Recenze: Knihy pro dospělé

Daleko od domova – v Banátu

1 1 1 1 1 (7 hlasů)
motyl

Banát, území rozdělené mezi Rumunsko a Srbsko, se stalo domovem mnoha národnostních menšin, v polovině 19. století se na toto území přistěhovala i skupina Čechů. Česká enkláva si dodnes udržela svou svébytnost i znalost jazyka. Do tohoto prostředí situoval Matěj Hořava texty své knihy Pálenka: Prózy z Banátu.

 

knihaMladý učitel opouští jižní Moravu, aby utekl sám před sebou, a na neurčito se usadí se mezi českou menšinou na rumunské straně Banátu. Učí děti, potomky dávných přistěhovalců, a pobyt mezi nimi by určitě vydal na spoustu humorných historek, podobných těm, jaké psal Leo Rosten. Matěj Hořava však z tématu vytěžil něco naprosto jiného. Jeho hrdina sice takové historky píše v dopisech své sestře, čtenáři je ale nesvěřuje. Jeho pobyt v Banátu je zahalen do tíživé melancholie, pramenící především ze vzpomínek.

Členění textu do povídek je víceméně formální, stejně by bylo možno vnímat ucelený proud myšlenek, které autorovi, potažmo jeho hrdinovi táhly hlavou, kniha se však nadpisy, oddělujícími jednotlivé části, zpřehledňuje. Povídky jsou velmi krátké, útlá kniha o sto dvaceti stranách jich pojme přes čtyřicet.

Textům Matěje Hořavy vládne poetika. Uprostřed přírody a na malé vesnici nepíše přímo o svých zážitcích a svém okolí, ale o pocitech, které v něm vyvolávají, jako kdyby vše, co se ho dotýká, nejprve řádně filtroval svou duší, až poté dovolil, aby se dojmy, transformované do slov, přelily na papír. O náladu se často postará alkohol a balkánské prostředí, kombinace, jíž se nesnadno odolává, protože patří k sobě tak nedílně, že si snad Balkán ani jinak představit nedovedeme.

Banát známe s díla nositelky Nobelovy ceny Herty Müllerové, která se tam – jako příslušnice německé menšiny – narodila. Její pohled je však naprosto odlišný. Zatímco se Matěj Hořava opájí pocitem exotiky, z níž může kdykoliv odjet, pro Hertu Müllerovou znamená tíživou noční můru, vězení, z něhož není úniku. Je také možné, že Hořavův vztah k Banátu vyplývá z nalézání něčeho nového, vztah Müllerové naopak z až příliš dobré znalosti rutiny takového života. Pro Müllerovou znamená chudoba a nevědomost podhoubí, z něhož vyrůstá zlo, pro Hořavu sepjetí s přírodou a návrat k hodnotám, které jsme již ztratili. Žádný z pohledů nelze odsoudit jako tendenční, je výsledkem interpretace formované individuální zkušeností.

Vraťme se nyní k Hořavově poetice. Člověk obklopený přírodou bývá její krásou často okouzlen a rád sklouzne k nějakému tomu neobvyklému slovu, velebícímu její nádheru. Kniha Pálenka se však neomezuje na tak jednoduché schéma. Autor hledá krásu i tam, kde to zvykem nebývá, třeba i ve špíně. Podpalování naftou, vypalování strání, kusy gumy, z nichž stoupá černý mastný dým. U nás by už ekologové bili na poplach a hasiči se chystali k zásahu. Pokud se tato poetická poloha týká krajiny, lidí či alkoholu, je čtení textu velmi příjemné, umožní čtenáři nasávat atmosféru, ztotožnit se s ní. Jakmile se však téma začne týkat lásky a pocitu opuštěného zhrzeného milence, sklouzává autor z hrany poezie do příkopu bolného smutnění, jako třeba v povídce Dům na pobřeží.

Pálenka nestojí na ději, zachycuje atmosféru, vnitřní prožitek autora a zejména asociace. Hrdinovi knihy každá maličkost připomene podobnou událost a jeho myšlenky překlenou jako most vzdálenost dvěma různými místy. Někdy mezi jižní Moravou a Banátem, jindy třeba mezi Banátem a Francií. Hrdina Hořavovy prózy je tak trochu světoběžník. Asociační propojení se netýká pouze míst, ale i času, dospělosti a dětství.

Věty mají svůj rytmus a jsou poměrně komplikovaně členěny přehršlí čárek, teček, závorek, středníků a trojteček. Autor volí jednoduchá témata bez výrazné pointy, rychlými tahy načrtne situaci i jejího dvojníka v jiné zemi či čase. V některých větách zaznívají zcela zřetelné tóny pozérství a přehnaně excitovaného prožívání všedních maličkostí. Na druhé straně úhel pohledu, který dokáže obyčejnou událost proměnit v něco pozoruhodného, tvoří základ literatury. Pálenka je citlivě napsaná kniha, předpokládající, že ji do ruky vezme čtenář naladěný na podobné vlně jako autor.

HOŘAVA, Matěj. Pálenka: Prózy z Banátu. 1. vyd. Brno: Host, 2014, 120 s. ISBN 978-80-7491-404-1. 

Aktuality

  • Prosincové akce v knihovnách

     

    Chcete vědět, co zajímavého se děje v knihovnách a jaké akce si pro své čtenáře připravily? Pak sledujte rubriku Knihovny, v níž vás budeme pravidelně informovat o dění v knihovnách a akcích s nimi spojených.

    Číst dál...  
  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Tři metry vášně

    Ode dneška soutěžíme o knihu Tři metry vášně z nakladatelství Motto. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení