Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Pieter de Buysser – Řezači kamene

1 1 1 1 1 (1 hlas)

Někde uprostřed Berlína, v zemi nikoho zbylé po jiné známé zdi, se jednoho dne čtyři děti pustily do stavby vlastní zdi, představující nulu, Ground Zero, místo ničeho a všeho, místo začátku. Po padesáti letech se u zdi objevují jiné čtyři děti, a jak se ukáže, jsou víc než jen dalšími obdivovateli, návštěvníky či následníky v té době již proslulé nulové myšlenky.

 

Řezači kameneAčkoli román Řezači kamene obsahuje dějovou linku vyprávějící příběh nových dětí u zdi, je především prostorem pro seznámení s myšlenkou nulové zdi v rozhovorech i úvahových monolozích. Lidé, kteří ke zdi přichází řešit své problémy či nalézat inspiraci, jsou zde denními návštěvníky. Kolem zdi vzniklo za dobu její existence bezpočet příběhů a postavy románu se vyžívají v tom, že je mohou vyprávět dál, upravovat a přetvářet. Hned zpočátku se čtenář dozvídá, že příběhy a bajky jsou jedním z důležitých „produktů“ zdi, které pomáhají přetvářet okolní společnost. Zeď je také místem pro rozličné inspirativní aktivity, z nichž tou nejzmiňovanější je hra Předchůdce, jejíž hráči se snaží přinést nové myšlenky, kterými se „připraví na nejlepší“, čehož se však ve skutečnosti nedá dosáhnout, ponouká tedy hráče k dalším novým, lepším myšlenkám.

Začalo to u Moniky, ženy, která jim už roky nosí třikrát týdně chleba. Když jí Lis bajku vyprávěla, neskutečně se jí smála. Když byla zase doma, po měsících si troufla poslat dopis, který již dlouho schovávala. (…) následující den se bajka proplížila školními branami a otáčivými dveřmi kanceláří, a od té doby se šířila taky on-line. Advokátní kanceláře v ty dny zažívaly nápadnou kulminaci: nesmyslné, pomstychtivé případy byly zrušeny a nové, z podstaty nespravedlivé případy se začaly. (Str. 27)

Děti, které na začátku románu ke zdi přicházejí, jsou obrazem Starších, kteří ji vybudovali – jsou čtyři, stejného původu, pohlaví a věkového odstupu. Jak se ukazuje, neplánují hned tak odejít. Jejich rozdílné představy o směřování dění kolem zdi je brzy přivedou k rozporu, který se na pozadí historek a příběhů postupně vyostřuje. Ačkoli jsou Řezači kamene knihou plnou konverzace, když už dojde k akci, stojí to za to. Aktuální dění kolem zdi má vždy dramatické a nečekané vyústění, často fatální.

„Dřív mívali lidi ke zdi úctu. Stejně jako teď moje sestra, bratři a já. Dokonce jsme to včera sami viděli. Lidi sem na pozemek vbíhali, jako by to bylo fotbalový hřiště. A ani to hřiště už to není: je to výběh pro psy.“
„Ale dítě. Proč myslíš, že to dřív bývalo jinak? To se pleteš. A proč by to mělo být jinak?“
„Vidíš. Ty už ani nechápeš, že by to mělo být jinak.“ (Str. 76)

O co stavitelům zdi vůbec jde? Starší tvrdí, že je ke stavbě zdi nevedla konkrétní myšlenka, jednali intuitivně, a přesto lze z románu vyčíst, co existence jejich nuly znamená pro její příznivce. Je místem pro nový začátek, pro popření minulosti, tradic, předsudků a předurčení. Podává důkaz, že mnohé může vzejít z nuly a trvat, prospět společnosti. Činy a myšlenky zde vzniklé se vzpírají zavedeným osnovám konání, její příznivce lákají nahodilé, spontánní akce, které se však pro svůj úspěch opakují. Je to tedy vlastně protimluv – když trvá, co z nuly vzešlo, už je to něco, rozvíjí se to a roste a časem se stane škatulkou, pročež je odvrženo jako nežádoucí výpotek báječné neorganizované činnosti. Ani směr myšlenek, které odsud pocházejí, se nedá uřídit a občas se zvrtne.

„Nula při odčítání u vypuštění rakety znamená ‚start‘. Stejně je to s touhle nulou tady, kterou jsme Lis, bratři a já postavili. Nula je znamení odchodu. Je to okamžik začátku. Tři, dva, jedna, nula: lift off. Je to chvíle volby, rozhodnutí, přechodu k činu. Tak, v nule, začíná umění začít.“ (Str. 145-146)

Řezači kamene se snaží začít od nuly, protože minulost je svazuje, představuje konvence myšlení, vychozené cestičky, zažité způsoby. Na místě ničeho je neomezený prostor pro „thinking outside the box“, který dovoluje myšlenkám ignorovat prošlapanou cestu a vzít to neprobádaným lesem.

Řezači kamene
Autor Pieter de Buysser
Překlad Adéla Elbel
Nakladatelství Argo
Místo vydání Praha
Rok vydání 2016
Vydání 1.
Počet stran 368
ISBN/EAN 978-80-257-1859-9
Ediční řada -

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Doporučujeme

Aktuality

  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  
  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o knihu Emily Vichrná a rybí ocas

    Ode dneška soutěžíme o knihu Emily Vichrná a rybí ocas z nakladatelství Albatros. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení