Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Vilma Kadlečková – Mycelium V: Hlasy a hvězdy

1 1 1 1 1 (0 hlasů)

Ještě před nějakou dobou si čtenáři mysleli, že monumentální pentalogie Vilmy Kadlečkové Mycelium se blíží do finále. Věřím, že většina příznivců ságy cítila úlevu, že se konečně dozvědí, k jakému rozuzlení příběh míří, ale zároveň i smutek, že se budou muset rozloučit s hrdiny a jejich osudy. Autorka však, jako kdyby ani ona sama neměla sílu dát jim sbohem, rozšířila Mycelium o další díl. Hlasy a hvězdy, pátá část Mycelia, tedy poslední není.

 

mycelium-VV současné době můžeme Mycelium nazvat hexalogií a existuje velmi vysoká pravděpodobnost, že to tak zůstane. Vilma Kadlečková situovala děj do daleké budoucnosti, v níž jsou styky civilizací z různých planetárních soustav normální. Přestože autorka od začátku jednu z nich – Össeany – líčí jako velmi podivnou a cizí, hlavní myšlenou je to, že jde o společnost lidí, která se odcizila a vyvíjela zcela jiným směrem. Tím se autorka elegantně vyhnula úvahám o tom, proč by měly být mimozemské bytosti antropomorfní, proč by být neměly, případně kde by jaké orgány měly mít. Případným kritikům tak vzala vítr z plachet. Nicméně, kdesi v autorčině vesmíru dlí hmyzí bytosti, ale prozatím jen ona ví, jak je to ve skutečnosti.

Mycelium má rysy čistého sci-fi románu, i když se v něm objevuje velké množství mystických prvků. Jasnozření, telepatie, mentální souboje, tajemné náboženské kulty, lidské oběti. Autorka je ale dokáže naprosto racionálním způsobem převést zpět do naší reality. Vše je jen věcí terminologie, jakmile autorka vysloví pojem „psychotronika“, dostává se – a tím i svůj román – do oblasti, která je objektem zkoumání. Spojit slova „psychotronika“ a „vědecké zkoumání“ je poměrně riskantní, protože existuje mnoho lidí alergických na podobná spojení. Pomineme-li však spiklenecké teorie, naznačující gigantické psychotronické projekty v USA a bývalém Sovětském svazu, najdeme seriózní výzkumníky i u nás. Stačí vzpomenout profesora Kahudu a jeho bádání v oblastech mentionů. Vilma Kadlečková se ale spíš inspirovala Břetislavem Kafkou, který se zabýval parapsychologií, nikoliv však na akademické úrovni.

Výborně rozpracovaný náboženský systém Össenské Církve, dávající tušit tuny knih kaligraficky psaných obrázkovým písmem, jedinečným způsobem koření příběh záhadnou exotikou. I když z něj autorka jednu po druhé snímá vrstvu nevyzpytatelnosti, stále zůstává pro čtenáře přitažlivým. V pátém díle sice ustupuje do pozadí, stále však zůstává latentně přítomný. Autorka dokázala vytvořit základ technologie mimozemského světa, vyvinuté prostřednictvím hub a jejich produktů. Organický princip techniky se ve sci-fi vyskytuje, málokdy je však tak komplexní a zasahuje do všech aspektů života.

Děj ságy je velmi složitý. Proplétá se mezi jednotlivými postavami a jen pomalu odhaluje, co se skrývá v pozadí. Na rozdíl od předchozích dílů, v nichž se otázky spíše hromadily, začíná autorka na některé odpovídat. Je však jasné, že si v rukávu ponechává ještě hodně trumfů, které nakonec bude stejně nucena vytáhnout. V určitém smyslu se Mycelium podobá Duně, zejména plány, skrývajícími se v jiných plánech. Není příliš průhledné, kým kdo manipuluje, je však velmi pravděpodobné, že zdánlivě vyjasňující se vztahy nebudou takové, jak se zdají ke konci pátého dílu být.

Nechci Vilmě Kadlečkové podsouvat ženský přístup k charakterům mužských postav, ale některé z nich – v tomto případě bych měl psát „někteří z nich“ – reagují na situace, jimž jsou vystaveni, velmi emotivně a intuice často v rozhodování vítězí nad logikou. Daní za rozmáchlou formu vyprávění jsou komplikace, které si jednotliví protagonisté vzájemně způsobují jen proto, že před sebou naprosto zbytečně skrývají nepodstatné drobnosti. Ale proč vyčítat autorce, že chce co nejdéle čtenáře potěšit svým vyprávěním?

Sága Mycelium postupně dostává i formu audioknih, velmi dobře zpracovaných vydavatelstvím OneHotBook. Díky nim si lze dobře zafixovat znění komplikovaných názvů a jmen, zejména Össenských. Bylo by ideální, pokud by nakladatelství i herci měli dost síly k dokončení všech šesti audioknih.

Mycelium zachovává tradici české fantastiky, která se v současné době musí tísnit na knižním trhu vedle oblíbeného, i když někdy poněkud slaboduchého fantasy. Najít si dostatečně silnou čtenářskou skupinu, která se nebojí pustit do rozsáhlého a obtížného projektu – ano, jde o projekt, nejen pro autora, ale i pro čtenáře – není snadné. Zdá se však, že Vilmě Kadlečkové se to povedlo.

Název: Mycelium V: Hlasy a hvězdy
Autor: Vilma Kadlečková
Nakladatel: Argo
ISBN: 978-80-257-1968-8
Stran: 488 stran
Rok vydání: 2016
Vydání: 1.

Doporučujeme

Aktuality

  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  
  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o knihu Bětka a Vojtíšek

    Ode dneška soutěžíme o knihu Bětka a Vojtíšek – Jak se těšili na Ježíška z nakladatelství Fragment. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení