Recenze: Majgull Axelsson – Dubnová čarodějka

Vytvořeno 14. 7. 2016 1:00

Autor: Lucie Šimková

Čtyři dospělé ženy, čtyři na pohled diametrálně rozdílné osudy. Christina – lékařka, Margareta – fyzička, Brigitta – alkoholička a Desirée – ochrnutá žena od malička odkázaná na pomoc ostatních. Všechny ale mají jedno společné – jsou odmítnuté nebo týrané svými matkami. Román Majgull Axelssonové Dubnová čarodějka s prvky magického realismu nám odhalí jejich osudy.

Příběh začíná ve chvíli, kdy Christina, Margareta i Brigitta dostanou dopis s říkankou, jakýmsi mementem, připomínajícím jejich minulost, kterou by každá z nichnejraději vymazala ze své paměti. Připomíná jim, kdo a kým jsou a probouzí starý strach, nejistotu a nenávist. Christině připomene psychické a fyzické týrání její matkou, Margarettě, že ji nikdy nikdo nechtěl, ani její matka, která ji jako miminko odložila v prádelně, Brigittě, že je stejná jako její matka alkoholička, že nenávidí všechno a všechny a nejvíc sebe sama. Z napsání dopisů vzájemně obviňují jedna druhou, ale ve skutečnosti, za nimi stojí jejich čtvrtá neznámá sestra Desirée, která se kvůli komplikacím během porodu narodila ochrnutá, trpí epilepsií a spastickými křečemi. Její matka Ellen se jí na nátlak lékařů vzdá, a tak se Desirée ocitá v kolotoči ústavů a nemocnic, zatímco Ellen postupně adoptuje tři holčičky – Margaretu, Christinu a Brigittu, kterým dá domov. Která z těch tří je onou zlodějkou, která ukradla život, jež měl patřit jí, Desirée…

Desirée, přestože ji všichni hned na začátku odepsali, dokáže, že pod tíhou odumírajícího těla žije inteligentní a bystrá duše přemítající o zákonitostech fyziky, vesmíru a času. Na rozdíl od svých zdravých sester má také jeden velký dar – je dubnovou čarodějkou. Díky tomu se dokáže vtělit do živočichů, rostlin, lidí, vody… A tak se stává hybatelem celého příběhu, který sepisuje pro svého lékaře, jediného přítele a také jedinou lásku, doktora Hubertssona, muže, který stejně jako teta Ellen figuruje v životě všech čtyř žen a díky kterému celé vyprávění začíná i končí. On Desirée odhalí její minulost i minulost jejích sester a matky a na ní je převést kusé informace do celistvého příběhu. Pozoruje své sestry z dálky, někdy do jejich životů přímo zasáhne.

Zašklebí se a zasune do okenního výklenku. „Ještě jsem neumřel. A jak se mají sestry?“ Teprve když se usadil, vyfoukala jsem odpověď, a ta na něj teď září z obrazovky. „Zhruba jak si zaslouží.“ Zasměje se: „To je mi jasné. Když se ty nešťastnice dostaly do spárů tobě.“ (str. 28)

Dubnová čarodějka rozvíjí problém psychického i fyzického týrání dětí a projekci takového dětství do dospělosti. Christinu psychicky a fyzicky týrala její matka Astrid, Margaretu její matka opustila hned po porodu, Brigitta byla zanedbávaná svou matkou alkoholičkou a Desirée, přestože byla vytoužené dítě, skončila opuštěná v ústavu. Každá se se svými vnitřními démony vypořádává po svém. Christina se uzavírá do ulity dokonalosti – dokonalá lékařka, dokonalá manželka s dokonalým životem bez minulosti, žije ve svém umělém ráji, kde má vše své přesně vymezené místo, kromě jakéhokoliv neočekávaného citu a jejích sester. Margareta, která se nedokáže usadit, neustále hledá své místo, smysl života a sebe sama, protože na sebe vzala tolik podob Margarety, že už neví, která je skutečná. Brigitta, feťačka a alkoholička, bez ustání obelhává sama sebe, stejně jako ji obelhávala její matka. Žije ve snu, ve kterém je stále krásná, žádoucí a mladá, ne ta troska, která se z ní stala. Pohrdá všemi a obviňuje celý svět za příkoří, která se jí dějí. Tak jsou všechny tři víc mrtvé než kdy bude Desirée.

Majgull Axelssonová odkrývá nejen hrůzu týrání dětí, ale také chování nemocničního personálu k hendikepovaným pacientům. „Ale nemusíš mít obavy, tahle pacientka má tuhý kořínek. Nemluví, nemůže se hýbat, prodělala dětskou mozkovou obrnu, má epilepsii a spasma, ale umřít se jí nechce. Je jí pětačtyřicet a celý život tráví po nemocnicích, ale jak jsem řekla, umřít se jí nechce.“ (str. 192) Některé tento uzavřený a zdánlivě bezmocný vesmír svádí ke hře na Boha, další s nimi jednají jako s malými dětmi a obklopují je svou lítostivosti. Jen pár lékařů či sestřiček k nim dokáže přistupovat jako k lidem. Desirée se častokrát zamýšlí nad faktem, zda nepohyblivý a nesamostatný člověk rovná se méněcenný člověk. Proč? I ona přece miluje, nenávidí, závidí, touží. Je inteligentní, dokázala složit maturitu, komunikuje se světem. A lítost stíhá opovržením i fyzickou agresí. O kolik je jí pak lépe, když k ní její okolí přistupuje jako k sobě rovné – od kamarádek z ústavu, které ji jako malou učily mluvit, psát a číst, přes lékaře Prebena, který nejen jí konečně dopřál péči navíc a zajistil jí lepší budoucnost, k Hubertssonovi, který jí aspoň na chvíli dopřál vlastní bydlení mimo ústav.

Dokáží tyto čtyři tolik odlišné a tolik si podobné ženy nalézt ještě usmíření, vyrovnat se samy se sebou, přijmout své stinné i světlé stránky?

Dubnová čarodějka

	Autor	Majgull Axelsson
	Překlad	Dagmar Hartlová
	Nakladatelství	Metafora
	Místo vydání	Praha
	Rok vydání	2016
	Vydání	2.
	Počet stran	502
	ISBN/EAN	978-80-7359-508-1
	Ediční řada	-

Do nakladatelství

Porovnat ceny