Rozhovory

Jaké jsou výzvy pro knihovny v digitálním věku?

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
knihy

Nastupuje nová generace knihovníků a informačních pracovníků, ovlivní to nějak fungování celého systému? Jak se podaří vyřešit stárnutí členské základny profesního sdružení SKIP (Svaz knihovníků a informačních pracovníků)? SKIP má v současné době 929 individuálních členů a 449 institucionálních a má 11 odborných sekcí (např. Klub dětských knihoven, Klub knihoven ve zdravotnictví nebo Ediční komise, atd.). Zdaleka se do SKIPu nezapojuje tolik knihoven, kolik by mohlo. Otázkou je, proč se více nepodporuje bezplatná činnost pro SKIP (obohacující všechny strany - klienty, pracovníky, vedení knihoven). Nebudeme si zastírat, práce knihovníka, informačního pracovníka, nepřináší jásavé částky, ale může se stát povoláním, jehož dosah bude dlouhodobý a zcela masarykovsky se zapíše do dějin. Abychom si přiblížili svět knihoven a aktuální problematiku, oslovila jsem ředitele Knihovnického institutu Národní knihovny a předsedu profesního sdružení knihovníků a informačních pracovníků SKIP, pana Víta Richtera.



Dobrý den, děkuji, že jste souhlasil s rozhovorem. Kdybyste mohl definovat hlavní přínos SKIPu, co by to bylo?


Na jaře letošního roku jsme mezi členy SKIP uspořádali anketu, ve které jsme se mimo jiné zeptali, k čemu je jim jejich profesní spolek užitečný. Mezi nejčastější odpovědi patřilo získávání informací z oboru, možnost diskuse, výměny zkušeností, podpora spolupráce mezi knihovnami, možnost navazování kontaktu, ale také prosazování kolektivních zájmů a zastupování knihoven (viz www.ikaros.cz).

Jaké jsou současné největší výzvy českého knihovnictví?

Když se před sedmdesáti lety objevila televize, mělo hodně pracovníků knihoven strach, že lidé přestanou číst. Tyto obavy se nikdy nenaplnily, ale není pochyb o tom, že volný čas pro četbu knih se vlivem televize podstatně zmenšil. Když zhruba před patnácti lety začalo využívání internetu zasahovat nejširší veřejnost, i tehdy se objevily obavy z konce knihoven. Knihovny se ale velmi rychle naučily využívat informační technologie a internet k rozvoji svých vlastních služeb a zaznamenaly velmi dynamický rozvoj. Dnes knihovny stojí opět před další změnou – Google i jednotlivé státy zahájily nebo plánují hromadnou digitalizaci psaných i tištěných dokumentů. Není pochyb o tom, že v horizontu několika příštích desetiletí bude podstatná část tištěné produkce minulosti k dispozici i v digitální podobě. Knihovny se takto poprvé od svého vzniku dostávají do přímé konkurence ve sféře svých nejzákladnějších funkcí, tj. shromaždovat, uchovat a zpřístupnit textové dokumenty. Výzvou pro knihovny na celém dnes je, jaké služby budou knihovny v budoucnu poskytovat v digitálním prostředí.

Jaké právní aspekty (pozn.: autorské právo) mají podle Vás „elektronické knihy“?

Klíčovým otázkou je ochrana autorských práv. Dnes není žádný problém tištěnou knihu digitalizovat, ale pokud se jedná o text chráněný autorským právem (trvá 70 let od smrti autora) nelze tuto digitální kopii šířit bez souhlasu autora nebo jeho dědiců. Tzn., že ji například nelze dát volně k dispozici na internet. Autorský zákon by měl nastavit takové mechanismy, které by na jedné straně respektovaly právo autora, zejména právo na odměnu za užití jeho díla a na druhé straně otevřely cestu ke snadnému uzavírání licencí na zveřejnění děl na internetu. Je nutno se připravit na to, že řada věci na internetu bude v budoucnu zpoplatněna. Zde vidím velkou šanci pro knihovny. Knihovny byly celá staletí garanty rovného přístupu k informacím, které byly uloženy v psaných a tištěných dokumentech. Tutéž úlohu by mohly sehrát i v digitálním světě. Ve světě odborné literatury je to již zcela běžné. Vydavatelé nabízí rozsáhlé soubory plných textů časopisů a knih v elektronické podobě, ale je jen málo lidí, kteří jsou ochotni a mocni zaplatit přístup do těchto bází. Proto jsou zde knihovny, které nakupují licence a jejich prostřednictvím se uživatelé dostanou bezplatně k těmto informačním zdrojům.

Myslíte si, že v blízké době dokážou knihy v e-formátu vytlačit ty klasické? Probíhá digitalizace různých tištěných knih, jak budou vypadat výpůjční služby e-knih?

Nemyslím si, že někdy nastane doba, kdy by e-knihy zcela vytlačily knihy tištěné. Film neohrozil divadlo, televize nezničila rozhlas a ani internet nezpůsobí úplný zánik novin a dalších médií. Elektronická kniha v příštím období určitě zaznamená dynamický rozvoj, ale nevidím důvod, proč by měla způsobit to, že tištěná kniha zmizí z povrchu zemského. I tato média budou žít vedle sebe, otázkou je, v jakých proporcích. V nedávném průzkumu pouze 5 % dospělé české populace připustilo, že si dovedou představit budoucnost bez tištěných knih.  Elektronické knihy lze půjčovat stejným způsobem, jako knihy klasické, ale v českém prostředí zatím nevznikl trh s elektronickými knihami a chybí potřebná infrastruktura. Proto ještě potrvá delší dobu, než české knihovny začnou ve větším rozsahu půjčovat e-knihy.

Co můžete nabídnout zájemcům o členství ve SKIPu? Stárnutí členské základny je fakt, jak omladíte toto sdružení?

SKIP svým členům nabízí rozsáhlé množství vzdělávacích aktivit, organizuje různé typy celostátních akcí na podporu četby a knihoven a vytváří prostor pro spolupráci a diskusi. Stárnoucí členská základna SKIP do značné míry odráží demografické složení celé knihovnické profese. Do oboru přichází jen malé množství mladých, ačkoliv jich knihovnické obory studuje velké množství. Souvisí to především s nízkou úrovní mezd ve všech typech knihoven. Jsme společností, která preferuje především ekonomické efekty, a proto velké množství absolventů knihovnického studia směřuje do jiných, lépe placených oblastí. Takový je život…

 


Která světová knihovna (a její služby), Vás nejvíce oslovily, čím?

Na světě i u nás je spousta krásných knihoven a stále se stavějí další. Zmínil bych například dánskou Královskou knihovnu v Kodani http://aktualne.centrum.cz, označovanou někdy jako „černý démant“. Byla otevřena již před 11 lety. Je zajímavá mimo jiné tím, jak se podařilo spojit nový moderní objekt s historickou budovou. V Ostravě mohla být postavena také nová knihovna inspirovaná černým démantem, ale díky nechutným politickým hrám zůstane Ostrava zřejmě ještě dlouho bez nové moderní Moravskoslezské vědecké knihovny (viz stránka na Facebooku).

SKIP připravuje každoročně řadu zajímavých aktivit, proč se knihovny účastní maximálně Noci s Andersenem, když toho je v nabídce daleko více? (pozn.: Týden knihoven, Velké společné říjnové čtení, Den pro dětskou knihu, Kniha mého srdce, atd.)

Myslím si, že jde trochu o nedorozumění. Knihovny se zúčastňují všech akcí, o kterých se zmiňujete a také mnohých dalších, ale Noc s Andersenem je asi tou nejznámější. Snažíme se některé aktivity organizovat v celostátním měřítku, ale v dnešním mediálním světě není snadné zaujmout něčím tak obyčejným, jako jsou knihovny a četba knih. Je potřeba si uvědomit, že knihovna poskytuje především služby pro svou komunitu, určitému okruhu lidí v konkrétní obci, městě, škole. Knihovny si rozhodně nemohou ztěžovat na nezájem, ročně zaznamenávají více než 20 mil. návštěvníků, což je mnohonásobně více, než těch co přicházejí na všechny první i druhé fotbalové i hokejové ligy dohromady. Knihovny nemají své hvězdy, primadony a skandály. Jsou jenom samozřejmou součástí našeho života.

Jaký je Váš postoj k celoživotnímu vzdělávání pracovníků knihoven, archivů, muzeí... Je terciální sféra dostatečně „podchycená“?

V České republice jsou k dispozici všechny stupně knihovnického vzdělávání  - střední, vyšší odborné i vysokoškolské. Velká pozornost je věnována mimoškolnímu vzdělávání pracovníků knihoven. Tomu se věnuje jednak SKIP a také vzdělávací centra krajských knihoven a Národní technická knihovna. Mimoškolní vzdělávání má zásadní význam, protože do knihoven přichází pracovat řada lidí z jiných profesí, což vytváří tlak na jejich rekvalifikaci. Knihovnická profese se vlivem informačních technologií rychle proměňují a lidé se proto musí učit stále něčemu novému.

Probíhá sdílení zkušeností českých a zahraničních knihovníků, něco jako výměnné pobyty?

Dnes je výměna zkušeností samozřejmostí, i když je to stále ještě tak, že my spíše čerpáme zkušenosti z vyspělých zemí. Konkrétně SKIP organizuje studijní pobyty do rakouských veřejných i specializovaných knihoven. V tom nám pomáhají smlouvy uzavřené s rakouskými knihovnickými spolky. Limitem pro výjezdy do zahraničí jsou samozřejmě finance, proto jen malé množství knihovníků zejména z menších knihoven má šanci vyjet služebně do zahraničí. SKIP také organizuje velmi úspěšné studijní zájezdy do zahraničních knihoven, letos jsme byli ve Francii, loni ve Švédsku a Dánsku, před tím v Nizozemsku.

Informační věda a knihovnictví – zřejmě zatím nikdo nepřekonal prof. Cejpka, máte informace, zda naše univerzity a vyšší odborné školy tohoto zaměření nějak spolupracují v rámci ČR (nebo i celosvětově)?

Nerad bych se mýlil, ale mám obavu, že spolupráce mezi knihovnickými školami není příliš mnoho. Zdá se, že největší potenciál spolupráce má dnes Katedra informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity v Brně. Její vedoucí Petr Škyřík je iniciátorem a motorem celé řady kooperativních projektů. Letos jako první dostal cenu MARK 2010, kterou udělil SKIP ve spolupráci s firmou Skanska. Cena je určena mladým knihovníkům či knihovnicím do 35 let http://skip.nkp.cz. Ocenění obdržel především za podporu spolupráce.

Poslední otázka – jaké jsou Vaše oblíbené knihy?

To je asi nejtěžší otázka našeho rozhovoru. Nemám svou jedinou oblíbenou knihu. V každém období svého života jsem četl a preferoval něco jiného. Čtu všechno, podle chuti i detektivky. Ale abych to nenechal bez odpovědi, tak budu jmenovat něco, co se příliš nečte a co by pro někoho jiného mohlo být trochu objevem, například knihy Juliena Gracqa nebo poezie Henri Michauxe či Zbyňka Havlíčka.

Jsem ráda, že nám pan Richter rozhovor poskytl. Děkuji. A jak to bylo v Erbenově Polednici. Snad už dneska nikdo nevnímá profesi knihovníka jako „pod plachetkou osoba“, kostkovaná sukně, vlasy myší barvy, papuče a utírání prachu na knížkách. A kdyby přece jen ano, zkuste se kouknout na hesla: rešerše, znalostní databáze (knowledge management), workflow, čtenářské kompetence, čtenář typu sekyra, AACR2R, IFLA, atd. Je to opravdu krásné povolání. A snad zůstane stejně příjemné i v době elektronických knih. Osobně jsem zvědavá, jak se vyřeší autorská práva a půjčování čteček, když už půjčování disků a kopírování knih vyvolávalo (a ještě vyvolává) vášně.

Aktuality

  • Prosincové akce v knihovnách

     

    Chcete vědět, co zajímavého se děje v knihovnách a jaké akce si pro své čtenáře připravily? Pak sledujte rubriku Knihovny, v níž vás budeme pravidelně informovat o dění v knihovnách a akcích s nimi spojených.

    Číst dál...  
  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Tři metry vášně

    Ode dneška soutěžíme o knihu Tři metry vášně z nakladatelství Motto. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení