Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Vladimír Wagner – Fukušima I poté

1 1 1 1 1 (4 hlasů)
il

Od havárie jaderné elektrárny Fukušima I uplynula už čtyři léta. Po Černobylu se stala dalším mementem a argumentem používaným odpůrci atomové energie. Fyzik Vladimír Wagner se dlouhá léta věnuje popularizaci svého oboru a seznamování veřejnosti s nejnovějšími objevy. V knize Fukušima I poté se pokusil postihnout co nejvíce aspektů havárie i důsledků, které měla pro budoucnost energetiky.


knihaČíst články Vladimíra Wagnera znamená dostávat se do světa moderní fyziky, která se neustále vyvíjí, přestože žádná z teorií poslední doby neznamenala takový převrat v lidském myšlení jako teorie relativity. Jeho texty nejsou určeny pro úplné laiky, jakési vědomosti od svého čtenáře předpokládá. Autor tedy není v pravém slova smyslu popularizátor demonstrující atom pomocí tenisových míčků.

Proto ani kniha Fukušima I poté se víc podobá odborné publikaci, než populárně naučné knize pro širokou veřejnost. V prvních kapitolách se autor podrobně věnuje japonské energetice, zejména atomové, a vysvětluje důvod, proč se Japonsko dalo cestou intenzivního využívání jádra, přestože jde o zemi s velkou seizmickou aktivitou. To klade velké nároky na stavbu elektráren a jejich zabezpečení. Důležitý je i výčet prostředků k zabezpečení provozu, navazující na shrnutí principu funkce jednotlivých druhů elektráren využívajících jaderného paliva. Bylo by možné namítnout, že publikace předpokládající určité vědomosti čtenáře nemusí zacházet do takových podrobností, ale zopakování základů není na škodu, zvlášť pokud se kniha dostane do ruky člověku, který má sice dobré znalosti fyziky, ale o reaktorech má jen obecné povědomí.

Pro dobré pochopení dalšího textu je nutno porozumět základnímu měření radioaktivity a tomu, jak se určuje její vliv na lidský organizmus. Teprve po shrnutí těchto základních pojmů přechází autor k vlastnímu popisu havárie. Sleduje ji s důkladností, uvádí přesné časové údaje. Zde si může čtenář dobře uvědomit nejen rozsah postižení, ale i časovou náročnost operací, které měly za úkol dosažení tzv. studeného odstavení reaktorů. Dalším bodem, který si obvykle lidé neuvědomují, je likvidace zničené elektrárny, táhnoucí se mnoho let při obrovských finančních nárocích.

Velmi zajímavou kapitolou je srovnání havárie černobylské elektrárny a Fukušimy I, zejména vliv takových podmínek, jako je velikost území Japonska a Ukrajiny a finanční možnosti obou států.

Poslední části diskutují nejdůležitější aspekty – zdravotní dopady havárií atomových elektráren na obyvatelstvo a stav jaderné energetiky po událostech v Japonsku. Vladimír Wagner patří jednoznačně mezi příznivce výroby elektřiny z jádra, což vyjádřil i v jiných publikacích, na nichž se podílel, například v knize Perspektivy české energetiky. Čtenář sice může z toho důvodu považovat jeho závěry za tendenční, avšak jeho argumenty, podpořené řečí čísel a statistických údajů, jsou velmi přesvědčivé. Autor klade důraz na skutečnost, že obětí jaderné energetiky – přepočítáno na jednotku energie – je mnohem méně, než v případě ostatních zdrojů. Ovšem, jak uvádí, hlavní roli hraje vnímání ovlivněné médii, vážná havárie atomové elektrárny je zprávou, kterou lze po mnoho dní zaplňovat všechna zpravodajství. Tato problematika je natolik složitá, že se většina lidí nemůže opřít o vlastní úsudek, ale o to, co slyší z mnoha stran, přestože jde o jednu zavádějící informaci, přejatou různými zpravodajskými kanály.

V seriózních publikacích typu knihy Vladimíra Wagnera máme možnost najít informace, nad nimiž se můžeme v klidu zamyslet a zvážit, jakým způsobem se dají čísla překroutit a interpretovat děsivým způsobem. Je také dobré zhodnotit důsledky poklesu celkového podílu energie z jádra, která musela být nahrazena energií z fosilních paliv, čímž se zvrátil proces omezování produkce skleníkových plynů. A udělat si vlastní názor, zda volit přiměřené riziko havárie jaderné elektrárny, či jistotu katastrofických následků znečištění životního prostředí, které na nás dopadnou během velmi krátké doby.

Vladimír Wagner není bezcitný technokrat a upozorňuje na skutečnost, že lidé nejsou jen statistickými položkami a úmrtí byť jediného člověka v důsledku havárie je pro rodinu tragédie. To však nic nemění na skutečnosti, že nebezpečí havárie za současného stavu techniky a bezpečnostních opatření je malé, nikoliv však zanedbatelné a militantní zastánci bezjaderné energetiky si musí ujasnit své priority. Nelze hlásat zelené teorie a přitom zplna využívat vše, co nám naše energeticky náročná civilizace poskytuje.

WAGNER, Vladimír. Fukušima I poté. Vydání první. Praha: Novela bohemica, 2015, 355 stran. ISBN 978-80-87683-45-3.

 

Aktuality

  • Prosincové akce v knihovnách

     

    Chcete vědět, co zajímavého se děje v knihovnách a jaké akce si pro své čtenáře připravily? Pak sledujte rubriku Knihovny, v níž vás budeme pravidelně informovat o dění v knihovnách a akcích s nimi spojených.

    Číst dál...  
  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Dospělost je mýtus

    Ode dneška soutěžíme o knihu Dospělost je mýtus z nakladatelství CooBoo. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení