Rozhovory

Vadí mi jen sladká bramborová kaše: Rozhovor o Islandu se Zdeňkou Motlovou

1 1 1 1 1 (1 hlas)
vulkan

Vulkány, krátery, horká země s ledovou tváří, žraločí maso zakopávané do země, ryby a prohibice piva… Island… Chtěli byste se dozvědět o Islandu více? V nakladatelství Jota vyšla v roce 2011 kniha Island (autory byli David Leffman a James Proctor). V zásilce, kterou jsem dostala k recenzi, bylo také DVD s cestopisem (velmi pěkně zpracovaným). Bohužel čas plynul a kniha mi zapadla v knihovně za regál. Když jsem ji našla při přípravě krabic na stěhování, zjistila jsem, že je - až na některé internetové obchody - zmiňované třetí vydání vyprodané. Tímto se vydavateli srdečně omlouvám. Kniha je opravdu obsáhlá, dobře strukturovaná a zkrátka kvalitně zpracovaná…

 

skolaNapadlo mne, dozvědět se o Islandu od někoho, kdo tam žije a věnuje se šíření českého jazyka. Rozhovor se Zdeňkou Motlovou (učitelkou a místopředsedkyní spolku ČENI) ilustruje to, co v průvodci obsaženo zcela nebývá – pocity, zkušenosti člověka, který žije přímo na místě… Troška publicity českému sdružení neuškodí, stejně jako zjištění poptávky po čtvrtém vydání…

Zdeňko, co se Vám na Islandu líbí nejvíc? Co byste doporučila turistům při návštěvě rozhodně nevynechat?

Líbí se mi klid a pohoda, lidi tolik nechvátají jako v Česku, jsou více otevření, nejsou tolik závistiví a spíše se každý zajímá sám o sebe. Rozhodně tady má člověk čas se zabývat sám sebou. Co bych doporučila turistům určitě vidět? Celý Island. Ke klasice určitě patří Reykjavík s nově vybudovaným kulturním střediskem Harpa, dále gejzír Geysir, vodopády Gulffos a samozřejmě Modrá laguna – tato místa určitě turisté nesmí vynechat. Pak jen záleží na vašem času a financích… Pokud je možnost vidět celý Island, pak určitě doporučuji i jezero Mývatn, vodopády Dettifoss a Goðafoss (a další vodopády), největší islandský ledovec Vatnajökull a Westmanovy ostrovy.

Je možné se v některém z islandských termálních vřídel koupat?

V Modré laguně… Je jich více, při výšlapu se dají najít i malá termální vřídla, která nejsou upravovaná. Jdeš tam ale na svoje vlastní riziko. I když je Island málo obydlen, každé městečko či vesnice vlastní videotéku s párkem v rohlíku a bazénem s termálním koupalištěm. Takže bazény jsou úplně všude.

V čem se liší jídelníček v Čechách a na Islandu?

Jídelníček tvoří skopové a ryby… Nejlepší ryby, které jsem kdy jedla čerstvé. Nezapáchají. A skopové? Mňam. Tady je to maso prostě čisté… Jí se hodně ryb, zeleniny, ovoce, hodně zdravé stravy (byť jednotvárné, ale méně tučné, než je tomu u nás). Vadí mi jen sladká bramborová kaše a jejich zvyk přidávat k masu marmeládu. Zlozvykem je pizza, hamburgery a Pepsi. Island je na polovině cesty mezi Evropou a Amerikou… Voda je zde ale lahodná, vůbec nejlepší, co jsem měla možnost pít.

Jedla jste papuchalka?

Papuchalka jsem jedla, je to výborná pochoutka, ale opravdu se musí umět připravit. Doma jsem ho také jednou připravovala, ale bohužel se mi nepovedl. Měla jsem také možnost ochutnat soba na brusinkové omáčce, také delikatesa…

Jak dlouho jsi pronikala do nové řeči, co bylo nejtěžší?

Upřímně? Myslím, že do ní neproniknu nikdy. Je úplně jiná, než evropské jazyky. Od výslovnosti až po srozumitelnost. Mluvím šesti jazyky, ovšem islandština je z nich nejtěžší. Je to nejstarší skandinávský jazyk…

Jakým koníčkům se věnují děti na Islandu?

Dost koníčků se zde bere velice vážně, děti začínají pozvolna a později jsou přehlcené náročností i kvantitou tréninků. Hodně se sportuje (nejvíc fotbal, který hrají i holky, ale i házená). Finančně je to velice náročné a dětem nezbývá mnoho volného času. Ve starším věku se dá říct, že skoro žádný… Ale zase na druhou stranu, sport i závodní tanec jsou tu na opravdu vysoké úrovni.

islandČeština na Islandu – jak se jí daří? V čem spočívají největší výzvy vícejazyčných českých dětí žijících na Islandu?

Vzhledem k tomu, že na celém Islandu nebude více než stovka Čechů, tak dětí na to připadá velice málo. Máme dvě třídy – jednu pro malinké a jednu pro školní děti (kde je teď okolo dvaceti dětí). Učíme je mluvit, používat správně češtinu. Jsou děti, které umí česky velmi málo. Učíme je prostě se nestydět mluvit jiným jazykem… Bojujeme za to, aby bylo uznáváno více jazyků, aby se lidé nestyděli jiné řeči používat. Myslím, že češtině se na Islandu daří velice dobře. Vzhledem k tomu, že fungujeme třetím rokem, jsme spokojeni. Také máme českou knihovnu, kde je momentálně na osm set knih. Rádi se zúčastňujeme různých mezinárodních akcí.

Kterého islandského autora bychom si měli určitě přeložit do češtiny?

Autora? Netuším, krom dětských knih islandské autory nečtu, ani se jejich literaturou nezabývám.

Děkujeme paní učitelce Zdeňce za rozhovor a přejeme sdružení Čechů na Islandu úspěch! 

LEFFMAN, David a James PROCTOR. Island: [turistický průvodce]. Vyd. 2. , aktualiz. Brno: Jota, 2011, 359 s., [36] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7217-885-8.

 

Soutěže

Aktuality

  • Bohatý komiksový program přilákal na Svět knihy rekordní počet návštěvníků

    Veletrh Svět knihy se letos nesl ve znamení komiksu, a i díky bohatému programu, který připravili komiksoví nakladatelé, přilákal rekordních 46 000 návštěvníků. „Tohle spojení prostě zafungovalo. Připravili jsme akce, přednášky a spousty novinek, sotva jsme stíhali stánek zásobovat,“ říká Jiří Pavlovský z největšího komiksového nakladatelství CREW. „Vznikaly i spontánní srazy komiksových fanoušků a na naprosté většině našich akcí bylo plno.“

    Číst dál...  
  • Román Hana Aleny Mornštajnové ovládl 7. ročník České knihy

    Poprvé v sedmileté historii České knihy obdržel obě její ceny jeden autor. Odborná i studentská porota se ve svých verdiktech výjimečně shodly a za nejlepší titul sedmého ročníku vyhlásily román Hana Aleny Mornštajnové. V příběhu odehrávajícím se v provinčním moravském městě se proplétají malé dějiny s těmi velkými a je v něm reflektována nejtragičtější etapa 20. století: holocaust.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení