Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Adrian Hyland – Diamantová holubice

1 1 1 1 1 (2 hlasů)

Nakladatelství Jota přineslo nedávno do knižního světa novinku v podobě Diamantové holubice, prvotiny australského autora Adriana Hylanda. Kniha vyšla v originále již v roce 2006 a po několika letech se dočkala i pokračování. Osobně se domnívám, že první díl by bohatě stačil.


Emily Tempestová se po letech strávených cestováním vrací domů, do australské osady Měsíční údolí, kde vyrostla se svým otcem. Její návrat otevírá staré rány, především u její nejlepší přítelkyně Hazel, dcery vůdce osady Lincolna. Jenže na hojení vztahů se mnoho času nedostává, protože jen pár dní po Emilyině návratu je Lincoln zavražděn. Zdá se, že rituálně,  podezření proto okamžitě padá na místního blázna a pedantského ochránce starých zvyklostí, Blakieho. I Emily se zpočátku kloní k této vyšetřovací verzi, jenže postupně objevuje nové a nové skutečnosti a zjišťuje, že pravda není zdaleka tak snadno odhalitelná, jak se mohlo zdát.

Zasazení děje do vcelku neobvyklého prostředí Austrálie, navíc v její domorodé a tedy svým způsobem nejryzejší podobě, slibuje poměrně svěží vánek v současném proudu krimi. Bohužel je to nakonec právě prostředí, které zážitek z knihy kazí. Kvůli němu totiž autor uvedl do příběhu nejen velké množství rozličných postav, ale také mnoho místních výrazů. Spousta neznámých slov má za následek, že se budete neustále vracet ke slovníčku, který je připojen v úvodu, abyste vůbec rozluštili, co že to chtěl autor říci. Na jednu stranu přítomnost těchto neznámých slov vítám, protože se díky nim naučíme něco nového a rozšíříme si obzory, na druhou stranu zde však platí zlaté pravidlo, že nic se nemá přehánět. Mně osobně připadalo, že to Hyland v tomto směru překročil únosnou míru.

I pokud pomineme neznámá slova, příběh zůstane dost zmatečný, ale zároveň také podivně loudavý. Celou dobu čekáte, co tedy bude, a najednou je konec. Ano, v závěru se dočkáte povinného dramatického okamžiku, ale ten je strašně rychlý a podobně jako zbytek knihy také velmi zmatený a nepřehledný. Na samém konci se pak autor neubránil pořádné porci patosu, který však není v kontextu předchozích událostí vůbec, ani s přimhouřeným okem, uvěřitelný.

Jako problematické vidím také zbytečně velké množství postav, ve kterých není jednoduché se zorientovat. Na konci knihy se čtenář může snadno přistihnout, že spolehlivě odlišuje jen pár z nich a u zbylých prostě a jednoduše tápe a musí se vracet, aby si připomněl, kdo dotyčný je.

Pokud už je tato plejáda postav nutná, bylo by dobré jednotlivé účastníky děje alespoň slušně propracovat, čehož se ale čtenáři nedočkají. Naopak, některé postavy jsou vyloženě prvoplánové a ploché. Největší péče je věnována hlavní hrdince, ale je tomu stejně jako s příběhem samotným – snaha o originalitu Emily Tempestové textu příliš neprospěla. Vyznívá totiž příliš sarkasticky a rádoby drsně, má být vtipná, ale je to celé takové neohrabané a trošku „humpolácké“. Emily vám k srdci prostě nepřilne, což je samozřejmě zásadní chyba.

Hodnotit Hylandův styl psaní je trochu zbytečné, protože bohužel ničím nevyčnívá a nepřekvapuje. O jedné ze slabin knihy, na které se autorův styl podepsal, jsem hovořila už v předchozím textu. Je jí značné množství místních výrazů, které sice čtenáře naučí něco nového, ale zároveň působí velice rušivě. I zde získávám dojem, že snaha o originalitu byla nebyla ku prospěchu, ale ke škodě věci.

Dojem z knihy také srazilo nekonečné množství nejrůznějších chyb a překlepů – samozřejmě, nikdy se to nedá úplně uhlídat, ale v tomto případě to bylo opravdu do očí bijící. Chápu, že za tohle nemůže sám autor, rozhodně to knize ale příliš nepomohlo.

Snažím se knihy vždy hodnotit objektivně, proto Diamantové holubici dávám čtyři hvězdičky z pěti. Je to poměrně nenáročná a vcelku průměrná detektivka, která však má potenciál zaujmout čtenáře svým netradičním prostředím. Přestože jej autor neuchopil dle mých představ, musím ocenit hloubku jeho znalostí, preciznost, s jakou je v knize prezentuje, a snahu přiblížit trochu jinou tvář Austrálie širšímu čtenářskému publiku. Pozadí děje je opravdu propracováno bravurně, bohužel však kvůli tomu trpí právě to nejdůležitější, samotný děj. Zápletka ani způsob vystavění příběhu nepřekvapí, přesto ale věřím, že své fanoušky si tento počin najde. Pokud se zajímáte o jiné kultury a zároveň jste fanouškem krimi příběhů, tohle je kniha přesně pro vás. 


Diamantová holubice
Autor Adrian Hyland
Překlad Jaroslava Novotná
Nakladatelství Jota
Místo vydání Brno
Rok vydání 2017
Vydání 1.
Počet stran 328
ISBN/EAN 978-80-7565-094-8
Ediční řada -

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Doporučujeme

Aktuality

  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  
  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení