Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: František Uher

1 1 1 1 1 (4 hlasů)

Poněkud poetický titul knihy Františka Uhra Ofélie bez leknínů slávy ničím nenaznačuje, že se pod ním skrývá detektivka. Ale kdo práci tohoto autora zná, jistě nezaváhá a pozná, že na obálce, zobrazující idylickou krajinku rybníku obklopeného stromy, se skrývá nějaká ta mrtvola.


knihaV tomto případě jde o mrtvolu mladé ženy, kterou nalezne profesor ve výslužbě Rosůlek při jedné ze svých pravidelných procházek lesem. A jeho věta, tvořící název knihy, se stala první drobnou zápletkou, nejprve evokující dílo Konstantina Biebla, později jméno oběti. A ne oběti poslední, to snad mohu prozradit.

Ofélie bez leknínů slávy je klasická detektivka. Bez zbytečných odboček a rozmělňování děje líčením psychických útrap osamělého detektiva, rozervaného rozvodem a nemírným požíváním alkoholu. Hodně autorů jde touto cestou a spoléhá na to, že kontroverzní postava hlavního hrdiny odvede pozornost a nebude se potřeba věnovat popisu policejní práce. Už v recenzi na předchozí knihu Františka Uhra Dravec jsem zmiňoval, že autor čtenáře příliš neseznamuje se soukromím svých detektivů, platí to v případě Ofélie. To ovšem ladí s celkovou koncepcí jeho knih. I když se příběhy odehrávají na stejných místech a řeší je stejní policisté, jsou jednotlivé knihy uzavřené a nenavazují na sebe. Čtenář může sáhnout po kterékoliv z nich, aniž by měl pocit, že o něco přišel nebo nerozumí něčemu, co vychází z předchozího děje. V tomto případě se autor navíc rozhodl, že hned na začátku policisty přehledně a systematicky představí. Policistů je poměrně dost a čtenář se pak v nich mnohem lépe orientuje.

František Uher ve svých knihách jde s dobou a respektuje všechny atributy současnosti, ať už jde o zločiny, nebo techniku, kterou lidé běžně používají. Proto se v dialozích objevují zmínky o migrantech, více či méně úspěšní podnikatelé, osobní strážci i zcela prozaické pašování. 

V Uhrově textu je jasně rozeznatelná autorova záliba v aforismech, vytvořil jich už celou řadu. A tak se s nimi setkáme v podání detektivů i dalších postav. Některé dialogy jsou více pronášeny ústy autora, ne ústy jeho postav. Jazyk postav je trochu problémem, zejména proto, že jich v knize vystupuje velmi mnoho. Tak jak se vyšetřování odvíjí, setkávají se policisté s různými svědky, hovoří s nimi nebo je vyslýchají. Tito lidé se objeví třeba jen v průběhu jednoho odstavce a zápětí mizí. Věta, kterou pronesou je většinou důležitá, protože autor ctí pravidla žánru a nikdy nehraje se čtenářem falešnou hru.

Ofélie bez leknínů slávy je klasická detektivka, poctivě napsaná zkušeným autorem. Jde o odpočinkové čtení, které si s sebou bereme na dovolenou nebo na večerní čtení. Přestože se do ní promítají reálné problémy a zločiny, které se staly nebo mohou stát, v žádném případě nejde o depresivní četbu. Česká škola detektivky se nezapře. A je to dobrá škola. Jejím primárním účelem je provádět čtenáře pátráním po pachateli zločinu a ne ho šokovat a znechucovat. Je zajímavé, že i když by bylo velmi lákavé a snad i jednoduché svézt se na vlně obliby drsných severských kriminálních románů, nepokouší se o to mnoho autorů. Snad by i takový styl implementovaný do českých a moravských krajin působil nepatřičně.

Inspektoři Čemus, Plevák a Just, nadporučík Slámová, podporučík Kmoch, kteří se jednoho podzimního dne setkali u rybníku Leknín, aby začali vyšetřovat jednu vraždu, jsou čeští policisté, kteří nikdy nebudou podávat nadlidské výkony, nejsou nezranitelní ani nesmrtelní a jejich práce s sebou nese svá rizika. V tomto ohledu jsou hrdinové Františka Uhra reální a uvěřitelní.

Název: Ofélie bez leknínů slávy
Autor: František Uher
Nakladatel: Akcent
ISBN: 978-80-7497-145-7
Stran 288
Rok vydání: 2016 
Vydání 1.

Doporučujeme

Aktuality

  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  
  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o knihu Borůvky

    Ode dneška soutěžíme o knihu Borůvky z nakladatelství Motto. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení