Láska a její rozmary v novém historickém románu

Byl Petr Vok skutečně tak špatným manželem, kterého si kolem prstu omotala každá žena, nebo byl schopen hlubšího citu? A jak to bylo s duševní chorobou jeho mladičké manželky? Nejen o tom pojednává čtivě napsaný historický román Rozmary lásky, který je v pořadí již čtvrtým dílem Jaroslavy Černé.

Tato autorka původně pracovala v sociálně-právní sféře, také vyučovala na soukromé střední škole. V současné době žije v Teplicích nad Bečvou, kde spolu se svým manželem založila relaxační a astrologické studio. Kromě esoteriky, psychologie a sociologie je jejím velkým koníčkem psaní, což potvrzují i její dříve napsaná díla, která se dočkala knižního vydání (Útesy sebevrahů, Týden blázna a Jeden život nestačí).

Tentokrát nás autorka zavede do druhé poloviny šestnáctého století, kdy se mladičká Kateřina z Ludanic provdala za Petra Voka, krásného muže v nejlepším věku, který se pro moravskou šlechtičnu stane princem jejích snů. Bohužel netuší, že její milující manžel nedokáže odolávat vnadům krásných žen, které se mu samy nabízí při bujných pitkách. Jakmile jej jednoho dne přistihne s jednou z jeho mnoha milenek, zhroutí se jí celý svět. A to ještě netuší, že je může ohrozit nejen toto velké zklamání, ale i nepřízeň samotného císaře...

„Bylo mu jedno, čí ruka ten pohár podává. Bylo mu jedno, jak se dívka či žena jmenuje.
Alena, Blažena či Jitka, všechny nazýval stejně: milovaná...
A tak Vokovým ložem procházela každou noc jiná milovaná, a on, zmámený láskou, čerpal sílu z dívčí povolnosti. (...) Když se pánovo oko zalesklo, milovaná musela vědět, co se od ní očekává. A každá věděla. Každá se ráda, i když jen na chvíli, vyhřívala na výsluní přízně zámeckého pána.“ (S. 66)

Na své si přijdou jak milovníci romantiky, tak ti, kteří mají v oblibě historické romány. Něžné polibky, objetí, sladká slova... a vedle nich hořká zklamání, výčitky, dokonce i touha po sebevraždě. To vše zažívají hlavní postavy, které – podobně jako ve skutečném světě – mají vlastnosti kladné i záporné. Samotný Vok zde nevystupuje jako záletník, který by měl za své činy trpět, ale také jako milující manžel, který je trýzněn výčitkami svědomí a který se snaží svou ženu co nejdéle uchránit před pravdou.

Čtenář od začátku ví, že hlavní hrdinku bude čekat nelehký život. A to nejen díky tomu, že je příběh o českém záletníkovi všeobecně známý, ale i tím, že autorka předem odhaluje, co bude následovat. Těšit se můžete i na prvky tajemna, které zde zastupuje postava alchymisty Kellyho či legenda o zelené paní, která je ve vyprávění důležitým motivem. Zajímavostí je, že tato legenda není dílem autorčiny fantazie, ale že se skutečně váže na jezírko, které můžete spatřit nedaleko hradu Helfštýn.

Autorka zasvěceně popisuje tehdejší oděvy, mravy i historické události, které ovlivnily životy hlavních hrdinů. Také jazyk odpovídá charakteru postav – jakožto zástupci vzdělané šlechty používají výhradně spisovnou mluvu, která dnešnímu čtenáři může připadat příliš odměřená, neboť se v ní málokdy objeví citově zabarvené výrazy, na druhé straně však zřejmě odpovídá dobovému úzu. Zajímavostí také je, že autorka původně napsala celý příběh v archaičtějším stylu, avšak po dohodě s nakladatelstvím román přepsala do jazyka bližšímu tomu dnešnímu.

Jediné, co ubírá románu na kráse, jsou pravopisné chyby. To není problémem pouze tohoto konkrétního titulu, ale vůbec většiny knih, které se objevují nejen v nabídce nakladatelství Alpress, ale i u dalších. Nejčastěji  jsou to chyby v diakritice (např. Na hradě je jezírko babičko? – s. 25; ... vzbudilo u císaře zájem a žádal proto Viléma... – s. 249), v kvantitě vokálů (např. ... pro divoce povykující dětí – s. 47), v psaní mě/mně (např. Tak už mně nechte. – s. 128; ... mé zdraví a pověst (...) mně přiměly – s. 250) či v dvojím se (např. Kateřina se pomalu se otočila... – s. 189; ... který se pomalu se rozplynul... – s. 246).


Román Rozmary lásky doporučuji nejen milovníkům červené knihovny, ale i těm, kteří se chtějí touto formou dozvědět něco více o české historii a především o slavném rodu Rožmberků a Ludaniců. Za dlouhých zimních večerů se budete moci vžít do dávných časů, které však nebyly tolik odlišné od dnešní doby, kdy láska a věrnost stále zůstávají věčnými tématy nejen v románech, ale i ve skutečném životě.

Román Rozmary lásky vydalo nakladatelství Alpress.

Čtěte také:

Jaroslava Černá: „Chci nabídnout příběhy plné života, zrady, štěstí a lásky“