Recenze: James Rollins, Rebecca Cantrell – Pekelná krev

• 

Vytvořeno 18. 1. 2016 2:00

Autor: Pavla Sklenářová

Po roce čekání vychází Pekelná krev [1], závěrečný díl trilogie autorů J. Rollinse a R. Cantrellové o sangvinistech (upírech sloužících církvi a živých ze svěceného vína), proroctví konce světa, trojici sestávající z Vědmy Erin, Válečníka Jordana a Rytíře Kristova, sangvinisty Rhuna.

 

 

Množí se případy brutálních vražd. Sangvinisté odhalují, že je páchají strigoi, klasičtí upíři, jak je známe již z minulých dílů. Jenže tito strigoi jsou z neznámých důvodů rychlejší a silnější než dříve. Trojice z proroctví Krvavého evangelia musí navíc zabránit otevření pekelné brány a odpoutání Lucifera.

Thriller začíná v rudolfínské Praze v tajné laboratoři alchymisty Johna Dee. Ten zabíjí 666 strigoi, aby mohl jejich temnou energii koncentrovanou do zeleného krystalu využít pro otevření brány a komunikaci s anděly. Jaké je jeho překvapení, když místo nebeských andělů spatří knížete pekel Lucifera, a jaké bylo moje překvapení, když zkušený alchymista provede začátečnickou chybu a pro komunikaci s bytostmi Dobra chce využít sílu Zla. Naštěstí bránu včas uzavřel a pod vlivem nemoci a vyčerpání umírá.

Tato kapitola čtenáře seznamuje s úlohou zeleného krystalu, se kterým se čtenáři mohli setkat i v závěru druhého dílu (Nevinná krev), přesto ji považuji za nejslabší v knize – jednak pro tu začátečnickou chybu letitého alchymistického praktika, jednak pro výraznou úpravu historie – skutečný Dee v Praze nezemřel. Pro své pokusy o komunikaci s anděly byl podezírán z čarodějnictví, ztratil postupně důvěru Rudolfa II. (i díky spolupracovníkovi, známému šarlatánovi E. Kelleymu), takže musel z Prahy uprchnout. [2]

V dalších kapitolách se už dostáváme do současnosti. Sangvinisté povolávají trojici z Proroctví, aby se vyřešila série záhadných super-strigoi. Souvisí to s hrozbou odpoutání Lucifera a příchodu zla na svět. Klíč k řešení leží v symbolu na rozbitém krystalu, který Jordan nalezl po bitvě v Cumae (bitva viz Nevinná krev). Informace o něm má pouze očištěná Alžběta Báthory, která ale informaci nechce předat zadarmo. Připojuje se k jejich týmu, ovšem usiluje naplnit vlastní zájmy.

Postupně se dostávají do Prahy, kdysi evropského centra alchymie i dalších věd, do francouzských Pyrenejí, kde Rhun dochází k jistému šokujícímu poznání, které mění náhled na celou existenci sangvinistického řádu a strigoi obecně, aby nakonec vedli rozhodující střet s Legií, biblickým démonem s mnoha dušemi (viz Marek, 5), a samotným Luciferem v místě, kde prý kdysi byl biblický ráj, v údolí Cchum (Šangri-la).

Napětí je podáváno v optimálních dávkách, přičemž v poslední třetině knihy graduje k velkému finále a završení trilogie. Rozuzlení a řešení krize je překvapivé a až do poslední chvíle není nijak naznačeno. Je půvabné pozorovat, jak Alžběta vnímá současnost a srovnává ji s tím, co pamatuje ze svých dob. Každý z hrdinů je v závěru knihy nějak poznamenán tím, čím si prošel (kdo by nebyl, když máte bojovat s upíry, upířími zvířaty, biblickým démonem a máte i menší problém s Luciferem), jedna osoba se ale vyvíjí úplně z jiných, ryze lidských důvodů.

Vzájemná spolupráce oběma autorům zřejmě prospívá, trilogie zrála jako víno, čtenář se na žádném místě nenudí. Když pominu historickou nesrovnalost v úvodní kapitole (není to historický román, takže to zas tolik nevadí), mohu směle doporučit.

[1] ROLLINS, James, CANTRELLOVÁ, Rebecca. Pekelná krev. Přeložil Zdeněk Hofmann. Vyd. 1. Praha: BB / art, 2015, str. 368. ISBN 978-80-7507-500-0.
[2] HRYCH, Ervín. Velká kniha magie a čarování. Vyd. 2. Praha, Regia, 2014, str. 664. ISBN 978-80-87531-12-19, str. 401 – 405.