Recenze: Neil Smith – Třinácté nebe

• 

Vytvořeno 15. 5. 2016 1:00

Autor: Tereza Zítková

Oliver Dalrymple, hlavní hrdina knihy Třinácté nebe Smitha Neila, je velice chytrý. Nebaví ho jen tak klábosit se spolužáky, nečte beletrii, ale zajímá se o vědu. Možná i proto, že je jiný, je třídním outsiderem a častým terčem šikany. A možná i proto zemře ve věku třinácti let.

Kniha vyšla na jaře roku 2016 v nakladatelství Argo. 

Oliver se probudí v pokoji, který mu vůbec není povědomý. Holé stěny, jednoduché vybavení místnosti a v křesle dívka, kterou vůbec nezná. Dotyčná mu oznámí, že je mrtvý a že se nachází v nebi pro třináctileté, seznámí ho se zdejšími pravidly a chce, aby si Oliver začal zvykat na svůj posmrtný život. A jelikož je Oliver vědec, zajímá se především o různé poznatky z matematiky, fyziky, biologie, zkrátka i po smrti zůstává sám sebou. 
'
Ve chvíli, kdy se v nebi objevuje jeho tehdejší spolužák Johnny, začíná se Oliver dozvídat víc o své smrti. První šok, který zažívá, je v momentě, kdy ho Johnny vyvede z omylu, že zemřel na své nemocné srdce. Oliver byl totiž zastřelen stejným člověkem jako Johnny. Zatímco Oliverovi pomsta nic neříká, Johnny se pouští do velkého pátrání po faktech. Zatímco dávají chlapci dohromady informace, dozvídá se o sobě Oliver věci, které by asi ani vědět nechtěl. Vše do sebe nakonec perfektně zapadá a výsledek je víc než hrozivý. 

Kniha je psána z pohledu Olivera. Ten si píše knihu o zážitcích v nebi, kterou by jednoho dne rád nějakým způsobem předal svým rodičům na zemi. Neví, jestli je vůbec možné dostat se zpět, ale doufá, že ano, protože by je rád ujistil, že se má dobře a že se o něj nemusí bát. Jednotlivé kapitoly jsou nazvané podle prvků periodické tabulky, protože Oliver se snažil tyto prvky naučit zpaměti a naneštěstí se mu to povedlo v den, kdy zemřel. 

Třinácté nebe mě donutilo zamyslet se nad spoustou otázek. V první řadě jsem uvažovala nad tím, jak je možné, že se do nebe dostane i vrah. Co tím Bůh zamýšlel? Věděl, že jeho skutek byl již odpuštěn a že ta třináctiletá bytost ještě neměla dost rozumu nebo byla tak ztrápená, že neviděla jiné východisko? A proč je vlastně nebe rozdělené dle věku? Myslí si Bůh, že tak budou lidé spolu lépe vycházet, když se do sebe budou díky podobnému věku umět lépe vcítit? A co se vlastně stane, když oběti přijdou na to, že se do nebe dostal někdo, kdo byl příčinou jejich smrti? To všechno a mnohem víc mi běželo hlavou, když jsem stránku za stránkou sledovala Oliverův osud, který, ač byl na zemi neoblíbeným, v nebi si dokázal najít kamarády. A to pro mě bylo svým způsobem útěchou. Možná opravdu člověka po smrti čeká něco krásného. Možná, že i když se na zemi trápíme, přijde den, kdy nám to bude jedno a budeme konečně šťastní. Naděje totiž umírá poslední. 

Knihu doporučuji všem hloubavým čtenářům. Je to příběh, který zaujme svým originálním pojetím tématu, jež je už dlouho oblíbené. A i když je kniha určená pro děti a mládež, myslím si, že i mnozí dospělí v ní naleznou zalíbení.