Recenze

Tento alegorický epos vyprávějící o podivuhodném putování posmrtným životem je znám všem čtenářům, kteří alespoň trošku dávali pozor při hodinách literatury. Dante Alighieri, renesanční básník proslavený Božskou komedií, šel ve stopách svého slavného předchůdce Homéra a Vergilia a snažil se dát novodobému světu dílo, jež by ukojilo odvěkou touhu po příbězích a zároveň potěšilo duši. Není tedy divu, že už poněkolikáté vychází tato jedinečná publikace v českém překladu, kterého se tentokrát ujal Vladimír Mikeš.

Tento překladatel neměl nijak lehký úkol – vždyť přeložit sto zpěvů tak, aby byl zachován původní styl eposu a zároveň aby překlad nepůsobil zastarale a kostrbatě, je prací téměř Sisyfovskou. Navíc se V. Mikeš musel vyrovnat s překlady svých předchůdců, kterými byl velký český básník a rovněž překladatel J. Vrchlický, dále K. Vrátný, O. F. Babler a jiní.

Nutno dodat, že tento nový překlad je velmi čtivý, přestože si uchovává nádech archaičnosti především kvůli nepřirozenému slovosledu, který však musí být podřízen opakování metrických stop a rovněž pravidelnému rýmování. Nepřirozeně působí také přemíra pasivních a přechodníkových konstrukcí, které však dle některých čtenářů náleží do překladů starých textů. S tímto problémem se potýkají například ti překladatelé, kteří se zaměřují na klasickou řeckou a římskou literaturu (výjimkou je zde snad jen vydání Catullových básní v souboru Zhořklé polibky, kde si překladatelé pohráli s českou slovní zásobou a bravurně vystihli břitkost i vtip latinských veršů). Jazyková úroveň tohoto překladu hodnotím však – i přes tyto drobné výtky vycházející však z mého subjektivního pohledu – jako vysokou, rovněž, jak to u publikací z nakladatelství Academia bývá, se nemusíte obávat nepozornosti korektorů (až na malé drobnosti, jako je chybějící čárka ve 34. verši čtvrtého zpěvu Pekla nebo chybějící tečky uzavírající větu ve 12. verši prvního zpěvu Očistce).

V. Mikeš opatřil nové vydání Božské komedie rovněž poznámkami, které osvětlují narážky na historické postavy, mýtické příběhy nebo citace z Bible. Rovněž vám poodhalí skrytý akrostichon nebo tehdejší představy o meteorologických jevech. Poznámky jsou spíše stručné kvůli přehlednosti i skutečnosti, že lze – v případě zájmu – veškeré informace dohledat v odborných publikacích. Pouze tam, kde by bylo patrně obtížné nalézt širší osvětlení, se překladatel pouští do podrobnějšího výkladu, případně dodává zdroje pro další studium.

V tomto novém vydání můžete nalézt rovněž statě V. Mikeše s názvem Doba a život, Dante v našich zemích a Dantova tajemná výzva ženství. Medailon autora je spojen s vystižením dobové atmosféry, což je velkým přínosem pro všechny, kteří se zajímají o historii Itálie druhé poloviny 13. století a o život samotného básníka. Můžete se například dočíst o Dantově přátelství s malířem Giottem, o jeho lásce ke „krásné a zlé ženě“ a přečíst si výňatek z jeho dopisů nebo různá svědectví o jeho osobě.

Neméně přínosná je druhá stať zabývající se osudem Dantova díla u nás od doba Karla IV. po současnost. V. Michek zmiňuje různá vydání Dantových spisů v češtině i slovenštině, neopomíjí ani upravené verze a vydávání dalších děl tohoto autora. Třetí stať je pak spíše úvahou o vlivu ženy na vznik literárního díla, o návaznosti Božské komedie na trubadúrskou poezii, o třech rozličných záhrobních světech a o pojetí času ve spojitosti s fenoménem ženy.

Nové vydání Božské komedie doporučuji těm čtenářům, kteří stejně jako já milují onu klasiku, která by měla být navždy součástí světového kulturního dědictví. Při pročítání veršů můžete objevovat jejich hloubku, další významové roviny, zároveň se můžete nechat ukolébat krásou slova a trochejskými i daktylskými metry.

Na závěr připojuji malou „ochutnávku“:

K plavbě po lepších vodách plachty zvedá
člun mého ducha, už přeplul ten děs,
to strašné moře ukrutné až běda.
O druhé říši budu zpívat dnes,
o té, kde duše se očistně koupe
a vysluhuje cestu do nebes.
Jsem váš, ó Múzy, a nebuďte skoupé,
vraťte té mrtvé poezii dech,
ať nachýlí se ke mně Kalliopé
a pomůže mi rozezpívat zpěv
v tónu, kterým strakám vzal i víru
v milost, tak krásném, že jim stydla krev

(Dante, A. Božská komedie. Přel. V. Mikeš. Praha: Academia, 2009, s. 178.)


Epos Božská komedie vydalo nakladatelství Academia