Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Hermann Hesse – Pohádky

1 1 1 1 1 (1 hlas)
il

Nakladatelství Argo v letošním roce připravilo dotisk vydání Pohádek Hermanna Hesseho. Knihu byste v oddělení dětské literatury však hledali jen stěží. Niterným hlasem snové fantazie a bohatou symbolikou promlouvá k dospělému čtenáři osm příběhů, které v mnohém přesahují tradiční žánr pohádky.


knihaStejně jako v klasických pohádkách, i zde mají postavy a předměty kouzelnou moc a mezi dobrem a zlem vzniká pouto, často tak pevné, až splývají v jedno. V úvodní pohádce matka – v nevýslovné touze darovat svému synovi do vínku to nejlepší – vyřkne ve spěchu nad kolébkou pošetilé přání. Matka - sudička nevědomky určí Augustovi osud, který jej přivede na scestí, téměř do záhuby. Přání je také motivem pohádky Faldum; obyvatelé města mají možnost vyslovit jedno přání, které jim bude vyplněno. Jak přání gradují od malicherných, skromných až k velikášským přáním o úniku ze světa lidí, graduje i příběh, přání se stane kletbou – podobně jako v příběhu Augusta – a způsobí zkázu města. Příběh můžeme chápat jako alegorii pomíjivosti; lidé, věci, jevy, přání i pevné hory, všechno má svůj vymezený čas trvání. Tak jako se snoubí dobro se zlem, snoubí se v příbězích i realita a sen až do té míry, že jsou zaměnitelné. Básník ze stejnojmenné pohádky na cestě za dokonalostí básnického umění opustí vše, co mu bylo drahé, aby dospěl k takové mistrnosti, že realita a obrazy splynou vjedno a on dochází naplnění. Umění již není odrazem či odleskem reality, je samo realitou. Hrdina Podivuhodné zprávy o jiné planetě se přemístí v čase a prostoru na jinou planetu, kde zuří válka. Realita války je natolik otřesná a nepochopitelná, že ji je možné považovat za špatný sen, noční můru.

Hesseho hrdinové se v jisté fázi života cítí osamělí a nespokojení, a to i přestože žijí život, po jakém toužili (Augustus, básník, profesor ze závěrečné pohádky Iris), a všichni odcházejí, opouštějí, putují, šplhají vzhůru a zase padají, aby našli cestu domů, vrátili se k počátkům, k sobě, k jednotě, k naplnění, k podstatě, již tušíme prostřednictvím svých zbystřených smyslů v čase dětství. Znám tě, úzkostná duše, nic nepotřebuješ víc, nic není pro tebe víc potravou, víc nápojem a spánkem než návrat k počátkům. Tu kolem tebe zašumí vlna, a ty jsi vlna, zašumí les, a ty jsi les, už neexistuje vně a uvnitř, letíš pták v povětří, plaveš ryba v moři, vsáváš světlo a jsi světlo, vychutnáváš tmu a jsi tma. [1] Cesta do nitra květu kosatce v závěrečném lyrickém příběhu je přirovnáním takového návratu. Každý jev na zemi je přirovnání a každé přirovnání je otevřenou branou, jíž duše – pokud je připravena může projít do nitra světa, kde ty a já a den a noc jsou všichni jedno. [2]

Sedm pohádek vyšlo souborně poprvé v Německu v roce 1919 pod názvem Märchen, Sen o flétně byl připojen v pozdějším vydání. Smutek a bolest pramenící z absurdity válečných událostí a z osobní krize v době, kdy příběhy vznikaly (mezi lety 1913 a 1918), přijímá Hermann Hesse s úžasem nepochopitelnosti a sílou dětského odpuštění. Utrpení a neštěstí, která s sebou přinášejí největší přírodní katastrofy, se nemohou vyrovnat utrpení a hrůzám, které na sebe lidé přivolávají sami, v nichž ztrácejí vzájemnou úctu, lidskost. Na planetu zmítanou válkou se dívá pohledem vizionáře jako na barbarské místo, kde ještě existují války a strach ze smrti, tajemství duše zůstává lidem skryto, božstva jsou pohanská. U nás doma v mé vlasti se smrti sice nijak zvlášť nebojíme a většina z nás jde ochotně, mnoho z nich dokonce radostně vstříc proměně. Přesto by se žádný člověk neodvážil usmrtit druhého člověka. [3] Patrný je vliv východních filozofií: jednota světů, proměna a věčný koloběh, srdce, jež užírá dravý pták [4] jako symbol podivného nebeského pohřbu.

Chronologicky řazené příběhy jsou protkány symboly, přitahujícími se protiklady, snovou reflexí. Pozdější nositel Nobelovy ceny nezapře vřelý vztah k hlubinné psychologii a umí její prvky ve své tvorbě mistrovsky použít. V překladu Evy Pátkové každé slovo nese svoji váhu, je usazeno s přesností, přesto se po něm čtenáři našlapuje lehce. Spolu s hrdiny se vydává na odysseovskou pouť do svého nitra, za sebou samým. Z jedinečné výpravy se čtenář vrací proměněn a pohádková dobrodružství v něm ještě dlouho a silně doznívají.

[1] Hesse, Hermann. Pohádky. Vyd. 1. Přeložila Eva PÁTKOVÁ. Praha: Argo, 2004, reprint 2015, 165 s. ISBN: 80-7203-587-8. Str. 99
[2] Tamtéž str. [146]
[3] Tamtéž str. [73]
[4] Tamtéž str. [62]

 

Soutěže

Aktuality

  • Kniha ti sluší 2018: Světový (tý)den knihy a autorských práv se bude slavit v knihkupectvích i knihovnách, zapojí se řada autorů i nakladatelů

    Další ročník osvětové kampaně Svazu českých knihkupců a nakladatelů Kniha ti sluší podporující českou knižní kulturu se blíží – od 23. do 29. dubna se bude slavit v knihkupectvích i knihovnách po celé České republice. Zapojí se do něj celá řada autorů i nakladatelů. Jedním z letošních témat je ochrana autorských práv. Pro všechny příznivce knížek a čtení je připraven dárek v podobě slevového kupónu na knihy, který bude během trvání kampaně uplatnitelný ve všech spřízněných knihkupectvích. SČKN připravilo také soutěž pro třídní kolektivy ze základních škol, kterou společně s dětskými autory Janou Klimentovou, Hynkem Klimkem a Tomášem Němečkem vyhlásí 23. dubna od 10.00 v Paláci knih Luxor. Tváří letošního ročníku se stal oblíbený youtuber Kovy.

    Číst dál...  
  • HumbookFest zveřejnil první zahraniční hvězdu

    Sara Raaschová je prvním zahraničním hostem literárního festivalu pro mladé HumbookFestu. Podpis od autorky série Sníh nebo popel si můžete přijít vyzvednout 6. října 2018 do Kongresového centra v Praze.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení