Recenze: Knihy pro dospělé

Magie rozhlasového vysílání

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
il

Je neuvěřitelné, jakých změn v posledních letech doznalo šíření informací. Zatímco ještě relativně nedávno slavily úspěchy noviny, přehoupli jsme se přes éru rozhlasu a televize rovnou do věku internetu. Vše zdánlivě směřuje ke stále dokonalejšímu a rychlejšímu zprostředkování novinek široké veřejnosti. Skutečnost je ale trochu jiná. David Vaughan se vrací do minulosti, do doby hledání významu rozhlasu a způsobu práce v něm. Novela Slyšte můj hlas zpracovává i další vážné téma.


knihaNa jaře roku 1938 se události v Československu vyostřují. Do takové situace přijíždí mladý Angličan pracující jako tlumočník pro anglické novináře. Díky rodičům hovoří česky i německy. David Vaughan zvolil svého hrdinu pravděpodobně i s ohledem na vlastní zkušenost, jeho volba se však jeví mimořádně šťastná. Umožňuje mu nadhled a zdání objektivity, pohled cizince bez sentimentální vazby k rodné zemi. Mladý muž se dostává do míst, kde probíhají nepokoje i jednání mezi Němci a Angličany, dokáže tak zdůraznit jednotlivé zlomové body tehdejších dějin.

Použití autentických historických textů, zaznamenaných tehdejším rozhlasem, autorovi pomohlo vytvořit fascinující koláž na rozhraní beletrie a historické studie. O době před Mnichovskou dohodou bylo toho napsáno hodně, málokdy však dokáže autor zprostředkovat vyrovnaný pohled ze strany našich tehdejších spojenců a současně našeho. Většinou tomu brání právě pocit zrady a ublížení, či naopak pohled příslušníka velkého národa, kterému je osud tehdejšího Československa naprosto lhostejný. David Vaughan v sobě spojuje sice oba tyto aspekty, ale dokázal je vzájemně vykompenzovat.

Kouzlo rozhlasu začínají objevovat i státníci – to je myšlenka provázející čtenáře celou novelou. Autor zdůrazňuje, že zatímco tehdejší propaganda Německa dokázala vytvořit síť rozhlasových stanic a účinně je využít pro své cíle, české vysílání bylo neúčinné a poznamenané nejistotou, váháním a spory. Připomíná to obraz dnešních dní, kdy jedinou motivací jsou peníze a projekty a zákony obecného zájmu, z nichž nic „nekápne“ do kapes politiků a lobbistů, zůstávají na pokraji zájmu.

V krátkých vstupech se čtenář může seznámit s textem zdravice Albertu Einsteinovi, s Čapkovým poselstvím i s mnoha politickými komentáři a projevy státníků. Politická rétorika působí místy suše, nicméně přispívá k hodnověrnosti autorova vyprávění. O německé kampani proti Československé republice máme dost obecných informací a z hodin dějepisu známe přibližně i její postup. Nenávist, šířenou německou propagandou mezi sudetskými Němci, si ale s odstupem doby příliš neuvědomujeme. O to působivější jsou vybrané pasáže projevů nazývající Čechy nekulturním národem přivandrovalým odkudsi z neznáma, stojícím v cestě kulturním Němcům. Čeští neonacisté a obdivovatelé Adolfa Hitlera by si měli tyto projevy poslechnout, přečíst si příslušné pasáže Mein Kampf a uvědomit si, kam by je jejich milovaný vůdce poslal, kdyby vyhrál válku. Zákaz vydávání takových knih není řešením, spíše jen bezradným odvracením pohledu.

Úryvek záznamu projevu Nevilla Chamberlaina může obdivovatelům Anglie přinést určité rozčarování, přezíravý postoj vůči nepatrnému spojenci v srdci Evropy jednoznačně vnáší pochybnosti i do současných dohod s velmocemi. Historická zkušenost našeho státu není bohužel nejšťastnější.

Ke knize je přiloženo CD s cyklem rozhlasových pořadů na motivy novely. Nejde o pouhou audioverzi textu, posouvá jej dále. Doporučuji seznámit se nejprve s tištěnou verzí, poté sáhnout k audio. Podrobnější text poskytuje více informací, poslech dokáže zprostředkovat neopakovatelnou atmosféru. Zcela původní záznamy přiblíží hlasy tehdejších státníků i umělců, můžeme si poslechnout nejen Edvarda Beneše, ale i Karla Čapka nebo Zdeňka Štěpánka. Samozřejmě nechybí ani typické hystericky štěkavé projevy Hitlera a jeho napodobitelů. Ale to je už méně příjemná, i když nezbytná část projektu.

Slyšte můj hlas je zajímavou kombinací příběhu mladého tlumočníka a historickou črtou přibližující předmnichovské období v Československu. Připomíná také začátky Českého rozhlasu v době, kdy tento prostředek šíření informací začal mít klíčový vliv na formování veřejného mínění jako neocenitelný nástroj propagandy. Na velmi malé ploše se autorovi podařilo přinést mnoho důležitých informací a podat je poutavou formou, jde nejen o poučnou, ale i velmi čtivou knihu.

VAUGHAN, David. Slyšte můj hlas. 1. vyd. Praha: Radioservis, 2014, 122 s. ISBN 978-80-87530-42-9.

 

Doporučujeme

Aktuality

  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  
  • Cena Česká kniha pošesté - vyhlášení vítězů

    Aktuální informace z 11. 5. 2017 - vyhlášení vítězů šestého ročníku Ceny česká kniha - čtěte dále.

    Aktuální informace z 28. 4. 2017 - tři nominované knihy - čtěte dále. Cena Česká kniha je opět tady, tentokrát již 6. ročník. Každoročně vás informujeme o knihách, nominovaných na vítězství, postupně tak, jak se zužuje jejich výběr. V šestém ročníku došlo k jedné zásadní změně, o níž se dočtete v následujícím textu, převzatém z tiskové zprávy organizátora.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o knihu Sucho

    Ode dneška soutěžíme o knihu Sucho z nakladatelství Host. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení