Recenze: Knihy pro dospělé

O touze, tichu a hudbě

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
ruze 100x100
Toužíte trochu po pozdní letní četbě? Právě teď je správné období pro otevření knihy Jaroslava Rudiše jménem Potichu, která obsahuje pět příběhů odehrávajících se na konci léta. Punk, techno, rock… Vladimír, Hana, Vanda, Petr, Wayne... Láska, sex, hudba, Praha (Žižkov, Letná), Lisabon, jeden den a konec léta. Tyto „popisky“ nám jednotlivě naznačují mnoho, ale dá se říct, že i naopak – nic.

 

V knize se však spojují dohromady, proplétají se a vzniká zajímavý děj s nejprve volnějším začátkem, ne moc „přitažlivým“, a s koncem naprosto nečekaným! Troufám si říct, že kniha do nás vryje pocit tak plně emocionální, že bude pro nás zcela nepochopitelné, že jsme ji ze začátku chtěli odložit.

potichu obalRomán složený z pěti příběhů, navzájem se dějově propojujících a navazujících na sebe, je vyprávěn v er-formě a jednotlivé části jsou odděleny nadpisy. Každý příběh má svou hlavní postavu (Petr, Hana, Wayne, Vladimír, Vanda), kterým je okolo dvaceti až třiceti let, a vedlejší postavy, jako je například otec a matka Vandy, rodiče od Wayna atd. I když se na první pohled může zdát, že příběhy se budou rozvíjet každý se svým vlastním dějem, není to zcela pravda. Jednotlivé příběhy mají svůj děj, ale zasahují i do dějů ostatních. Vzniká tím zajímavé propojení postav a jejich vzájemných vztahů.

Protože je autorovi hudba velice blízká, není se čemu divit, že ji použil pro svou knihu prostřednictvím úryvků z písní: Placebo, Tocotronic, Bruce Springsteen nebo New Order. Vyzdvihuje tak momentální náladovost postav, jejich citové rozpoložení, touhy, nebo jim dodává odvahu a sílu k překonání překážek.

Nadzvedla brýle a utřela si oči. Vytáhla rtěnku a přejela si rudě rty. Vždycky, když chce být sama, když se chce odstřihnout od světa kolem a najít v sobě kus ticha, pustí si muziku. Placebo. If it´s a bad day, you try to suffocate. Another memory… scarred. Vanda by chtěla složit alespoň jednu písničku, která by lidi uměla ve správný okamžik nakopnout. To je podle ní největší umění. A největší síla a krása muziky. Života.


Dnes nás hudba obklopuje na každém kroku. Line se ulicí, když po ní ráno kráčíme, je s námi i přes poledne, když ji slyšíme z reproduktorů nebo z televize v restauraci, a rádi si ji poslechneme i večer, když jdeme do rockového klubu nebo když uleháme do postele. Každý hudbu vnímá jinak. Někdo poslouchá techno, někdo naopak punk. Jiný to celé může vnímat jako jeden velký ruch. Neutichající ruch všedního života. Hluk z televize, iPodů, empétrojek, rádia, a dokonce i z vysílačů. Jsou lidé, kteří jsou imunní vůči tomuto hluku, ale naopak jsou zde i ti, kteří vnímají jakýkoliv zvuk, až je to k nevydržení a mají potřebu se proti tomu bránit.

Denně se potkáváme s lidmi, kteří jsou nám svým způsobem blízcí, aniž bychom to tušili, a se kterými máme mnoho společného. Postavy z knihy Potichu spojuje ticho. Vladimír po něm touží, Hana přichází na to, že ticho je pro ni trochu vysvobození, a Vanda nesnáší, když nastane „trapné ticho“. Právě tak je spojuje hudba a ruch. Petr si potrpí na starší hity, zatímco Vanda starší hity kritizuje a miluje punk.

Zdá se, že se celý děj točí kolem hudby, nebo chcete-li hluku. Tomu je však pouze na první pohled. Postavy, jako je Vladimír, Hana nebo Petr, prožívají klasické radosti či strasti, které jim život přináší: lásku, nenávist, smrt, bolest, zmatení. Je možné, aby Jaroslav Rudiš popisoval obyčejné životy obyčejných lidí? Naše životy? Myslím, že většina z nás se může do jeho postavy vžít a říct si: „To jsem přece já!“ Osobně si přiznám sympatie s Hanou, která chce začít žít jinak:

Teď Hana sedí na Letné, dívá se na Prahu zalitou pomalým odpoledním sluncem. Cítí se příjemně líně… Přistoupila k ní jedna dívka s náušnicí v nose a požádala o cigaretu. Dala jí celou krabičku. Hana chce všechno změnit, ale kouřit se asi znovu nenaučí. Spíš začne víc pít víno.

Myslím si, že pokud se čtenář s nějakou postavou v díle „ztotožní“ nebo pokud mu bude nějakým způsobem blízká, podobná či sympatická, má autor vyhráno. Troufám si říct, že Jaroslavu Rudišovi se dílo velice zdařilo.


Zdroj citací: RUDIŠ, Jaroslav. Potichu. 1. vyd. Praha: Labyrint, 2007. 197 s. ISBN 80-85935-87-2.



Čtěte také:

Léto v Laponsku (divadelní roadstory o dlouhé cestě na sever)


Panoptikum ztracených existencí

Doporučujeme

Aktuality

  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  
  • Cena Česká kniha pošesté - vyhlášení vítězů

    Aktuální informace z 11. 5. 2017 - vyhlášení vítězů šestého ročníku Ceny česká kniha - čtěte dále.

    Aktuální informace z 28. 4. 2017 - tři nominované knihy - čtěte dále. Cena Česká kniha je opět tady, tentokrát již 6. ročník. Každoročně vás informujeme o knihách, nominovaných na vítězství, postupně tak, jak se zužuje jejich výběr. V šestém ročníku došlo k jedné zásadní změně, o níž se dočtete v následujícím textu, převzatém z tiskové zprávy organizátora.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o knihu Sucho

    Ode dneška soutěžíme o knihu Sucho z nakladatelství Host. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení