Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Héctor Tizón

1 1 1 1 1 (4 hlasů)

Argentinský spisovatel Héctor Tizón, patřící k významným zástupcům latinskoamerické literatury, není u českých čtenářů příliš známý, přestože Muž odjinud je už třetí knihou, která se na našem trhu objevila. Zavádí čtenáře – stylově i obsahově – do zcela jiného prostředí, než hlavní proud literatury, který v současné době opanoval český i světový trh.


knihaPokud čtenář hledá něco výjimečného, knihu, která není koncipovaná primárně podle masového vkusu, zpravidla uspěje, pokud nahlédne do nabídky menších nakladatelství.  Nakladatelství Runa, v němž Muž odjinud vyšel, má ve své nabídce mnoho pozoruhodných knih, před rokem vydalo i jinou Tizónovu knihu – Dům a vítr

Rozevlátým způsobem vyprávění i směsicí reality a fikce, balancující na hraně pohádek či pověstí, nenechává autor čtenáře již od úvodu na pochybách, že má před sebou jihoamerickou prózu, která se v žádném případě nemíní odtrhnout od svých kořenů. Základ děje je zcela prostý – muž uprchne z vězení a přichází do malé, zapadlé vesničky, aby se v ní ukryl. Jasný a jednoznačný děj, předkládaný zpočátku autorem, však není tak bezproblémový, jak by se mohlo zdát. Héctor Tizón čtenářovu jistotu rozbíjí hned ve své předmluvě, a tak v rozporu s vyzněním dalšího textu můžeme přemýšlet, jak reálné je to, o čem muž uvažuje.

Jednou ze základních autorových myšlenek je určení identity člověka. Muž, přicházející do vesnice, je místními obyvateli považován za kněze a on, aby mohl zůstat či snad z lhostejnosti, přijme novou totožnost. Podobnou zápletku najdeme ve známé knize Josefa Škvoreckého Farářův konec. Nalezneme i další společné prvky – váhání muže zda odejít, marné pokusy vysvětlit svůj skutečný původ i střet s jinými autoritami, těmi, které představují zdánlivý pokrok. Tizón však ke všemu přistupuje jiným způsobem. Zatímco Škvorecký s typicky česky chápaným humorem vytváří situace, v nichž kombinuje vtip s melancholickým a smutným pohledem na člověka, argentinský autor filozofuje o životě a opírá se při tom o omezený rozhled místních obyvatel.

Identita, kterou muž přijal, ho nakonec pohltí. Stává se ortodoxnějším vesničanem, než jsou původní obyvatelé, a brání se pokroku. Autor nechává na čtenáři, aby posoudil sám, zda je příčinou jeho sžití s vesnicí, lenost nebo strach.

Atmosféru zapadlé vesnice dokáže Héctor Tizón vystihnout velmi sugestivně. V promluvách místních lidí se ozývá fatalizmus, bez něhož by nedokázali v nuzných poměrech přežít, překroucené věty z Bible, které někde zaslechli oni či jejich předkové. Izolace lidí vede k tomu, že některým mužovým větám ani nerozumějí, ale ten se jim nesnaží vysvětlit, co jeho slova znamenají. Hovory představují jakousi pohádkovou rekvizitu – debaty o spravedlnosti, zmínka o soutěži v hádání i pokládání hádanek.

V Tizónově románu plyne čas velmi zvláštně. Jde sice stále dopředu, muž se ve svých úvahách jen zřídka vrací do minulosti, ale ubíhá velmi pomalu. Nebýt zteřelých bot, které jsou na začátku příběhu zcela nové, snad by si čtenář – a ani muž – nevšiml, kolik jej vlastně uteklo. Celý román je poznamenán prázdnotou a stagnací. Autor zcela staví do pozadí překotný vývoj, způsobený stavbou silnice. Silnice přináší spojení s civilizací, návštěvy hodnostářů, obchod, hospodu i hudbu. To vše může čtenář vnímat jako kulisu, ale pokud bychom se řídili pouze pohledem muže, nic z toho by vlastně neexistovalo. Tím autor zdůrazňuje mužovu izolovanost, která se neustále zvětšuje, až po smrti jeho jediného přítele – slepce – dosahuje maxima.

Čtenář je nakonec konfrontován s důležitou otázkou: proč muž z vězení utíkal? Co útěkem získal? Život v izolaci v  zapadlé vesnici mu nepřinesl nic lepšího. Celý život strávil ve vězení jiné identity a necítil žádnou touhu, kterou by chtěl ukojit.

Kniha Muž odjinud přináší fascinující pohled na mentalitu lidí, žijících v minulosti prostým životem v zapadlé vesnici. Muž, jehož identita je určená míněním okolních lidí, podléhá línému plynutí času a pasivně přijímá svou roli. Tím si autor sám odpovídá na otázku, kterou v úvodu pokládá. Vezmeme-li však v potaz úvod, jímž zpochybňuje další děj, nemůžeme si být jistí, zda je jeho odpověď skutečná.

Název: Muž odjinud
Nakladatel: Runa
Autor: Héctor Tizón    
ISBN: 978-80-87792-19-3
Překlad: Machej, Jan
158 stran    
Rok vydání: 2016 (1. vydání)

Aktuality

  • Prosincové akce v knihovnách

     

    Chcete vědět, co zajímavého se děje v knihovnách a jaké akce si pro své čtenáře připravily? Pak sledujte rubriku Knihovny, v níž vás budeme pravidelně informovat o dění v knihovnách a akcích s nimi spojených.

    Číst dál...  
  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Tři metry vášně

    Ode dneška soutěžíme o knihu Tři metry vášně z nakladatelství Motto. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení