Recenze
Chlípnost, krutost, čarodějnické procesy, svatokupčení |
|
|
| Autor: Hana Moualla |
| Sobota, 07 Listopad 2009 00:00 |
|
Jezuité sice zpočátku šířili vzdělanost, později se ale jejich činnost zvrhla v nelítostné potírání obyčejných lidí. Zřejmě by bylo zajímavé nahlédnout do tajných zpráv, které jezuité posílali do Vatikánu. Že by tedy přeci jen plnili funkci tajné služby? Pokud by byla pravda jen desetina toho, o čem autor píše, stačilo by to na pocit čtenářova dokonalého zhnusení tehdejší společností.
Čteme o době, kdy byly vydány robotní patenty, kdy probíhaly čarodějnické procesy, kdy se mučením a smrtí trestala jakákoliv odchylka od normálu (čtení knih, obliba necírkevního umění, vlastní názor). Chybou byl už jen špatný původ. Matěj Václav Jäckel pocházel z Lužice a jeho „nadřízený“ pražský arcibiskup Valdštejn mu přezdíval – „zuřivý Lužičan“. Matěj se přitom snažil jen mluvit pravdu a chovat se čestně. Být tehdy Lužičanem bylo stejně nevýhodné jako být Čechem nebo židem. Někdo ale na vrchnost a nenasytné duchovní vydělávat musel. Daně byly vysoké a vzhledem k financování říšské armády a jejích bojůvek se spíše časem zvyšovaly. Během Matějova života prošly Prahou také dvě morové rány. Zde autor krásně ukázal, jak církev zneužila šíření černé smrti k propagaci svých záměrů – podrobení obyvatelstva, jejich těl i duší. „Umíráme příliš brzy, strýčku Matěji, vzdychl smutně Jan a zamžily se mu oči. Máme sny, ale nedokážeme je plnit.“ (str. 429) Tomáš Mlynkec píše specifickým stylem – spojuje fiktivní životopis Matěje se jmény skutečných barokních malířů, sochařů, řemeslníků, církevních hodnostářů, panovníků. Kolik času asi autor věnoval přípravě? Kolik času třídil informace? Buď vás tento styl psaní pohltí, nebo se začnete plácat v těch všech jménech, narozeních, svatbách, úmrtích. Po první stovce stránek jsem získala pocit, že tuším, kam autor tímto směřuje. Nebylo lehké se s Matějem sžít, ale na konci knížky jsem si řekla, že to stálo za to. Tomáš Mlynkec krásně píše o myšlence pohanských tradic na našem území (např. o bohyni Létó). „Ženský plodný duch pohanské víry byl násilím zaměněn dosazenou mužskou plodivou sobeckou duší.“ (str. 636) Jinak a netradičně pojal známý termín „v církvi nechť žena mlčí“. Nakonec ony musely mlčet i doma. Církev mohla vše, schvalovat sňatky, zkoumat osobní život jedinců díky zneužívání zpovědí. Církev mohla šikovným způsobem vzít rodině i děti, majetky. Rozbíjení soch a ničení knih bylo zřejmě cestou duchovních, jak se odreagovat od svých tělesných potřeb. Velmi mne zaujalo, že spisovatel věnoval prostor také podmínkám tehdejšího života včetně soukromí. V knize tak můžeme číst o jídle, léčbě nemocí, rodinných hodnotách, půjčkách a drahotě, pražských pradlenkách atd. Trochu mi to připomenulo moji maturitní otázku z dějepisu. Tomáš Mlynkec staví Matějovu touhu tvořit na jeho vášni a opravdovosti. Matěj studuje při svém pobytu v Itálii Sixtinskou kapli. Později se ukazuje jeho zájem o zakázaného Michelangela jako život ohrožující. Církevní hodnostáři jsou fascinování tím, co stojí v pozadí fresek, zároveň se Matěje bojí. Jeho pronásledování je tedy spíše důsledkem tuposti jedinců než Matějovy „závadnosti“. Celou knihou se také prolíná motiv patolízalství. Lidé v hostinci U Zelené žáby žvaní a kritizují dílo druhých. Nic se od té doby nezměnilo. Jen ty hostince jsou dnes spíše virtuální. Dodnes jsem neměla příliš tušení o technice tvorby a významu jednotlivých prvků na církevních obrazech a sochách. Např. použití barev, orientace postav, význam předmětů, které světci drží, aj. V knize je mnoho těchto informací a díky autorovi můžu přistoupit k sochám na Pražském mostě a barokních stavbách jinak, nově. Nebudu se už na ně dívat jako na doplňky architektury, ale jako na prvky s určitou výpovědní hodnotou. Za každou sochou nyní mohu vidět příběh. Můžu ji pochopit v historických souvislostech (je rozdíl mezi našimi světci a církevním „importem“). Knihu doporučuji všem, kdo máte rádi umění, kdo hledáte svoji národní identitu (autor používá termín Bohemus). Článek dokončuji dnes, v den výročí vzniku Československého státu. Jaká nás všechny čeká budoucnost? Změní náš život podepsání Lisabonské dohody? Co když se opravdu historie opakuje? Kdo by se chtěl znovu mořit pod nadvládou novodobých Habsburků nebo páterů Koniášů? Chvilku mi potrvá, než se zbavím dojmů z „černých kápí“ vnikajících do domů a odtahujících lidi na hranici. Kniha je plná těchto výjevů. Trochu mne děsí, že možná dnes takoví lidé nemají kápě, ale nějaký jiný atribut. Naději na lepší zítřky máme naštěstí všichni. Jako v písni Eisblumen. I mrtvý a „vycucaný“ strom života nakonec zachrání obyčejná lidská slza… snad ještě bude někdo, kdo bude moci v té době plakat… Knihu Slavíci kamenného mostu vydalo nakladatelství Motto. Čtěte také: Ženská inspirace tvorby aneb Tomáš Mlynkec mezi řádky |
Anketa
Aktuality
| Uzávěrka soutěže Nakladatelství Fragment se blíží |
Bezmála tři desítky povídek už dorazily do Nakladatelství Fragment v rámci literární soutěže Hledá se autor bestselleru. Unikátní klání dosud nepublikovaných spisovatelů odstartovalo na začátku ledna a potrvá ještě celý tento měsíc do 29. února. Šanci mají všichni nadějní vypravěči bez ohledu na věk nebo povolání. Pro ty, kteří neholdují psanému slovu, běží v Nakladatelství Fragment paralelní soutěž o nejhezčí grafický návrh knižní obálky. Společné téma zní „O vztazích s humorem“. |
| VI. ročník soutěže pro děti a mládež Moje soukromí! Nekoukat, nešťourat! |
Úřad pro ochranu osobních údajů u příležitosti „Dne ochrany osobních údajů“ 28. ledna 2012 vyhlašuje VI. ročník soutěže pro děti a mládež Moje soukromí! Nekoukat, nešťourat! |
Poslední přidané inzeráty
| Culinaria Francie Kuchařky (30.12.2011) | |
| Culinaria Itálie Kuchařky (30.12.2011) | |
| Milan Valenta - Půďáci ze staré školy Pro děti (27.12.2011) | |
| Christina Sondermann - Velká kniha her pro psy Ostatní (27.12.2011) | |
| Susannah Charlesonová - Stopy pohřešovaných Beletrie (27.12.2011) |
Nové komentáře
Ukázka z knihy: Byla jsem otro...
Jelikoš téměř vůbec nečtu,tak od této knihy jsem se nemohla odtrhnout je velice dobře udělaná ,,pozp...
Soutěž o tři leporela Opička O...
Kde budou zveřejněni výherci? Soutěž zkončila a nikde nic.
Sourozenecká láska
super doporučuji
Dvakrát z České knižnice
Myslím, že my si nemusíme vykat :) Přiznávám, že mě osobně se víc líbil vnější design dřívějšího vyd...
Dvakrát z České knižnice
Děkuji za zajímavou recenzi; vám se skutečně líbí puzzle-obálky nové podoby ČK? :)
Tajemství yggurského jazyka
Děkuji za komentář, vážím si každého názoru. Myslím si, že recenze nemá obsahovat to, k čemu musí ka...
Strhující válečný sci-fi román...
Paní Zahradníčková, děkuji Vám za upozornění, v článku už byla informace opravena.
Knihy
Doporučujeme
Anketa
Soutěž
| Soutěž o komiks Garfieldova show č. 2: Kočičí příšera a další příběhy |
|
| Celý článek... |
Z čtenářského deníku
| Petr Bezruč - Slezské písně |
Petr Bezruč, vlastním jménem Vladimír Vašek, sepsal několik sociálních balad, v nichž jsou nositelem tragičnosti poměry ve společnosti. Většina básní vyšla ve sbírce Slezské písně, která se okamžitě proslavila. Autor zde vyjádřil to, co cítili vykořisťovaní dělníci ve Slezsku a na Ostravsku. Jeho cílem bylo mluvit za ostatní, bojovat za jejich práva, lepší životní podmínky, vyjádřit přání prostého lidu a bezpochyby také zobrazit bídy, ve které byli lidé nuceni žít. |
| Celý článek... |
| Agatha Christie – Záhada na zámku Styles |
Arthur Hastings, zraněný ve válce a poslaný domů do civilu, tráví dny své rekonvalescence v sídle svého přítele – Johna Cavendishe, respektive v sídle vlastněném Johnovou matkou Emily. Emily se nedávno provdala za muže o dvacet let mladšího, Alfréda Inglethorpa, který je zbytku rodiny, především pak asistentce paní domu, Evelyn Howardové, trnem v oku. |
| Celý článek... |






Čteme o době, kdy byly vydány robotní patenty, kdy probíhaly čarodějnické procesy, kdy se mučením a smrtí trestala jakákoliv odchylka od normálu (čtení knih, obliba necírkevního umění, vlastní názor). Chybou byl už jen špatný původ. Matěj Václav Jäckel pocházel z Lužice a jeho „nadřízený“ pražský arcibiskup Valdštejn mu přezdíval – „zuřivý Lužičan“. Matěj se přitom snažil jen mluvit pravdu a chovat se čestně.












Dnes jsme pro vás připravili soutěž pro všechny milovníky Garfielda o komiks Garfieldova show č. 2: Kočičí příšera a další příběhy. Stačí pouze odpovědět na tři jednoduché otázky a skvělý komiks může být váš. Můžete jím potěšit jak sebe, tak své blízké. Je skvělým dárkem především pro dětské čtenáře a milovníky kocoura Garfielda.





