Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Joseph Joffo – Z Paříže do Paříže

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
5

Kniha se věnuje osudům dvou malých chlapců, kteří se snaží uprchnout před válkou. Joseph Joffo v knize Z Paříže do Paříže popisuje své zážitky, jednoduchým stylem vypráví autentický příběh přesně tak, jak si ho pamatuje. Nesnaží se nás šokovat, ani ze sebe nechce dělat hrdinu. Jeho záměrem je jen pravdivě vypovědět, co se opravdu stalo, abychom se z toho mohli poučit.


z-parize-do-parizeTéma války a antisemitismu už bylo zpracováno v mnoha knihách. Přesto by vám publikace Z Paříže do Paříže neměla uniknout. Jde o velmi jednoduše pojatý příběh cesty dvou chlapců, kteří putují za bezpečím a svobodou. Je plný nebezpečí, skrývání, lží a tajemství. Už velmi malé děti se musely naučit mluvit jen o tom, co je bezpečné. Pokud jim to má zachránit život, musí umět zalhat. Po cestě potkali plno lidí, kteří jim nabídli svou pomoc. Jen díky velké porci štěstí unikli všem nástrahám. Oba chlapci projevili velkou dávku odvahy a vynalézavosti a jen díky tomu dokázali najít svůj cíl.

Na některých místech vyznívá jejich štěstí až neuvěřitelně. Všechny překážky překonávali na svůj věk velmi lehce. V některých pasážích knihy nejde téměř poznat, že je opravdu válka. Je to stylem, kterým je knihy psaná. Nesnaží se vyzvednout nebezpečné okamžiky, ale do popředí dává chvíle her a objevování nových věcí a míst. Jako by si kluci svou cestu užívali.

Vykročili jsme. Potil jsem se pod kabátem jako blázen a připadalo mi, že naše malá skupinka je v polích viditelná na tisíc kilometrů. Nějaký zloduch nám kutálel nejhlučnější kamínky, jaké se kdy na cestičce vyskytovaly, a já jsem měl pocit, že tropíme příšerný rámus. Sám Hitler nás musel slyšet až ve svém berlínském bytě. Konečně jsme vstoupili do lesa. Raymond se prodíral kapradím a lámal křehké snítky. Jakmile jsme se ocitli mezi stromy, připadalo mi, že nejsme sami, že vedle nás, po naší levé straně pochodují další lidi. Snažil jsem se proniknout temnotou mezi kmeny stromů, ale nic jsem neviděl. ( str.67)

Kniha se čte velmi lehce. Skutečně vyvolává pocit, že příběh vypráví malý chlapec. Jako by si nebezpečí málem ani neuvědomoval a vždy věřil, že vše dobře dopadne. Nejvíc se mi líbila část knihy, kdy chlapci putovali po Francii. Objevovali venkov, poznávali nová místa a našli si čas i na hry a dobrodružství. Malí kluci svou cestu brali jako velké dobrodružství. Byli rádi, že nemusí chodit do školy, raději se snažili získat pro sebe a svou rodinu nějaké výhody. Bratři měli výborný cit pro obchod, díky tomu si dokázali i v době bídy přilepšit a tím pomoci rodině přežít.

Velmi hezky je zachycen život rodiny a její soudržnost. Otec, který vypráví synům příběhy před spaním. Matka, která je kotva, která drží všechny pohromadě. Z popisu rodinného života je cítit láska a sounáležitost. Pro rodinu je důležité zůstat spolu, ale v kritických chvílích se musí rozdělit a pokusit se zachránit.

Název: Z Paříže do Paříže
Autor: Joseph Joffo
Překlad: Eva Pilařová
Nakladatelství: Mladá fronta a.s.
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2017
Vydání: 2.
Počet stran: 268
ISBN 978-80-204-4423-3

Soutěže

Aktuality

  • Hlasujte pro svou oblíbenou knihu v Ceně čtenářů Magnesia Litera

    Vážení a milí čtenáři,

    literární ocenění Mgnesia Litera za rok 2017 se bude udělovat 4. dubna 2018. Jako každým rokem ji můžete sledovat v přímém přenosu České televize. Chcete-li aktivně vyjádřit, která kniha byla pro Vás ta nej, máte možnost se zapojit a hlasovat v kategorii Cena čtenářů. Vybírat lze z prózy, poezie i knih pro děti. Hlasovat můžete do 31. března 2018 ZDE.

     

     
  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení