Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Douglas Abrams, Desmond Tutu, Tändzin Gjamccho – Kniha radosti

1 1 1 1 1 (1 hlas)

Kniha radosti (The Book of Joy: Finding Enduring Happiness in an Uncertain World), publikace z pera Douglase Abramse, Tändzina Gjamccho, jeho svatosti dalajlámy XIV. a Desmonda Tutu, emeritního arcibiskupa Kapského Města, přináší postřehy, myšlenky a rozhovory dvou velkých mužů o tom, jak být šťastný v dnešním proměnlivém světě. Obsáhlou publikaci vydalo v českém překladu Tamary Váňové nakladatelství JOTA koncem února 2017.


Nový občanský zákoník účinný od roku 2014 zakotvil„…právo člověka brát se o vlastní štěstí…“. Nejde však o první právně významný pramen, který se k právu na štěstí hlásí. Mnoho let před ním tak učinila Deklarace nezávislosti USA. Zařazení práva usilovat o štěstí mezi nezcizitelná práva, vedle práva na život a svobodu, je připisováno přímo Thomasi Jeffersonovi. Avšak i když se český zákonodárce rozhodl, že všem přizná právo na štěstí, pozapomněl odpovědět na otázku, kterou se ptal již A. Heyduk: „Štěstí, co je štěstí?“Na danou otázku se pokusí odpovědět výše zmiňovaná publikace. 

Buddhista, křesťan a žid spolu strávili v dubnu 2015 pět dnů v Dharamsale, hovořili o štěstí a radosti a vytvořili publikaci s názvem Kniha radosti, o které doufají, že bude „…pozvánkou k prožitku větší radosti a většího štěstí.“ (str. 9)

Hned v úvodu Abrams předestírá, že publikace bude koncipována jako dort o třech vrstvách. První vrstvou je dalajlámovo a arcibiskupovo učení o radosti, druhou současné vědecké poznatky na téma radosti a dalších aspektů, nezbytných pro udržení pocitu štěstí.  Třetí vrstvou jsou pak příběhy, které se přihodily během týdne stráveného v bývalém britském letovisku v severním indickém státě Himáčalpradéš v Himalájích.

Abramsna prvních stránkách publikace popisuje příjezd do Indie a setkání arcibiskupa a dalajlámy. Následně pak den po dni přepisuje rozhovory těchto dvou náboženských vůdců o podstatě skutečné radosti (kapitola Den 1, str. 39-85), o překážkách na cestě k radosti, ať už se jedná o strach, stres, úzkost, frustraci, zlobu, smutek, žal, utrpení, závist, osamění, nepřízeň osudu či nemoc, a o tom, jak zažívat radost tváří v tvář těmto nevyhnutelným problémům (kapitola Den 2 a 3, str. 89-187), a konečně o osmi pilířích radosti (kapitola Den 4 a 5, str. 191-271). Abrams doplňuje rozhovory vysvětleními, vlastními postřehy a názory vědců.

V knize se tak například dozvíme, že dle arcibiskupa je radost „mnohem víc než štěstí. Zatímco štěstí se často chápe jako závislé na vnějších okolnostech, radost nikoli“. K dosažení radosti je pak nutné osvojit si osm vlastností (tzv. 8 pilířů radosti představených v kapitole Den 4 a 5). Čtyři z vlastností jsou vlastnosti mysli – perspektiva, pokora, humor a přijetí, čtyři jsou vlastnosti srdce -odpuštění, vděčnost, soucit a velkorysost.

Mnohé rady a názory, které dalajláma a arcibiskup v knize prezentují, se na první pohled mohou jevit jako banální až povrchní (příp. se mohou jevit jako reklamní slogany).
Své starosti můžeme zvládnout přemýšlením o druhých. (str. 105)
Odvaha není absence strachu, ale triumf nad ním. (str. 100)
Musíme se naučit vyhýbat se destruktivním emocím a rozvíjet ty pozitivní. (str. 89)
Základem naší lidské povahy je soucit. (str. 131)
Nikdo z nás není výjimečný a všichni jsme stejní. (tato dalajlámova myšlenka se v podstatě vine celou knihou – viz např. str. 80, 133, str. 201-210)
Jsme součástí téže společnosti. Jsme součástí téhož lidstva. Když je šťastné lidstvo, budeme šťastní i my. (str. 143-144)
Utrpení je to, co nám umožní ocenit radost. (str. 148).

Avšak když si uvědomíme, jakými útrapami prošli oba muži, a přesto se neztratili v propasti smutku, hněvu a zoufalství, musíme připustit možnost, že tyto jejich na první pohled jednoduše znějící myšlenky, které jsou však někdy těžce aplikovatelné v každodenním životě,mohou opravdu fungovat.

Na závěrečných stranách si čtenáři mohou přečíst, jak probíhaly oslavy osmdesátých narozenin dalajlámy, které se konaly v závěru týdne plného rozhovorů o štěstí, a jak se oba muži rozloučili. Úplně poslední kapitola (str. 305-342) je pak věnována cvičením, které může praktikovat každý, kdo má zájem rozvíjet osm pilířů radosti. Jednotlivá cvičení pravidelně provádí sám dalajláma i arcibiskup.

Autorovi by se daly vytknout zejména nedostatky týkající se druhé vrstvy jeho pomyslného dortu, tedy práce se současnými vědeckými poznatky na téma radosti.V publikaci totiž nejsou uvedené žádné zdroje.

I přes uvedené negativum je kniha vynikající příležitostí pro zamyšlení se nad přístupem k životu a k jednotlivým problémům, které každý den přináší.

Tändzin Gjamccho, jeho svatost 14. dalajláma, se narodil v roce 1935 do chudé farmářské rodiny. Když mu byli dva roky, byl rozpoznán jako reinkarnace svého předchůdce, 13. dalajlámy. Dne 17. listopadu 1950 byl Tändzin Gjamccho uveden do své funkce. Během nepokojů v Tibetu v roce 1959 (Tibeťané povstali proti čínské okupaci) odešel do indické Dharamsaly, kde přebývá dodnes. Je duchovním vůdcem tibetského lidu a tibetského buddhismu. V roce 1989 získal Nobelovu cenu za mír, v roce 2007 Zlatou medaili Kongresu. 

Desmond Mpilo Tutu je jihoafrický anglikánský arcibiskup, oponent apartheidu, držitel Nobelovy ceny za mír (1984) a Prezidentské medaile svobody (2009). V roce 1994 byl Nelsonem Mandelou jmenován předsedou jihoafrické komise pravdy a usmíření, která se pokoušela najít novátorský nenásilný způsob, jak se vyrovnat se zvěrstvy apartheidu a rozvíjet společnost v zemích zotavujících se z občanských konfliktů a útlaku. Byl rovněž prvním předsedou mezinárodní nevládní organizace The Elders angažující se za mír a lidská práva.

Douglas Abrams je spisovatel, redaktor a literární agent. Je zakladatelem a prezidentem agentury Idea Architects, která má za cíl pomáhat vizionářům vytvářet moudřejší, zdravější a spravedlivější svět. Již více než 10 let spolupracuje s Desmondem Tutuem jako spoluautor a redaktor. Společně s Desmondem Tutuem a Pam Omidyarovou založili Human Journey.com, jejímž cílem je sdílení převratných myšlenek majících potenciál změnit život i svět.

Kniha radosti
Autor Douglas Abrams, Desmond Tutu, Tändzin Gjamccho
Překlad Tamara Váňová
Nakladatelství Jota
Místo vydání Brno
Rok vydání 2017
Vydání 1.
Počet stran 352
ISBN/EAN 978-80-7565-101-3
Ediční řada -

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Doporučujeme

Aktuality

  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  
  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o knihu Bětka a Vojtíšek

    Ode dneška soutěžíme o knihu Bětka a Vojtíšek – Jak se těšili na Ježíška z nakladatelství Fragment. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení