Recenze: Knihy pro dospělé

Prázdnota opepřena ubohostí

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

David Cronenberg je pojem. Sakra pojem. Cronenbergovy filmy jsou nedílnou součástí filmotéky náročnějšího diváka. V jeho snímcích lze nalézt snad každou (nejčastěji sexuální) úchylku, která je v lékařských análech zaznamenána. Jeho režisérská dovednost často trochu kulhá za tou scenáristickou, ale což, film je dílo audiovizuální. Lze tedy ukojit svůj vkus nad obrazem, když už ne nad příběhem. Na stará kolena Cronenberg, snad z dlouhé chvíle, sepsal román… a nepřevedl jej na filmová plátna. Chtěl zkusit zase jinou polohu. Proč ne. Kniha Konzumárium. Výsledek, u kterého si nejsem jistý, jestli bude dobré jej vítězoslavně podtrhnout, nebo přeškrtat červenou barvou jako chybu v materii existence.


knihaCronenberg má ve filmové činnosti obdobný problém jako například Jarmusch. Setkáte se v jejich filmech s nepatřičnou nudou a intelektuální prázdnotou, zatímco se režisér snaží diváka přesvědčit, že hledí přinejmenším na zfilmovaného Heideggera. Přičemž divák se nechává oklamat jen nůší prázdných řečí, tlacháním a jiným pojetím. A samozřejmě tvrzením, že Cronenberg je prostě pro náročnějšího diváka.

V literatuře ovšem takový přístup uplatnit nejde. Tam autorovi chybí ona filmová vizuální část a vyprávění děje je postaveno jen na slovech. Kdyby byla kniha scénářem a ten scénář by natočil právě Cronenberg, bylo by na co koukat. Ovšem, jak je zvykem, nebylo by vlastně nad čím až tak přemýšlet. Je to prostě Cronenberg, nuda zabalená do blyštivého celofánu.

Konzumárium je i přes výše řečené konzistentní. Nerozpadá se před očima čtenáře na velké množství nesourodých fragmentů, ale jde přímo k cíli, rozvíjejíc pouze dvě hlavní dějové linie. Linii reportérky, která jde díky své profesi po filozofovi, jenž si k obědu dal vlastní ženu. Druhou linií je pak part jejího partnera, taktéž reportéra, který, nakažen pohlavní chorobou, spolupracuje s věhlasným doktorem na sledování doktorovy vlastní dcery, která za pomoci pinzety pojídá samu sebe. Po kouscích. Ovšem i přes nadějné torzo příběhu se bohužel naplnilo výše řečené. Autor se plácal v knize s bezradností a z části i s planým plkáním.

Ano, ke knize přitáhne nejspíš samotné jméno Cronenberg. Pojem. Nadstavba. Reklamní tahák par excellence, který nepotřebuje žádnou další podporu. Bizarnost v knize? Dejte to sem! Ovšem až na samotné pojídání lidského masa, není na knize bizarního nic. Jen kumštýřsky, ale trochu nezáživně budovaný děj, který tady začne a tady zase skončí. Katarze taková nijaká, průběh takový nijaký. A i při tom sexuálním pnutí, které se v knize občas mihne a které by mělo být Cronenbergovi vlastní, se fiktivní kamera zaměří na pozorování spár v omítce, nikoliv na funící těla spojená v aktu lásky.

Cronenberg popsal konzumní společnost. Konzumní společnost blbců a konzumní společnost vyšších sfér. Jedno vykreslil jako fascinaci značkami zboží. Takovou tu prázdnotu, která diktuje a nařizuje pořídit si nejnovější typ toho i toho. Vykreslil konzumní spodinu jako neschopnou citu, jako prázdnou skořápku, která chce, hodně chce, ale nedokáže nic dát. Spodinu uvolněných mravů, neschopnou pevných vztahů, toužící po lásce, ale neschopné někoho dlouhodoběji, tedy déle než na jeden sexuální styk, snést blízko u sebe. Druhou linií kritiky je pak konzum vyšších vrstev. Intelektuálů. Těch, kteří by měli umravňovat ostatní společnost, dávat jí cíl, smysl. Ta byla vypsána jako neschopnost cokoliv dalšího říct. Jako společnost do sebe zahleděných sobců, kteří řeší už jen vlastní hnutí organizmu, nejlépe samozřejmě reprodukčních orgánů. Doba plná banality. Doba bez vlastní filozofie. Doba bez budoucnosti, jen s minulostí, kterou ovšem pohrdá, protože velká minulost ukazuje příliš důrazně na malou a neschopnou přítomnost. Obě mají pak něco společného. Fascinaci technickým vývojem lidstva. Onou náhradou Boha. Ale je technický vývoj schopný zajistit dovoz morálky do lidského chování? Očividně nikoliv.

Jak se praví v bratrech Karamazovech – kde není Boha, tam je vše dovoleno.

Myšlenky zapředené do nudného děje. Toť Konzumárium Davida Cronenberga. Stojí za to knihu si přečíst, jen po dočtení budete mít neodbytný pocit, že jste čtením přišli o kus života. Jako žitím v této prázdné době bez vlastní filosofie a cíle.

CRONENBERG, David. Konzumárium, Vyd. 1, Praha. Argo, 2015, 280 s. ISBN 978-80-257-1430-0.

 

Doporučujeme

Aktuality

  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  
  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o Velkou knihu českých pohádek

    Ode dneška soutěžíme o Velkou knihu českých pohádek z nakladatelství Pikola. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení