Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Václav Šorel – Odysseus

1 1 1 1 1 (9 hlasů)
zena

Kdo by neznal hrdinu Homérova eposu Odyssea, ale znáte hvězdolet Odysseus? Ne? Tak snad vás následující řádky zvábí se s odyseou hvězdoletu seznámit.

 

knihaVáclav Šorel je významný český autor věnující se letectví, kosmonautice a komiksové tvorbě. Mimo jiné napsal knihu o legendě československých letců v RAF, generálu Fajtlovi. Je též známým autorem komiksů, které psal především pro časopis ABC mladých techniků a přírodovědců: Vzpoura mozků, Galaxia, Tvrz a Operace Jericho. Na komiksech pracoval s Františkem Kobíkem, po jeho smrti i nadále tvoří, a to zejména s Jiřím „Oskarem“ Petráčkem a Michalem Kociánem.

Trilogie Vzpoura mozků titulem Odysseus [1] přichází do svého závěru, ve kterém se ukončí příběhy hrdinů hvězdoletů Prometheus [2] a Galaxia [3]. Poslední část na rozdíl od dvou minulých nevychází z komiksové předlohy. Ostatní charakteristiky knihy se dosti shodují s tím, co jsem psal již u předchozích dvou dílů.

Autorův jazyk stále zůstává úsporný a místy popisný. Za sebe mohu říct, že je to ku škodě příběhu, který je velmi zajímavý a podle mě i originální. Popisnost vidím jednak v přítomnosti – pro mne naprosto nepochopitelné – poznámek, které ozřejmují některé pojmy: str. 11 černá a červí díra (to bych spíš čekal u populárně-naučného textu), nebo odkazy na předchozí díly (nevím, je-li to obvyklé, ale působí to rušivě a nelogicky, přece, čtu-li trilogii, nebudu začínat od konce...). Autor se příliš upíná na detaily některých technických záležitostí, navíc se tyto opisy i opakují. Podle mě by autorovi prospělo (je to ode mě jistě drzost, tak zkušenému autorovi „radit“, ale spíš než o radu se jedná o můj postřeh a dojem z četby), kdyby tolik nelpěl na technických a technologických detailech. Dalším rušivým prvkem je časté opakování některých popisů. Popis technologických detailů je někdy až absurdní, např. na str. 134 autor uvádí, že jako zdroj světla slouží u skafandru ze 33. století supersvítivé diody, tedy technologie 21. století! Jistě, proč by ve 33. století nemohli používat supersvítivé diody? Ale nepřijde vám technologie stará 12 století poněkud zastaralá; dnes také běžně nepoužíváme technologické novinky 9. století, nebo ano?

Měl bych ještě jednu poznámku k pravopisu. Autor při psaní o sluneční soustavě používá ve slově sluneční velké „S“ (byť podle současných kodifikačních příruček se má psát s malým písmenem, viz [4]), patrně z důvodu, aby odlišil naši planetární soustavu od ostatních, ale v případě galaxie tak nečiní. Přitom toto pravidlo je zaneseno v pravidlech pravopisu.

A poslední „výhrada“. Na str. 38 ve druhém odstavci shora je uvedeno: „... Ma s Petrem ...“, ale mělo by být „Ma s Janem“. Ale to je pouze drobná redakční nepozornost.

Oproti předchozím dílům Odysseus obsahuje nejméně obrázků. Napočítal jsem jich devět, což je škoda. Vzhledem k tomu, že Odysseus nikdy nevyšel jako komiks, tak obrázky nepochází z ruky Františka Kobíka (1933 – 2006), ale od Martina Kociána.

Zatím to vypadá, že ke knize mám jen připomínky, ale tak to rozhodně není. Kniha se mi líbila a velmi dobře četla. Jazyk stejně jako příběh samotný není komplikovaný a překombinovaný, čtení je tak velmi příjemné. Autor se nesnaží zaujmout pouze neuvěřitelnou technikou, ale i příběhem, ve kterém nechybí napětí a překvapení. Do příhod svých hrdinů se snaží vnést i své poselství, resp. obavy z přetechnizované společnosti. První varování přichází už s prvním dílem. Naděje, že se lidstvo poučilo z předání kontroly nad svými životy robotům, bere za své závěrem posledního dílu. Autor ve svém románu sdílí i strach ze sobectví, které se v současné společnosti projevuje neochotou lidí k partnerským závazkům, budování rodin a výchově dětí.

Co napsat závěrem? Snad jen vyslovit přání, aby měl autor dost zdraví, sil a chuti do práce a my se brzy dočkali románové podoby komiksu Tvrz.

[1] ŠOREL, Václav. Odysseus: Vzpoura mozků. První. Praha: XYZ, 2015. ISBN 9788075051844.
[2] ŠOREL, Václav. Vzpoura mozků. Praha: XYZ, c2013, 260 s. ISBN 978-80-7388-767-4.
[3] ŠOREL, Václav. Vzpoura mozků: Galaxia. Praha: XYZ, c2014, 253 s. ISBN 978-80-7388-972-2.
[4] Internetová jazyková příručka [online]. [Praha]: ÚJČ AV ČR, 2004- [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz.

Doporučujeme

Aktuality

  • Cena Česká kniha pošesté

    Cena Česká kniha je opět tady, tentokrát již 6. ročník. Každoročně vás informujeme o knihách, nominovaných na vítězství, postupně tak, jak se zužuje jejich výběr. V šestém ročníku došlo k jedné zásadní změně, o níž se dočtete v následujícím textu, převzatém z tiskové zprávy organizátora.

    Číst dál...  
  • Březnová Pevnost láká na Logana i Roberta Fabiana

    Venku se konečně začíná oteplovat, takže březnovou Pevnost si můžete vzít třeba na blízkou lavičku. Z obálky na vás vykoukne vousatej Logan alias Wolverine, který právě vstupuje do kin. Vzhledem k velikosti a zajímavosti tohoto projektu se není čemu divit, že se jedná o téma měsíce. Ale jestliže nejste jeho příznivcem, nemusíte se vůbec bát. Na následujících stranách se dočkáte mnoha jiných článků i recenzí.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Co když je to nebe?

    Ode dneška soutěžíme o knihu Co když je to nebe? z nakladatelství Pragma. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení