Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Mariana Enriquezová – Co nám oheň vzal

1 1 1 1 1 (0 hlasů)

Ulice poseté oltáři prapodivných svatých a světýlky svíček. Řeka, která pod nánosem odpadků již docela umřela. Strašlivé zločiny jako součást každodenní reality. Nádech tajemna až nadpřirozena. Lidé, objevující se a mizící navzdory přírodním zákonům… Takové je Buenos Aires v knize Mariany Enriquezové Co nám oheň vzal. Buenos Aires – město tisíce záhad.

 

V knize povídek Co nám oheň vzal vypráví autorka příběhy, které spojuje město Buenos Aires. Ze začátku mi tudíž trochu evokovala Dubliňany Jamese Joyce, který ale někdejší společnost ostře kritizoval, narozdíl od Enriquezové, u níž je naprosto zřejmé, že má Buenos Aires velmi ráda a přirostlo jí k srdci.

Nejsou to však turistické destinace, co autorku zajímá, nýbrž pochybné a nebezpečné čtvrti a jejich tmavá a nebezpečná zákoutí. Člověk nikdy neví, co se tam může stát, obyčejný všední den se může během jediného okamžiku zvrtnout v boj o život. Předzvěst něčeho špatného jako by visela ve vzduchu.

Není potom divu, že postavy zasazené do tohoto prostředí mají obvykle psychopatické sklony, které jen čekají na příležitost dostat se na povrch. Hlavní hrdinky nebývají pouze psychicky nevyrovnané, v jejich hlavě je skutečně něco špatně. A potom je tady několik dívek, které se zdají být „normální“. Je to však v takovém prostředí možné? A pokud ano, nepodlehnou nakonec stejně tlaku okolí? V knize není jediná povídka, kterou by vyprávěl muž, což čtenáře přivádí k otázce, do jaké míry je kniha autobiografická. Odpověď ale nezíská.

Ten den, kdy jsem knihu dočetla, jsem šla spát později než obvykle. Seděla jsem u počítače a googlovala – nejdříve na anglických, potom na španělských stránkách – informace o poslední povídce. Nakolik mohla být pravdivá a co si autorka domyslela? Hrozně mě frustroval fakt, že to zřejmě nikdy nebudu vědět s jistotou, a zároveň jsem obdivovala geniální uspořádání knihy, které mě do tohoto bodu dostalo. Ze začátku je v knize několik nevýrazných povídek (až jsem ji na chvíli chtěla odložit). Všechno to ale začíná povídkou o Ušatém skrčkovi, která není žádnou legendou, jak mi potvrdil google, nýbrž pravdivým příběhem. A od té doby už čtenáři nedá, aby se nezamyslel nad tím, co všechno může být ještě pravda.

Autorka neuvěřitelně dovedně balancuje na tenké hranici mezi iluzí a realitou, mezi uvěřitelností a neuvěřitelností. Vykresluje Argentinu jako svět velice vzdálený tomu našemu – kdo ví, co všechno se v něm může stát? A nakonec v poslední povídce Co nám oheň vzal mě dokonale zmátla. Jedna její polovina se ukázala být děsivou pravdou a o druhé jsem nikde nenašla ani zmínku – psalo by se ale o takových věcech vážně na internetu? A kdyby nikdy nebyla ničeho takového svědkem, dokázala by si autorka něco takového vymyslet? Už dlouho jsem u žádné knihy tolik netoužila potkat se s jejím autorem.

Měla jsem pocit, že pronikám do zcela nové, neprobádané oblasti, ve které se může stát cokoli. Byl to na jednu stranu úplně jiný svět a na druhou stranu tentýž, ve kterém žiju já. Nemluvě o tom, že jsem o návštěvě Buenos Aires vždycky snila. To ve mně vyvolávalo pocit nejistoty a napětí a ten mě nutil číst dál a objevovat nové a nové záhady. Kdybych se s autorkou setkala, zeptala bych se jí na tisíce věcí, spousty malých drobností, které mě při čtení zaujaly a nedaly mi spát. A zároveň bych složila poklonu jejímu talentu psát. K jednotlivým povídkám bych určitě měla své výhrady, samostatně vlastně nejsou nic moc zvláštního. Dovedně poskládané do jednoho celku však tvoří jedinečnou knihu, která na mě udělala skutečně dojem a kterou vřele doporučuji.

Co nám oheň vzal
Autor Mariana Enriquezová
Překlad Lada Hazaiová
Nakladatelství Host
Místo vydání Brno
Rok vydání 2016
Vydání 1.
Počet stran 206
ISBN/EAN 978-80-7491-777-6
Ediční řada -

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Doporučujeme

Aktuality

  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  
  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o knihu Emily Vichrná a rybí ocas

    Ode dneška soutěžíme o knihu Emily Vichrná a rybí ocas z nakladatelství Albatros. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení