Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Piu Marie Eatwellová – Žáby se přece jedí

1 1 1 1 1 (0 hlasů)

O Francii existuje řada mýtů a pověr, které mají na svědomí většinou jejich „nepřátelé“ Angličané. Kniha Piu Marie Eatwellové Žáby se přeci jedí na základě dostupných informací tyto mýty buď potvrzuje, anebo vyvracuje. Ti, které zajímá Francie, by si rozhodně tento titul neměli nechat ujít.


knihaChtěli byste vědět, jestli je pravda, že Francouzi jedí žáby a šneky? Myslíte si, že jsou opravdu posedlí sexem? A co mýtus, který tvrdí, že jsou francouzské ženy obdařeny tak skvělým metabolismem, díky němuž neztloustnou ani deko, i když se opájí vínem, jedí tučné sýry a bagety? Tato kniha vám zodpoví tyto i mnoho dalších otázek, které si v souvislosti s Francií pokládáte. 

Autorka svou knihu rozdělila do deseti kapitol podle témat, kterým se věnují. Najdeme zde kapitolu zaměřenou na francouzskou kuchyni, další pak francouzským ženám a také kapitolu věnovanou mýtům hlavního města Paříže. Každá kapitola obsahuje několik legend, které autorka vždy stručně představí, podloží informacemi z historie, statistického úřadu či jiných institucí. Nakonec zhodnotí, zda legenda odpovídá pravdě, či je jen založen na fikci. Mnoho mýtů, jak už jsem zmínila na začátku, pochází od Angličanů, kteří odjakživa nemají s Francouzi právě vřelé vztahy. Právě Angličané přišli s názorem, že každý Francouz jezdí na kole v pruhovaném tričku a baretu, v ústech má cigaretu a podpaží čerstvou bagetu a cibuli. Naopak Francouzi rádi tvrdí o svých sousedech to, že neumějí vařit nebo že jim Angličané zabrali jejich venkov. Některé tyto informace bývaly pravdivé, ale v dávné minulosti, dnes už spousta z toho neplatí.

Jako se mění svět a s ním lidstvo, tak se mění i Francie a její obyvatelstvo. To, co platilo ještě před deseti lety, není dnes už pravda. Díky médiím a sociálním sítím mají dnešní mladí lidé svět jako na dlani a mohou se v módě, v hudbě a dalších odvětvích řídit trendy, které platí na druhé straně zeměkoule. Už dávno neplatí, že Francie je zemí, kde všichni pijí víno a jedí s chutí sýry. Mladí lidé rádi ochutnávají a experimentují, do popředí se dostává pivo a drinky, oblíbeným jídlem jsou čínské speciality či japonské suši. 

Tak i tak je Francie zajímavou zemí plnou krásné přírody, dobrého vína a vynikajícího sýra. Milovníci kultury si na své přijdou v přepychových zámcích, velkém počtu muzeí a samozřejmě i v samotném hlavním městě, kde vedle klasických budov stojí ty moderní. A i když jsou mnohé tradice již na ústupu a samotní Francouzi dávají přednost potravinám a nápojům z jiných zemí, mnohé dobré zůstává.

Knihu doporučuji všem, kteří našli ve Francii zalíbení. U knihy se nejen pobaví díky trefným citátům slavných osobností týkajících se daného tématu, ale i dozví věci, o kterých  možná neměli ani tušení. 

Ukázka
André Simon, ve Francii narozený gurmán a obchodník s vínem, který začátkem dvacátého století řadu let dominoval britské vinné scéně, jednou poznamenal, že jídlo bez vína je mrtvola; víno bez jídla pouhý duch; jsou-li spojeni a výtečně se k sobě hodí, pak tvoří tělo a duši, živoucí partnery. Před několika desítkami let by francouzské jídlo bez vína bylo gastronomickým kacířstvím. (s. 60)

Pokud zbožňujete Francii, oblíbíte si knihu Žáby se přece jedí, ve které naleznete mnohé zajímavé informace o této zemi. 

Název Žáby se přece jedí
Autor Piu Marie Eatwellová
Překlad Jitka Fialová
Nakladatelství Argo
Místo vydání Praha
Rok vydání 2016
Vydání 1.
Počet stran 328
ISBN 978-80-257-1925-1

Soutěže

Aktuality

  • Hlasujte pro svou oblíbenou knihu v Ceně čtenářů Magnesia Litera

    Vážení a milí čtenáři,

    literární ocenění Mgnesia Litera za rok 2017 se bude udělovat 4. dubna 2018. Jako každým rokem ji můžete sledovat v přímém přenosu České televize. Chcete-li aktivně vyjádřit, která kniha byla pro Vás ta nej, máte možnost se zapojit a hlasovat v kategorii Cena čtenářů. Vybírat lze z prózy, poezie i knih pro děti. Hlasovat můžete do 31. března 2018 ZDE.

     

     
  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení