Recenze: Knihy pro dospělé

François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu

1 1 1 1 1 (8 hlasů)
voda

Kdo by neznal snad nejvýraznějšího a nejznámějšího básníka francouzského pozdního středověku Françoise Villona. Českému čtenáři je jeho dílo známo zejména díky jedinečnému překladu Otokara Fischera. Nakladatelství Dokořán se v loňském roce vrátilo k tomuto překladu a vydalo z něj tzv. Malý testament a dalších 7 básní pod názvem Já u pramene jsem a žízní hynu.

 

Z života Françoise Villona známe jen prvních přibližně 33 let, než se nám jeho stopa ztrácí po odsouzení k trestu vyhnanství z Paříže. obal knihyCo však o těchto několika letech víme, svědčí o bouřlivém a pohnutém životě nadaného mladého básníka stráveném na jedné straně mezi vzdělanci a na druhé mezí zavrhovanou spodinou. Jeho spletitý život se odráží i v jeho tvorbě, pro kterou je hlavně typická živost, expresivita a osobní pohled či spíš nadhled nad lidským osudem. Protože Villonovy básně odráží jeho pohnutky, dostávají lidštější tvář a dotýkají se přímo čtenářovy duše. Právě díky této stránce jeho textů je Villon považován za jednoho z nejlepších básníků středověku a zároveň za předchůdce tzv. „prokletých básníků“, jakými byl např. Verlaine, Rimbaud, Mallarmé atd.

Protože se Villon pohyboval mezi šlechtou a jeho básně mají také šlechtu za publikum, navazuje na tradici dvorské poezie s charakteristickými rysy, jako jsou aristokratické hodnoty a formální dokonalost básně. Zároveň téma dvorského ideálu mění a obohacuje o vlastní zkušenost a životní realitu každého člověka. S lehkostí stylu a ironií se snaží odkrýt a upozornit na lidský úděl, proto se u něj může objevit i taková postava, jakou je stará a škaredá prostitutka.

Proč se vlastně cyklus Villonových básní nazývá Malý testament? Středověká společnost je prostoupena tématem smrti, která byla pro středověkého člověka na denním pořádku. Ve Villonově poezii se však nachází vedle smrti další důležité motivy, jako je rozloučení a pomíjivost věcí. 

Snad každého čtenáře na první pohled upoutá Villonův styl svými neustálými protiklady, protože pro poezii s takovýmto subjektivním pohledem je těžké zachytit pravdu, která se mění právě s každým člověkem. Villon vlastně zachycuje různé stránky skutečnosti a nejistotu vyjádření se o skutečnosti. Právě díky tomu jej snad i můžeme označit za prvního moderního básníka.


Ukázka:

Balada, kterou Villon napsal léta Páně 1458 na námět,
jejž u svého dvora v Blois určil vévoda Orleánský

Já u pramene jsem a žízní hynu;
horký jak oheň, zuby drkotám;
dlím v cizotě, kde mám svou domovinu;
ač blízko krbu, zimnici přec mám;
nahý jako červ, oděn jak prelát sám;
směji se v pláči, doufám v zoufání;
mně lékem je, co jiné poraní;
mně při zábavě oddech není přán;
já sílu mám a žádný prospěch z ní;
srdečně přijat, každým odmítán.


Sbírku Já u pramene jsem a žízní hynu vydalo nakladatelství Dokořán

Komentáře   

 
Barušák
-6 Zkoušení ve školeBarušák 2017-04-01 21:55
Víte, když se musíte do školy naučit tuhle básničku z roku 1458, kdy mimochodem nebyl ani telefon, tak vám to dost otráví večer. Kdyby to byla básnička, která dává smysl a je aspoň o něčem, tak prosim, ale tohle vážně nepochopím. A teď mě všichni sežerte. :lol: Chtěla jsem jen vyjádřit svůj názor a co si o tom myslím. Pěkný večer 8)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
Marta Šimečková
+1 Odp.: Zkoušení ve školeMarta Šimečková 2017-04-04 21:20
To je problém výuky literatury na českých školách; učitel zadá naučit se zpaměti básničku, aniž by studentům přiblížil pozadí jejího vzniku a aniž by se pokusil o její interpretaci (třeba s diskuzí se studenty). Pokud je učitelovým cílem naučit studenty veřejně vystupovat (zde formou recitace), tak by asi bylo vhodnější nechat výběr na nich.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
Dromana
0 učení nazpaměťDromana 2017-04-15 14:52
Já mám bohužel jiný problém. Moje děti na ZŠ nedostali za úkol učit se báseň nazpaměť ani se napamatuji..... Takže ani neznají verše U lavice dítě stálo....
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
Pucka
+3 Odp.: Zkoušení ve školePucka 2017-06-16 23:15
Je to nádherný překlad a nedávno jsem konečně měla čas se baladu naučit nazpaměť! Je mi 68....
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Doporučujeme

Aktuality

  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  
  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o knihu Robinson

    Ode dneška soutěžíme o knihu Robinson z nakladatelství Labyrint. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení