Recenze

Prvotina Borise Starlinga vyšla v naší zemi na počátku nového tisíciletí, tedy roku 2000. V té době se již dílo pomalu začalo řadit mezi klasiku literárního žánru thriller a stále častěji se ozývalo, že je Mesiáš novým bestsellerem.

Kniha je rozdělena na dvě části, přičemž každá začíná větou odpovídající následnému obsahu. Děj nás zavede do prvního májového dne roku 1998 do Londýna, kde uznávaný detektiv Scotland Yardu Red Metcalfe vchází do bytu první z řady obětí. Jeho intuice bývá neomylná, jen výjimečně se dopustí přehmatu. Přesto se pro Reda následující případ stane těžkou zkouškou, kdy si sáhne na samé dno svého nitra. Zdá se, že brutální sériový vrah je neskonale inteligentní a na své „práci“ si dává záležet. Nezůstávají po něm žádné stopy, které by vedly k jeho dopadení – první oběť oběsil, druhou ubil… Co člověk, to jiný způsob zabití. Jediné, co mrtvé spojuje, a poukazuje tak na stejného pachatele, je vyříznutý jazyk a malá kávová lžička stříbrné barvy vložená do úst – útočník tedy dostává krycí jméno Stříbrný jazyk.

Red Metcalfe si do týmu vybírá tři nejlepší spolupracovníky, aby vraha dopadli. Pravda se však odkrývá jen velmi pozvolna, a než se k ní policisté doberou, nastane mnoho nečekaných zvratů, jež ovlivní životy všech zúčastněných.

Mesiáš je vyprávěním v nejedné rovině. Příběh je prolínán minulostí hlavní postavy Reda Metcalfea, abychom pochopili souvislosti, a také občasnými výpověďmi tajemného muže, který stojí za mordy. Debut Borise Starlinga není nadarmo označován nejděsivějším thrillerem od Mlčení jehňátek. Pokud patříte ke slabším povahám či pokud máte natolik živou představivost, že se jí sami lekáte, zvolte ke čtení jinou knihu. Autor vládne schopností popsat každou scénu mistrovsky, neunikne mu žádný důležitý detail. Jako jeden z mála titulů dnešní doby vás tento vtáhne do děje od první přečtené věty a věřte, že odtrhnout se bude velmi těžké.

Pokud se mi stále nepovedlo vás oslovit, možná se tak stane po přečtení krátké ukázky ze stran 111-112. Zvolila jsem pasáž, kdy se všichni čtyři vyšetřovatelé ocitají již na čtvrtém místě činu…

Z otevřených dveří na konci chodby se line pronikavý zápach smrti. A pak už jsou v nevelké předsíni a nesnesitelný pach tělesných tekutin rozkládajících se teplem na ně dopadá jako kovářské kladivo, dere se jim do nosních dírek a zcela si je podmaňuje. V pokoji po levé straně problikává blesk, jak laboratorní technik pořizuje fotografie místa činu. Red vchází do pokoje; Jez, Kate a Duncan cupitají neochotně za ním.
Tohle bude zlé. Horší než ti tři ostatní. Red to cítí v kostech.
Když vcházejí do pokoje, je k nim technik otočen zády. Otáčí hlavu, ale ani se nepohne.
„Kdo je to?“ ptá se Red.
„Podle všeho nějaký Bart Miller. Pracoval jako koželuh v jedné továrně tady za mostem. Objevili ho, když sousedé začali mít podezření, že se mu něco stalo.“
„Kde je tělo?“
„Tady.“
A teď už Red vidí, proč se technik ani nepohnul. Stojí přímo mezi nimi a mrtvolou.
„Vážně to není nic pěkného,“ říká.
„Slyšeli jsme,“ odpovídá Duncan.
Laboratorní technik odstupuje lehce doprava a odkrývá tak pohled na mrtvolu.
Bože. Drahý Bože. V Redovi se rychle zvedají horké žaludeční šťávy.
Tohle není jen horší než ti tři ostatní. Je to horší než všechno, co dosud viděl.
Red cítí, jak se ho Kate chytá za rameno, aby se nesvalila, a slyší, jak Duncan znechuceně sténá.
Můj Bože, myslí si Red. Až umřu, ať je to jakkoliv, jen ne takhle.
Bart Miller by zaživa stažen z kůže.

(Zdroj ukázky: Starling, B. Mesiáš. Přel. J. Kobělka. Ostrava: DOMINO, 2002.

Více o knížce neprozradím, neboť pak byste přišli o veškeré dojmy. Doporučuji se začíst v pochmurném počasí za slabého svitu baterky, aby byla dokreslena atmosféra čišící z Mesiáše. Příjemné počtení…


Román Mesiáš vydalo nakladatelství Domino.


Čtěte také:

Boris Starling