Recenze: Knihy pro dospělé

Cestovní dojmy a vzpomínky Agathy Christie

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Agathu Christie, královnu detektivek, nemusím jistě nikomu představovat. Kromě jejích románů a povídek však vychází také práce, které pojednávají přímo o ní samotné. Někdy jsou to životopisy – ať už ty, které o ní napsal někdo jiný, nebo její Vlastní životopis, který nakladatelství Knižní klub vydalo na jaře roku 2014. Na sklonku téhož roku mohl čtenář držet v ruce novinku, která je z pera samotné Agathy, ale sestavil ji její vnuk – Mathew Pritchard. Týká se autorky samotné, ale také přináší důležité svědectví z jejích cest po Britském impériu.


knihaŘeč je o knize Velká výprava. Dopisy a fotografie z putování po Britském impériu. Už samotná obálka vypadá velkolepě a napovídá, že čtenář drží v ruce „poklad“. Trochu jsem se bála, aby obálka nepředčila samotný obsah knihy, ale už po pár stránkách jsem pochopila, že tohle je skutečně knižní skvost – alespoň pro mě. Kniha je poskládána – jak už název napovídá – z dopisů a fotografií z Agathiných cest. V úvodu každé kapitoly a také místo závěru jsou použity výňatky z jejího Vlastního životopisu, které se k Velké výpravě vztahovaly. Je tak vytvořen pomyslný můstek k dalšímu vyprávění, které se dočteme ze samotných dopisů.

Jedná se o dopisy psané Agathou její matce, chůvě dcery Rosalind nebo bratrovi. Nejvíce však převažují dopisy matce. Některé byly psány narychlo ručně, ale některé na stroji a formou jakéhosi dopisového deníku. Spisovatelka si pečlivě datovala záznamy z jednotlivých dní a ty pak posílala své matce. Díky tomu vytvořila dokonalé svědectví. Nejen o výpravě a jejích aktivitách, ale především o tom, jak se žena a její společníci na počátku 20. století dívali na cizí země, které navštívili, na tamní kulturu, zvyky, jídlo, krajinu, sport. Jak si vedli Angličané v těchto zemích žijící? Byl jejich život civilizovaný, nebo podléhali okolí, do kterého se přistěhovali? Exotika se zde snoubila s anglickou noblesou a etiketou a vytvářela podivuhodnou směsici zvyků. Že si toto vše Agatha Christie naprosto užívala, je jasné nejen z jejích vzpomínek a z dopisů, ale také z mnoha fotografií, které ráda pořizovala.

Zbožňovala jsem to (tedy musím podotknout, že Archie věrný svým zvyklostem chodil spát přesně v půl jedenácté, ale naštěstí neměl nic proti tomu, abych já zůstala vzhůru a bavila se bez něj, i když se dost podivoval nad mým vkusem). Pak nám po většinu času hrála jazzová kapela, která nadělala dost velký randál. Také jsme se vyřádili s balonky – hráli jsme hru, jejímž účelem bylo mlátit ostatní po hlavě velkým nafouknutým balonem. [1]

Teď si možná říkáte, že jste si Agathu Christie představovali jako starou důstojnou dámu, která sedí za stolem a vymýšlí zašmodrchané příběhy plné vražd. Kdo četl její Vlastní životopis, ten už ví, že tomu tak úplně nebylo, ale pokud ano, rozhodně ne vždy. Agatha Christie byla žena plná života, která plnými doušky využila každičkou příležitost, jak se naučit něco nového, nebo jak se pobavit. Na svých cestách se např. s manželem pustili do nové kratochvíle – surfování.

Nejtěžší to bylo na Honolulu, kde byla těžká a tvrdá prkna. Přesto se však začínající slavná spisovatelka nevzdávala a i přes neúspěchy a modřiny se snažila naučit se to co nejlépe.

Většina surfařů se vydává k místu, kde se v útesu tvoří příboj, a vlny odchytávají tam. Já jsem to zkusila jednou, odtáhl mě tam jeden HD (zkratka pro havajského džentlmena). A to „odtáhl“ myslím doslova – pluje na prkně těsně před Tebou a Tvé prkno drží palcem u nohy a táhne ho za sebou! Když tě takhle dopraví na to správné místo, počká na ideální vlnu a pustí Tě. Je strašně těžké se to aspoň trochu naučit. [2]

Pojďme si ještě vysvětlit, jak se vlastně Agatha Christie na této cestě ocitla a proč se jí říká Velká výprava. Stalo se tak především díky jejímu manželovi Archiemu, který dostal nabídku připojit se coby ekonomický poradce k zahraniční misi. Cílem této mise byla propagace Výstavy Britského impéria a výprava měla za úkol jednat s představiteli jednotlivých zemí a dojednat jejich účast. Samozřejmě nebylo možné projet všechny země, proto byly zvoleny ty nejvýznamnější.

Manželky významných mužů se k nim připojily jako doprovod. Ve skutečnosti s nimi absolvovaly většinu proslovů, návštěv, slavnostních obědů i večírků, atd. Ve volném čase se pak všichni společně věnovali již zmíněným kratochvílím a sportům. Dá se říci, že si výpravu skutečně užili, až na některé dramatické chvíle především na konci výpravy, kdy Archie onemocněl a Agatha s ním zůstala v hotelovém pokoji prakticky bez peněz.

Vyjadřovat se ke stylu psaní by bylo v tomto případě trochu zbytečné. Části vyjmuté z Vlastního životopisu jsou prakticky zhodnoceny již v recenzi k této knize – zde. A části psané formou dopisů? Agatha Christie určitě netušila, že její dopisy pro matku a ostatní budou jednou publikovány. Proto jsou psány volnou formou, aby vyjadřovaly především nadšení z cest, útrapy s mořskou nemocí, ale také stesk po dceři, kterou zanechala v Anglii.  Přesto se čtou naprosto lehce, čtenář se u nich poučí, ale i pobaví. Mohou mít skvělou vypovídací hodnotu pro historiky, ale i pro laické čtenáře, kteří se dokážou podívat na tuto knihu i trochu jinak, než jen jako na zábavné čtení.

Opět musím připomenout, že jsem velice ráda, že jsem vlastníkem této knihy. Určitě se k ní ještě budu mnohokrát vracet a znovu ji číst. I přesto, že jsem četla Vlastní životopis, teprve až nyní dokážu vnímat Agathu Christie odlišným způsobem. Jako ženu, manželku, matku a rozverné děvčátko, které se rádo baví. Čím to je? Především upřímností a srdečností, se kterou byly dopisy napsány. Na rozdíl od životopisu nejde o předem promyšlený text, ale o zcela impulsivní sdělování právě prožitých žážitků.

[1]CHRISTIE, Agatha. Velká výprava: Dopisy a fotografie z putování po Britském impériu. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2014, s. 155. ISBN 978-80-242-4467-9.
[2]Tamtéž s. 301-303.

 

Doporučujeme

Aktuality

  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  
  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o 2 knihy Příběh Tour de France

    Ode dneška soutěžíme o 2 knihy Příběh Tour de France z nakladatelství Slovart. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, jedna z knih bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení