch všech chlapů za největšího „bačkoru“. Pochlapí se nám trochu?

Desmond není bačkora, je to úplně normální chlap, kterého má většina žen, které to čtou, doma. Je to normální současný chlápek, který má svoje hranice.

Chápu, takže to není dobrodruh jako Kay nebo Torge.

Není to psychopat.

Což je vlastně docela případ Kaye.

Desmond se pochlapí vlastním způsobem a ukáže, že i v takovém tom ne akčním a bojovém módu je síla, která dokáže vyřešit situaci, jakou zase ti bojovníci vyřešit nedokážou.

Vy jste už při křtu řekla, že s Moire se neloučíme, takže můžeme očekávat, že se s Moire ještě setkáme?

Určitě. I když už bych se nechtěla pouštět do žádného románu o Moire. Nechtěla bych už rozjíždět další sérii, ale povídkovou sbírku vidím jako zcela reálnou.

Teď se rovnou nabízí otázka, co nás čeká dál. Myslím Tinu, Lotu...?

Lota. Určitě nejdřív bude Lota. Určitě brzo bude třetí díl Amélie, velmi brzy bude i mainstreamová detektivka pro nakladatelství Motto, se kterým jsem začala spolupracovat. Ta už je taky ve fázi výroby. A po Lotě přijde Tina, kterou nemohu nechat úplně stranou. Je toho hodně. Vzhledem k tomu, že každá kniha zabere tři, čtyři měsíce až půl roku, tak to nepůjde tak rychle, nicméně všechny budou.

Proslýchalo se, že bychom měli Tinu vidět ve filmu. Jak to vypadá?

S Tinou ve filmu je to tak, že děláme další námět, speciálně filmový, protože se ukázalo při adaptaci prvního dílu, že to tak úplně kvalitně nejsme tady v ČR schopni natočit s tím množstvím trikových scén a speciálních efektů. Musí se napsat speciální námět, aby se dal natočit film, který by mohl být takový, že by byl prezentovatelný veřejnosti. Nikdo nechceme film, který byl byl chudý příbuzný všechn ostatních upírských ság. Je to otázka peněz, je to otázka rozpočtu. Musíme mít daný počet trikových scén, daný počet lokací, je potřeba napsat námět s ohledem na to, že se to bude natáčet. Pokud bychom natočili Sladkou jak krev (pozn. první díl série o Tině Salo), tak by se zřejmě fanoušci zlobili, protože by to s tím příběhem nemělo moc společného. Je mnohem lepší začít úplně znova a napsat něco, co bude vhodnější pro zfilmování. Je to tedy věc praktická, otázka toho, jaký má český filmový průmysl možnosti.

Popravdě, mě představa Tiny v české filmové produkci malinko vyděsila. Úplně si neumím představit to obsazení.

Ta produkce by nakonec měla být česko-německá, nicméně ani ta neutáhne film v hollywoodském střihu. Jde hlavně o délku natáčení. Nesmělo by se to točit déle než měsíc.

Když jsem nakousla to obsazení, měla byste nějaké favority, které byste chtěla ve filmu vidět?

Vzhledem k tomu, že já ani nemám televizi, tak nevím, ale producent mě přesvědčoval, že viděl spoustu vhodných typů, když dělal casting na své ostatní filmy, takže předpokládám, že by tady někdo byl. Ale já nejsem ta správná osoba, která by měla vybírat. Já bych reálně viděla obsazení starých upírů. Třeba Vaculík teď vypadá docela vyžile (smích), takže by mohl být jeden ze zabitých upírů, nebo tak podobně, ale ta titulní dvojice...ten titulní mládenec, to je trochu problém, který jsme řešili už od začátku.

A co kdybychom se podívali trochu šířeji? Co kdybyste si mohla vybrat z jakýchkoli herců, koho byste si představovala v rolích Kaye, Tiny, Tima?

Taková prapůvodní představa Kaye je echte Němec, takže takový mladší Dolph Lundgren, který by uměl hrát. Tím směrem bych se pak ubírala. Typově by mu musel slušet i ten smrtihlav na čepičce, protože on tyhle eskapády měl. Je důležitá ta příslušnost...je důležité, aby to byl opravdu německý typ.

Což mě vede k takovému zamyšlení. Na jedné obálce Tiny byl Kay vyobrazený s tmavými vlasy, ale pak jste zmínila, že je blond.

Co se týče té obálky Tiny, to jsme z nouze nafotili mládence, který byl ochotný se fotit. Ono nebylo ani nijak deklarováno, že je to Kay, prostě to byl anonymní chlápek.

Ale když se objeví chlápek na obálce Tiny...

On to vlastně ani nebyl model. Byl to opravdu anonym.

Takže zpátky k tomu Kayovi, opravdu spíše árijec?

Skutečně árijec.

Zajímala mě jedna věc. Vy jste kdysi na jednom conu nakousla téma kalendáře na motivy Tiny.

Kalendář je hotový. Lubomír Kupčík ho nakreslil. Je úplně připravený, jde čistě jen o vydání. Jedná se o to, že v současné době se podobné, spíše fanouškovské, aktivity utlumily.

To je škoda. Těšila jsem se, že bychom se případně mohli dočkat třeba Torgeho. Přeci jen mít Torgeho nad postelí jen sen nejedné fanynky.

(smích) Myslím, že o tom bychom si měly promluvit s Kubou Kupčíkem, ten by mi byl schopen Torgeho určitě nakreslit alespoň jako kresbu. Možná, že vznik obrázku Torgeho bude záležet nejvíce na úspěchu Psí zimy (pozn. první román ze série Zaklínačka Lota) v nakladatelství Motto, potažmo Albatros média, protože to by bezpochyby klidně mohlo vydat plakát i s Torgem. Albatros média převzalo Lotu, kterou nevydával Brokilon, takže Zaklínačku Lotu a Psí zimu a vydávají ji znovu s novou obálkou. Kniha se v současnosti láme a jde do tisku a na knižním veletrhu bude mít premiéru. Tam tedy je ta nakladatelská síla, tam je možnost uvést ji znovu do světa, případně i do překladu.

Když jste tak mluvila o těch sériích, co třeba Dítě Skály, to zůstane jen u jednoho dílu, nebo se z něho taky stane časem série?

Do budoucnosti, ale do daleké budoucnoti jsem plánovala, že kdyby byl zájem, tak bychom vydali díl, kde by byl jenom Nyx, ale zatím to není ani ve stádiu příprav. Zatím je tady spousta jiných věcí, takže pokud k tomu dojde, tak řekněme v průběhou dvou, tří, pěti let. Rozhodně to nezavrhuji, ale neplánuji v dohledné době.

Na závěr by mě zajímala ještě jedna věc – Lota měla takovou svoji nemesis, Enna. O toho teď přišla, dostane někoho nového?

Lota má každopádně tatínka, který ještě nepřišel na scénu. Ta její elfská rodinná větev, o té se bude mluvit dál. Vzhledem k tomu, že s vampýry je to více méně vyřešené, tak se dostane na scénu její rodina a také její tři smrtky.

Ano, to je pravda, ty se měly taky ještě ozvat, bylo řečeno, že si řeknou o splátku. Co Tina a Dyre?

Tam už je vlastně ve hře i strejda a dědeček, takže tam už se bude hrát v té rodinné linii. Tam už k velkému konfliktu mezi Tinou a tatínkem nedojde. Myslím, že Tina i Dyre se smířili s tím, že k sobě patří a že si jeden druhého tak nějak zaslouží. Ale myslím, že ostatní rodina je důstojně zastoupí.

Jinými slovy tu máme na závěr takové optimistické sdělení „netřeba nepřátel, když máš rodinu“.

(smích) Přesně tak.  

 

Aktuality

  • Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě

    V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali  nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit  dvou živých rozhlasových vysílání.

    Číst dál...  
  • Česká vlna nakladatelství Host

    Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.

    Číst dál...  

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení