Rozhovory

Rozhovor s Petrem Korunkou

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
hlava

Petr Korunka je mladý autor, jemuž není lhostejný svět kolem něj. Jeho tvorba reflektuje soudobé problémy. Používá k tomu mírně naivní, až parodující formu s prvky surreální fantastičnosti. Doposud mu vyšly první dva díly z plánované trilogie Radiator a Recyklator, v nichž se tito dva ekologičtí aktivisté střetávají s postavou šíleného vědátora Deviatora – samozvaného spasitele, jenž ve jménu lepších zítřků neváhá obětovat celé lidstvo.



knihaPrvní otázka je nasnadě. Kdo je to vlastně Petr Korunka? Jak by ses svým čtenářům a fanouškům představil?

Začnu obligátně a to studiemi. Zlom v mém životě nastal přijetím na VŠUP do atelieru Ilustrace a grafiky k prof. Jiřímu Šalamounovi. Po dvou letech se ve vedení atelieru ocitl Juraj Horváth, který mne provázel až do mé promoce, což bylo v roce 2007. Byla to moc fajn doba, měl jsem úžasné spolužáky v atelieru a dodnes na to rád vzpomínám. Od ukončení studíí se pokouším živit povětšinou kreativně...
Jsem v podstatě normální kluk (teď už asi spíš muž) žijící poklidným a celkem spokojeným životem, který občas nakreslí nějaký komiks, ilustrace a hlavní obživu mi skýtá tvorba na poli grafického designu. Na zkrácený úvazek učím i počítačovou grafiku.
Snažím se pozorovat svět a najít onen kýžený smysl života, který nám občas proklouzává mezi prsty a někdy si ani neuvědomujeme, jak krásný náš život může být... mám rád přírodu v její dokonalosti a pestrosti, ale v přírodě jako takové zas až tolik volného času netrávím. Čtu knížky, komiksy, občas jezdím na motorce a lezu po skalách nebo si jdu zaběhat do lesa či luk a polí...

Co konkrétně tě motivovalo k námětu na Radiatora a Recyklatora? Existuje pojítko mezi těmito jmény dvou hlavních protagonistů a jejich soupeřem vědcem Deviatorem? A co vlastně soudíš o vědě jako takové a jejím postavení nejen v moderním světě, ale  jejím kontextu ohledně minulosti a budoucnosti?

Tito dva hrdinové vznikli vlastně za jakéhosi pudu interpretovat některé mé myšlenkové pochody. Občas mívám pocit, že bych rád něco sdělil a komiks je k tomu, myslím, velice vhodné medium. Vytvořil jsem tuto dvojici (ještě za dob studií na VŠUP) a začal kreslit krátké stripy, kde jsem interpretoval některé svoje světonázory. Snažil jsem se o kritiku společnosti, ale i nadhled a vtip. Někdy se to dařilo více, někdy méně, záleželo na tématu. Někdo má RaR za ekologické aktivisty, ale pravdou je, že jsou spíš jen všímaví k tomu, jak lidstvo s touto planetou nehezky hospodaří... mimo ekologických témat řeší i problémy etiky, sociologie, lidstva jako takového a někdy neřeší vůbec nic a jen se snaží přežít...
Deviator je postava, která se objevila až v prvním díle trilogie, kterou vydává Labyrint. Jako má Radiator a Recyklator základ jména (RADiace a RECYKLace), Deviator je jakýsi šílenec a podivín - DEVIace je tedy slovo, které mu dalo jméno.
Věda (alespoň ta moderní) je pro mne jakousi záhadnou mlhovinou, z níž se člověk dozví jen ty nejzásadnější a nejatraktivnější "objevy" a počiny. Znáte to: Vědci objevili... vědci přišli na to... hezky se to čte a člověk si pak domýšlí, s čím nás vědci zase překvapí příště. Tím to nechci jakkoli zlehčovat, ba naopak, díky vědě se máme ve většině případů lépe a činí náš život pohodlnější... a mnoho lidí používá vědu a technologie i jako umělecké prostředky svého vyjádření... kde by dnes byl bez vědy film, hudba... Chci jen říct, že vědu jako takovou vnímám veskrze pozitivně, ačkoli zrovna v případě postavy Deviatora je interpretována spíš v tom záporném úhlu náhledu. Věda technologie je moc, kterou lze využít i zneužít...

Zajímalo by mě, proč se tak zarputile vzpíráš barevnosti? Dle mého soudu právě ta tvým comicsům schází.
Respektive máš výtečnou kresbu, avšak stran této složky výtvarného ztvárnění se mi jeví barevnost jako učiněná nutnost. Tvé vizuální náměty si vyloženě o ni žádají, neb se pohybují na hraně surrealismu. Jsem si jistý, že barva by svět, jenž jsi vytvořil, nejen obohatila, ale vysloveně mu dodala rozměr intensivnější sugestivnosti. Souvisí s tím snad nějak finanční nákladnost při tisku? Byla černobílá forma přímo požadavkem nakladatele? A co vlastně říkáš na peníze? Ostatně nenasytnost s mamonem patří mezi nosné motivy tvého příběhu. Či se mýlím?


Ufff... to je hned několik hutných otázek v jednom... takže popořadě.
Že bych se barevnosti zarputile vzpíral je trochu přehnané. Důvodem je samozřejmě mnohem vyšší časová náročnost a následně i finanční nákladnost reprodukce barevných obrázků než černobílých.
První díl komiksu Radiator a Recyklator vznikl pro výstavu Herozvěsti konanou v Hradci Králové v roce 2009. Bylo osloveno celkem 6 komiksátorů, aby společně odprezentovali současnou komiksovou tvorbu. Mně v té době vězel v hlavě plán na nakreslení delšího příběhu s RaR a tak jsem neváhal a šel do toho. Výsledkem byla cca 80stránková knížečka... a jak mi příběh narůstal, termín výstavy se blížil, nebylo ani pomyšlení to vybarvovat.
Zjistil jsem, že mi tenhle styl celkem vyhovuje... jsem spíš typ, co nemá velkou trpělivost a jsem rád, když to odsejpá. Vždycky si nějakou věc dlouho promýšlím, ale když sednu ke kreslení, tak udělám pár skic, rozvrhnu rámečky a za pár hodin mám stránku hotovou. Pokud bych měl počítat s tím, že komiksy budu dělat celobarevné, nevím, zda by mně to tempo pak nedemotivovalo - respektive, zda bych to vůbec zvládl. Ono je to náročné už i tak, dát dohromady sto stránek, aby to mělo hlavu a patu...
S barvou jsem se pokusil o několik doprovodných ilustrací ke komiksu a proto vím, jak to je (alespoň pro mě) náročné zejména po stránce časové. Přestože kolorování dnes dělám až v počítači pomocí tabletu, což mnohé ulehčuje, i tak je vybarvení 100stránkvové knížky formátu ccaA4 dost nereálná představa...
Na okolnosti reprodukce plnobarevného komiksu si už takřka odpověděl sám. Nejsem nijak profláknutý autor a tudíž by od nakladatele byl asi risk jít do komiksu, který by se pak prodával za 350,- korun. Je to smutné, ale lidi jdou radši dnes do hospody nebo si koupí nějakou blbost, než aby utratili pár stovek za knížku, která jim vydrží navěky. Nemluvě o tom, že z toho mají rovněž zážitek a potěšení. Když to porovnám s návštěvou kina, kde si lidi ke vstupence ještě kupují krabici popcornu a litr nějakého hnědého cukrového nápoje, protože to je IN, ale knížka za stovku či dvě je pro ně drahá, je to trochu nepochopitelné...
Vůči penězům nemám negativní vztah, spíš se mi nelíbí to, jak je lidé zneužívají a přeceňují. Je to v dnešním světě měřítko pro téměř cokoli. Nejdůležitější není kvalita, ale prodejnost... ne to jakou máš práci, ale kolik vyděláváš atd... to jsou stanoviska, se kterými se neztotožňuji. Pravá hodnota věcí s penězi většinou vůbec nesouvisí. To se jen lidi stále snaží přepočítávat, aby to měli jednodušší. A primitivismus mas jim to žere a bere to jako kánon pro svá vlastní měřítka, která jsou tímto zdeformována do nesmyslných hodnotových žebříčků... mám pokračovat???

Kdo tě ovlivnil? Existuje výtvarník, který tě poznamenal, je zdrojem tvé inspirace, obdivu?

Ve spojitosti s komiksem nikdy nezapomenu zmínit Maxe Anderssona. Ne, že by mně přímo ovlivnil ve smyslu, že bych se ho snažil nějak napodobovat, ale jeho komiksy jsou pro mne geniální. Srandovní, výtvarně skvělé a mnohdy i trochu ujeté, což mám rád.
A jinak mám rád výtvarníky, kteří nejsou nudní... kdysi jsem si hověl v surrealismu a pokoušel jsem se i o takové obrázky... ale to už je dávno. Dnes se soustředím spíše na můj vlastní rukopis a také to, aby mně to bavilo...

Co plánuješ na poli uměny do budoucna? Kam se budou ubírat další tvé kroky?

Teď na volnou tvorbu není moc času. Ačkoli dělám v podstatě na volné noze a jsem si sám svým manažerem, pociťuji, že spoustu času člověk promrhá na kde co.... nějaký pravidelnější režim by mi prospěl... Nicméně mám rozpracovaný projekt s mými hrdiny Radiatorem a Recyklatorem. Doplnil jsem je o několik dalších postav a kreslím krátké příběhy a stripy a možná z toho časem vznikne nějaká knížečka. Pracovní název to má QUO VADIS VITA. Zatím tomu nechávám volný průběh a až se toho nahromadí víc, ponořím se do toho a doufám, že vznikne něco zajímavého. A mimo to se už pomalu (velmi pomalu) chystám na RaR trojku. Promýšlím příběh a sháním podněty... je to běh na dlouhou trať, ale není kam spěchat, vše má svůj čas!

Jak se žije comicsovému autorovi v ČR? Má to ohledně uplatnění a realizací svých vizí jednoduché, nebo to je spíš obtížné?

Obecně nebo konkrétně mně? Mně se žije dobře :-) Obecně si ale myslím, že komiksátoři jsou spíš nadšenci, co pro to musí žít a musí je to především bavit. A pokud se tím někdo vyloženě živí (zaplatí nájem, složenky, telefon, internet, jídlo atd. a ještě mu něco zbyde), musí být velice dobrý a nejde to hned, ale takový autor roste (alespoň podle mého názoru) mnoho let. Vzhledem k tuzemskému mikrotrhu a přístupu lidí ke komiksu je asi složité to dělat na plný úvazek. Proto jsou komiksátoři většinou i ilustrátoři, animátoři, grafici a komiks mají jako součást jejich tvorby. Na druhou stranu to může být přínosné z hlediska pestrosti komiksové scény, která je u nás stále širší a zvlášť za posledních deset let pozoruji posun k lepšímu.

Aspiruješ na překlad do angličtiny, němčiny, či jiného jazyka? Je potencionální snaha dobýt i západoevropský, potažmo angloamerický trh?
A co vlastně říkáš na pojem trh? Jaké má soudobé umění postavení ve světě? Nejde spíš už jenom o ryzí marketing a uměle vytvořené modly kreativních osobností, kdy tvořivost je čím dál víc zastoupena instantní náhražkou známou jako show-business?
De facto, podobně jak se tvrdí: Není umění něco vytvořit, ale prodat to. Co o této definici soudíš?


Přiznám se, napadlo mě to, ale rozhodně tomu nechám čas. Minimálně až po vydání třetího dílu a tím završení série a také je dobré si počkat na nějaké ohlasy, zda to má vůbec nějaký potenciál... Už jsem slyšel názor, že český komiksový čtenář je zaměřen spíše na "Saudkoidní" typ komiksu než na neuměteláckou formu páně Korunkova stylu. Takže za hranicemi by se třeba našlo nějaké spřízněné nakladatelství, co by o mou trilogii mělo zájem, zatím jsem však tyto vody příliš nezkoumal.
Ohledně posuzování TRH vs. UMĚNÍ si ze své pozice netroufám cokoli predikovat ani posuzovat. Na to jsou povolanější...
Jen to tvrzení "Není umění něco vytvořit, ale prodat" bych nerad aplikoval na umění jako takové. Protože pokud se něco tvoří s ryze komerčním záměrem, postrádá to pak ty pravé hodnoty a tvůrce samotného to donutí k mnoha kompromisům, které se pak na výsledku musí nutně projevit... toto zvolání platí spíše o zboží... fabriky v Číně a Indii chrlí kvanta nepotřebného bazmeku a napodobenin, my "na západě" to kupujeme jen proto, že to je tak levné... a posléze nadáváme, jak dřív všechno vydrželo a dnes to je hned na vyhození, ale neuvědomujeme si, že do této role jsme se vehnali sami svou nenasytností a konzumním stylem života. Vidíme reklamu na nějaký nesmysl a chceme to, ačkoli to v podstatě vůbec nepotřebujeme.

Jaké jsou ohlasy na Radiatora a Recyklatora? Nejsou spíš rozpačité, nepřipadnou někomu málo cool? Mně osobně se jeví, že Radiator a Recyklator „hrají“ na struny současnosti a modulují tóny, jež nepůsobí lahodně, nýbrž jsou alarmující a znepokojivé.

Mým uším a očím se donesly dva typy ohlasů. Buď se to hodě líbí a přijde to lidem originální a svěží nebo naopak špatné, odbyté a šeredné...
Rozhodně jsem za každou upřímnou chválu rád a chápu i negativní ohlasy, to je normální. V druhém díle jsem se snažil o pečlivější kresbu (bylo na to více času) a jsem zvědav, zda se to nějak projeví u čtenářů. A scénář si píšu sám a je takový, jaký je... trochu na zamyšlení, místy akční a doufám, že ne nudný, protože už jen vymýšlet to, pro mě byla zábava na mnoho večerů a nocí! To jestli jsou RaR málo cool ať posoudí každý sám... já osobně jsem se nad tímhle vůbec nezamýšlel a přiznám se, že v podstatě ani nevím, co to je být cool - že by chladný/vychlazený??? :-D

Neuvažuješ převést Radiatora a Recyklatora do filmové podoby?

Ne... to spíš počítačovou hru. Něco ve stylu Machinarium nebo Samorost... ale to je hudba daleké budoucnosti! Párkrát jsem se o tom bavil s Adolfem Lachmanem (tvůrcem výše uvedených her) a je mi nad slunce jasné, že udělat počítačovou hru není žádná legrace.

potapecUživí se comicsový autor v této uprděné středoevropské zemičce, která proti kultuře vyloženě brojí, než aby ji podporovala, čistě jen svojí tvorbou? Co říkáš třeba na takovou podporu sportu ve vztahu ke kultuře? Nepřijde ti absurdní a až zvrhlá? Miliardy pro sport a téměř nic pro kulturu.
V čem se odlišují vrcholní fotbalisté s hokejisty od tvořivých elementů, které pak nejčastěji třou bídu s nouzí? Zaslouží si lidé v dresech, s hokejkami, v trenýrkách, kopačkách své milióny v době ekonomické krize, jež je globální a podle vlády premiéra Nečase, ovívajícího se pseudovějířem rozpočtové zodpovědností, hodna pouze pro škrty a likvidaci výdobytků sociálního státu?


Na to jsem částečně odpovídal u otázky číslo šest. Ohledně podpory kultury oproti tebou zmíněného sportu se chce člověku tak akorát kysele pousmát. Absurdní a zvrhlé to je... Opět jsme u toho, jak si lidé chovají. Vláda chce uspokojit masy, fotbal je masový sport... tak dáme miliardy fotbalovým klubům. Každý se pak ohání tím, že fotbal či hokej naši zemi přináší větší slávu než osobnosti z oblasti kultury... no o tom bychom se mohli bavit dlouho. Jsem si ovšem jist, že v poměru kolik se vráží do sportu vůči kultuře, má kultura mnohem větší úspěšnost... trochu srovnávám nesrovnatelné, ale asi mi čtenář rozumí..
Nemám nic proti tomu, aby si nějaký sportovec vydělával miliony. Je za tím píle, um a talent. A pokud někdo dá pilotovi Formule 1 třeba 50 milionů eur za sezonu, nikdo s tím nic neudělá a jsou to čistě soukromé peníze, které se v tom točí...
A co se týče té takzvané krize, je směšné, jak s tím každý vyhrožuje a pod záminkou utahování opasků zvyšují daně, škrtají ve všech oblastech (snad krom armády a dopravy) a to jen proto, aby to mohlo zmizet na kontech mocipánů, kteří jsou zkorumpovaní a nenasytní. Trochu jsem odběhl od tématu, ale tohle mně přijde vážně nefér, ale nějak nevím, co s tím mám jako občan dělat... a neříkejte mi - jít volit malé neparlamentní strany - všichni víme jak to dopadlo s VV :-)

Co říkáš na politiku všeobecně? Nepřipadají ti lidé v poslanecké sněmovně jako paraziti odtržení od reality všední každodennosti prostého člověka, který si je nucen vydělávat na živobytí skutečnou prací a ne pomocí korupce?

Snažím se o to příliš nezajímat, ale to co se běžný člověk z médií dozvídá je demotivující a co teprve to, co se nedovíme. Ale tak nějak věřím v tu vyšší spravedlnost a snažím se podle toho jednat. Nekrást, nebát se a nelhat... být dobrým člověkem a to mně činí i spokojenějším. A nemusím mít na kontech miliony. Ovšem bez peněz to holt taky nejde a nějaké jsou potřeba, to je jasné...

Jaká byla tvá anabáze stran nakladatele? Moje osobní zkušenost, vzhledem k nepopiratelné nonkonformitě mých kreativních snah, odpovídá značné a dlouhodobé strastiplnosti, jak tomu bylo u tebe?

Znám některé Tvé povídky a dovedu si velice živě představit, jak to máš těžké s jejich vydáváním. O to více je si třeba vážit těch, kteří do toho jdou!
Z mých zkušeností - původně jsem neměl ani ambice RaR jakkoli publikovat. Nicméně pár lidí s komiksové branže (kterých si vážím) mi to pochválilo a tak jsem jednoho hezkého dne poslal PDF panu Dortovi do Comics Centra, zda by měli zájem. Bohužel se mi vysmál, a prý že to je vyloženě ošklivé... podotýkám, že v té době jsem o panu Dortovi věděl minimum, co vím dnes. Dnes bych mu žádné PDF vůbec neposílal...
Neodradilo mě to a druhý pokus směřoval do Labyrintu, kteří mně již předtím v rámci jejich  Komiksfesrevue vydali jeden kratší komiks. Reakce byla zcela opačná. Panu Dvořákovi se ten komiks líbil a rozhodl se, že jej v edici KOMIKS v nakl. Labyrint vydá! A aby toho nebylo málo, tak jsme se domluvili, že z toho bude trilogie! Musím uznat, že jsem do dneška vděčný, protože jsem byl takřka neznámý autor a ze stran Labyrintu to byl značný risk a sázka na neznámou kartu.
Právě proto, že RaR je komiks, který nezaujme masy a jeho komerční potenciál asi není kdovíjaký jsem byl velice překvapen, že se vše tak hezky povedlo a za spolupráci s Labyrintem jsem vážně moc rád. Fandím jim!

Dík za rozhovor.

Aktuality

  • Prosincové akce v knihovnách

     

    Chcete vědět, co zajímavého se děje v knihovnách a jaké akce si pro své čtenáře připravily? Pak sledujte rubriku Knihovny, v níž vás budeme pravidelně informovat o dění v knihovnách a akcích s nimi spojených.

    Číst dál...  
  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Tři metry vášně

    Ode dneška soutěžíme o knihu Tři metry vášně z nakladatelství Motto. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení