Rozhovory

Jiří Žáček čaruje

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
detail

Rozhovor s Jiřím Žáčkem k vydání jeho knihy Čáry máry fuk, ať jsem zase kluk!

 

 

Čáry máry poprvé: Chtěl byste být zase na chvíli klukem? Kterou chvíli z dětství byste si nejraději přičaroval zpátky?
Kdybych mohl vrátit jeden jediný den ze svého dětství, ani bych nevybíral, bral bych kterýkoli. Dnes bych si dětství uměl užít daleko víc než tenkrát.

knihaČáry máry podruhé: „Vyrůstal jste“ na Ladových obrázcích a knížkách? Přičarujte prosím Vaši nejsilnější vzpomínku.
Měl jsem několikaleté období, kdy se mi zdávaly podivuhodně zmutované pohádky, které mi četli rodiče před spaním. A tak jsem ve snu prošel řadou obživlých Ladových obrázků a pasáží z jeho knih. Například Pepík ševců, který byl s kocourem Mikešem na hruškách, to jsem byl já!

Čáry máry potřetí: Mně babička v dětství (70. léta) četla Mikeše, kterého jsem vyžadovala stále dokola. Příběhy o Mikešovi přitom Josef Lada napsal v letech 1934 – 1936. Zájem o Ladovy knížky ukazuje, že se ani v současnosti nic nezměnilo. Čím to, že na děti pořád tak čarovně zabírají?
Musejí v tom být kouzla a čáry. Lada byl dobrotivý čaroděj se srdcem chlapce a s obrovským smyslem pro humor. Dnešní doba má nové pohádkové hrdiny, třeba malého kouzelníka Harryho Pottera, ale já mám raději hrdiny Ladových pohádek, kocoura Mikeše, chytrou kmotru lišku, strašidlácké kluky z Bubáků a hastrmanů. Ty příběhy jsou psané z čiré radosti a je to na nich znát. A ještě k tomu jsou geniálně ilustrované! Na vlastních vnučkách vidím, že Lada nestárne, že je přitažlivý i pro dnešní děti. Velkou zásluhu na tom mají maminky a tatínkové, kteří svým potomkům čtou pohádky na dobrou noc.

Čáry máry počtvrté: V Ladových obrázcích hraje velkou roli příroda, střídání ročních období, svátky, které lidé s koloběhem roku slaví. Josef Lada má k přírodě respekt. Jakou čarovnou moc má příroda pro Vás?

Čím jsem starší, tím víc mě příroda fascinuje. Les je přírodní elektrárna, kam se chodím dobíjet, kamarádím se stromy, obdivuji zvířata. Věřím Lovelockově teorii o živoucí planetě Gaii a upřímně mě štve, že naše civilizace planetu drancuje a ničí, místo aby náš jediný domov chránila.  Kéž by mladší generace byly moudřejší než generace otců a dědů!

Čáry máry popáté: Co Vám udělalo v poslední době radost? Co byste přičaroval pro radost ostatním lidem?
Velkou radost mám ze své ženy Evy, která v posledních třech letech namalovala hromadu krásných portrétů - od dědečků a babiček až po vnoučata, nezapomněla ani na našeho kocoura. A ostatním lidem bych přičaroval schopnost radovat se z maličkostí: to je velký kumšt a my Češi to na rozdíl od jižních národů moc neumíme. Ani já.

Čáry máry pošesté: Básnička Dobrák končí slokou: „Dopřejte si, prosím, / sladký zimní spánek, / na jaře nás čeká / spousta radovánek.“ Jaké čarokrásné radovánky Vás čekají?
Doufám, že v nejbližší době mě čekají podzimní radovánky - že si letos ještě párkrát vyjdu do lesa na houby a přinesu si košík hřibů a křemenáčů. A že při tom aspoň maličko omládnu.  O jarních radovánkách zatím nepřemýšlím, nejsem plánovač a rád se dám překvapit.

Knihu Čáry máry fuk, ať jsem zase kluk! vydává nakladatelství Portál

 

Soutěže

Aktuality

  • Bohatý komiksový program přilákal na Svět knihy rekordní počet návštěvníků

    Veletrh Svět knihy se letos nesl ve znamení komiksu, a i díky bohatému programu, který připravili komiksoví nakladatelé, přilákal rekordních 46 000 návštěvníků. „Tohle spojení prostě zafungovalo. Připravili jsme akce, přednášky a spousty novinek, sotva jsme stíhali stánek zásobovat,“ říká Jiří Pavlovský z největšího komiksového nakladatelství CREW. „Vznikaly i spontánní srazy komiksových fanoušků a na naprosté většině našich akcí bylo plno.“

    Číst dál...  
  • Román Hana Aleny Mornštajnové ovládl 7. ročník České knihy

    Poprvé v sedmileté historii České knihy obdržel obě její ceny jeden autor. Odborná i studentská porota se ve svých verdiktech výjimečně shodly a za nejlepší titul sedmého ročníku vyhlásily román Hana Aleny Mornštajnové. V příběhu odehrávajícím se v provinčním moravském městě se proplétají malé dějiny s těmi velkými a je v něm reflektována nejtragičtější etapa 20. století: holocaust.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení