Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Caroline Wallaceová – Nalezení ztracené Marty

1 1 1 1 1 (4 hlasů)
5

Když člověk něco najde ve vlaku či na nádraží, odnese to většinou do ztrát a nálezů, kde už si s tím – jak se patří – poradí. Jednoho dne sem donesou i tříměsíční holčičku. Po devadesátidenní lhůtě se žena, která zde pracuje, rozhodne, že si dotyčnou nechá. O osudu malé Marty se můžete dočíst v knize Caroline Wallaceové Nalezení ztracené Marty.

 



Nalezení ztracené MartyMarta se jmenuje Ztracená, protože je nalezenec. Její matka jí od malička nezapomíná upozorňovat, že jen díky její dobré vůli je na světě, má co jíst a kde spát. A i když Marta neprožívá zrovna ukázkové dětství, dovede si ze svého života udělat pohádku.  Jediný fakt, který ji v její existenci trápí, je ten, že údajně nesmí nikdy vyjít z nádraží, protože je jeho strážkyní…a přes to Marta touží po voňavých dálkách. Povede se jí nakonec přijít na to, jak se tomuto zákazu vyhnout? A najde si nakonec Martu její pravá rodina?

Marta je velice zajímavou osobností. Jelikož nikdy neopustila nádraží, je ve svých šestnácti opravdu hodně naivní, zároveň je ale prudce inteligentní a humoru má také na rozdávání. V jejím mikrosvětě, který si vytvořila pomocí nalezených knih a své vlastní představivosti, je krásně a čtenář by měl být poctěn, že ho výše jmenovaná chce s ním seznámit. 

Každý, kdo pracuje na nádraží, Martu miluje. Každý jeden z nich se snaží, aby byl její život lepší a aby si každý den naplno užívala. Uklízeč Stanley pomáhá Martě naučit se vyslovovat pro ni neznámá slova a učí ji jejich významům. Pošťák, který denně dochází do ztrát a nálezů, postupně Martě překládá balíček za balíčkem, kde se Marta seznamuje se svým opravdovým já. A pak je tu také Elisabeth. Žena, která je na první pohled překrásná, se snaží Martě být tou nejlepší kamarádkou. Pracuje hned vedle ztrát a nálezů ve svém úžasném bistru, kde to tak krásně vonní čerstvým pečivem. Je to žena, která chce, aby byla Marta šťastná, ať už to znamená cokoliv. 

Příběh Marty Ztracené je převážně o poznání sebe sama. Každý z nás chce vědět, kam patří, kdo jsou jeho rodiče a kde je to jeho místo na světě. A Marta chce přijít na to, kdo vůbec je, proto pátrá po své minulosti, aby mohla jít vstříc své možné budoucnosti. Kromě lidí, kteří jsou na ni hodní nejen proto, že je nalezenec, ale právě proto, jaká Marta je, se kolem Marty začínají motat i lidé, kteří by rádi využili jejího talentu na hledání věcí. A jelikož je Marta opravdu naivní děvče, uvěří tomu lákání…

Kniha Nalezení ztracené Marty je krásná. Každé slovo bylo pečlivě vybráno a zařazeno na to správné místo. Postavy jsou jedinečné a každá má svůj osudový problém, se kterým se nakonec bude muset popasovat. A i když je celý příběh Marty Ztracené smyšlený, jsou v něm některá fakta, která vychází ze skutečných událostí. Mohu jen prozradit, že tato fakta souvisí s velmi populární skupinou Beatles.

Na zadní straně knihy je uveden vzkaz, že příběh je určen převážně pro fanoušky Amélie z Montmartru. A já musím této poznámce dát za pravdu. Stejně jako Amélie, tak i Marta žijí ve svém smyšleném světě. Mají tendenci být naivní a doufají, že ve světě je stále dost místa pro lásku a štěstí. A to je na obou dvou to krásné. Člověk by se měl chvíli zastavit a uvědomit si, že když do svého života pustí pohádku, nemusí to nutně znamenat to, že je hloupý a naivní, ba právě naopak. Jak prohlásil slavný spisovatel C. S. Lewis: „Jednoho dne budete dost staří na to, abyste znovu začali číst pohádky.“ A já se s ním s radostí ztotožňuji.  (Str. 287)

Ukázka

Místnost zaplaví světlo. George Harris zůstane stát na prvním schodu točitého schodiště a zalapá po dechu. Nejhezčí zvuk, jaký jsem kdy slyšela. Obrátím se a pohlédnu na George Harrise. Ústa má dokořán, oči doširoka rozevřené. 

„Sbírám ztracená slova,“ řeknu. A pak dodám: „Nechávám je promlouvat.“

„Tohle všechno někdo ztratil?“ žasne George Harris. Očima bloudí po místnosti, po stovkách knih, které zaplňují regály. Na zemi dokonce stojí knihovnická stolička. Elisabeth ji jednou našla kdesi u silnice, čekala u popelnice na odvoz. Je to ideální stolička, protože na nejvyšší police nedosáhnu, ani když se postavím na špičky. (Str. 105)

Název: Nalezení ztracené Marty

AutorCaroline Wallaceová

Překlad Jaroslava Novotná

Nakladatelství Jota

Místo vydáníBrno

Rok vydání2016

Vydání1.

Počet stran328

ISBN978-80-7462-977-8


Doporučujeme

Aktuality

  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  
  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení