Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Václav Šorel – Odysseus

1 1 1 1 1 (9 hlasů)
zena

Kdo by neznal hrdinu Homérova eposu Odyssea, ale znáte hvězdolet Odysseus? Ne? Tak snad vás následující řádky zvábí se s odyseou hvězdoletu seznámit.

 

knihaVáclav Šorel je významný český autor věnující se letectví, kosmonautice a komiksové tvorbě. Mimo jiné napsal knihu o legendě československých letců v RAF, generálu Fajtlovi. Je též známým autorem komiksů, které psal především pro časopis ABC mladých techniků a přírodovědců: Vzpoura mozků, Galaxia, Tvrz a Operace Jericho. Na komiksech pracoval s Františkem Kobíkem, po jeho smrti i nadále tvoří, a to zejména s Jiřím „Oskarem“ Petráčkem a Michalem Kociánem.

Trilogie Vzpoura mozků titulem Odysseus [1] přichází do svého závěru, ve kterém se ukončí příběhy hrdinů hvězdoletů Prometheus [2] a Galaxia [3]. Poslední část na rozdíl od dvou minulých nevychází z komiksové předlohy. Ostatní charakteristiky knihy se dosti shodují s tím, co jsem psal již u předchozích dvou dílů.

Autorův jazyk stále zůstává úsporný a místy popisný. Za sebe mohu říct, že je to ku škodě příběhu, který je velmi zajímavý a podle mě i originální. Popisnost vidím jednak v přítomnosti – pro mne naprosto nepochopitelné – poznámek, které ozřejmují některé pojmy: str. 11 černá a červí díra (to bych spíš čekal u populárně-naučného textu), nebo odkazy na předchozí díly (nevím, je-li to obvyklé, ale působí to rušivě a nelogicky, přece, čtu-li trilogii, nebudu začínat od konce...). Autor se příliš upíná na detaily některých technických záležitostí, navíc se tyto opisy i opakují. Podle mě by autorovi prospělo (je to ode mě jistě drzost, tak zkušenému autorovi „radit“, ale spíš než o radu se jedná o můj postřeh a dojem z četby), kdyby tolik nelpěl na technických a technologických detailech. Dalším rušivým prvkem je časté opakování některých popisů. Popis technologických detailů je někdy až absurdní, např. na str. 134 autor uvádí, že jako zdroj světla slouží u skafandru ze 33. století supersvítivé diody, tedy technologie 21. století! Jistě, proč by ve 33. století nemohli používat supersvítivé diody? Ale nepřijde vám technologie stará 12 století poněkud zastaralá; dnes také běžně nepoužíváme technologické novinky 9. století, nebo ano?

Měl bych ještě jednu poznámku k pravopisu. Autor při psaní o sluneční soustavě používá ve slově sluneční velké „S“ (byť podle současných kodifikačních příruček se má psát s malým písmenem, viz [4]), patrně z důvodu, aby odlišil naši planetární soustavu od ostatních, ale v případě galaxie tak nečiní. Přitom toto pravidlo je zaneseno v pravidlech pravopisu.

A poslední „výhrada“. Na str. 38 ve druhém odstavci shora je uvedeno: „... Ma s Petrem ...“, ale mělo by být „Ma s Janem“. Ale to je pouze drobná redakční nepozornost.

Oproti předchozím dílům Odysseus obsahuje nejméně obrázků. Napočítal jsem jich devět, což je škoda. Vzhledem k tomu, že Odysseus nikdy nevyšel jako komiks, tak obrázky nepochází z ruky Františka Kobíka (1933 – 2006), ale od Martina Kociána.

Zatím to vypadá, že ke knize mám jen připomínky, ale tak to rozhodně není. Kniha se mi líbila a velmi dobře četla. Jazyk stejně jako příběh samotný není komplikovaný a překombinovaný, čtení je tak velmi příjemné. Autor se nesnaží zaujmout pouze neuvěřitelnou technikou, ale i příběhem, ve kterém nechybí napětí a překvapení. Do příhod svých hrdinů se snaží vnést i své poselství, resp. obavy z přetechnizované společnosti. První varování přichází už s prvním dílem. Naděje, že se lidstvo poučilo z předání kontroly nad svými životy robotům, bere za své závěrem posledního dílu. Autor ve svém románu sdílí i strach ze sobectví, které se v současné společnosti projevuje neochotou lidí k partnerským závazkům, budování rodin a výchově dětí.

Co napsat závěrem? Snad jen vyslovit přání, aby měl autor dost zdraví, sil a chuti do práce a my se brzy dočkali románové podoby komiksu Tvrz.

[1] ŠOREL, Václav. Odysseus: Vzpoura mozků. První. Praha: XYZ, 2015. ISBN 9788075051844.
[2] ŠOREL, Václav. Vzpoura mozků. Praha: XYZ, c2013, 260 s. ISBN 978-80-7388-767-4.
[3] ŠOREL, Václav. Vzpoura mozků: Galaxia. Praha: XYZ, c2014, 253 s. ISBN 978-80-7388-972-2.
[4] Internetová jazyková příručka [online]. [Praha]: ÚJČ AV ČR, 2004- [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz.

Doporučujeme

Aktuality

  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  
  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení