Recenze: Knihy pro dospělé

Hry na pravdu

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
kresba

Zahrávat si s pravdou je nebezpečné. Může se zdát, že pravda nemůže uškodit a musíme si za ní stát za každou cenu. Ovšem hry na pravdu jsou jiné. Mohou ublížit. Nejen o tom píše Eva Hauserová ve své nové knize Noc v Mejdlovarně.

 

knihaVše začíná setkáním tří kamarádek. Po letech se ocitají v bytě, kde spolu zažily mnoho divokých mejdanů. Každá z nich v té době měla jiné zázemí, jinou startovní pozici, ale jak prokázala léta, život se vyvíjel nepředvídatelným způsobem. Nad trojicí žen visí potenciální napětí, zprvu je nevnímají, každá z nich považuje nekomfortní pocit za svůj vlastní dojem, důvodů pro něj ve svých vzpomínkách nalézají víc než dost. Teprve později poznávají, že to jsou obavy z nevyřčeného, lépe řečeno z toho, co by vyřčeno ani být nemělo.

Noc v Mejdlovarně zpracovává několik témat. Především návrat do socialistické minulosti. Pro spisovatele vyrůstajícího a dospívajícího v době normalizace zůstává to období jako stigma, stále se k němu musejí vracet, alespoň drobnými zmínkami. Není to tak dávno, kdy byla česká literatura zaplavena texty, kterými se autoři s normalizací vyrovnávali, či se pokoušeli přesvědčit čtenáře a možná i sami sebe, že jen socialismus byl překážkou jejich rozletu. Eva Hauserová však vzpomínky na zatuchlou dobu sedmdesátých let použila jako podklad pro nastávající drama, odehrávající se v duších jejích hrdinek.

Jako další téma lze chápat vztahy mezi rodiči a dětmi. Samozřejmě je neformují jen takové příhody jako nalezené koťátko, s nímž otec naloží velmi nepěkně, ani přechodný pubertální vzdor. Mezigenerační rozpory mají hlubší kořeny a mohou tkvít v touze po samostatnosti na jedné straně a s potřebou ovládat na straně druhé. Dořina rodina tvoří drobnou analogii k okupaci po šedesátém osmém roce. Dora nedokáže ani po letech myslet na svou matku jako na Cyklonku B a na svého otce jako na Zbaběleva. Je zvláštní, že otcovu přezdívku odvozuje od zbabělého lva z knihy Čaroděj ze země Oz, ale skloňuje ji jako ruské jméno.

Ženy se střídají ve vyprávění v ich formě, i přesto je autorčina pozornost upřena na Doru. Je hostitelkou v bytě, kde probíhaly mejdany, a hlavní tíha poznání nakonec spočine na ni. Šárka zůstává trochu v pozadí se svým relativně šťastným životem, jen trochu zkomplikovaným excesem, jehož se dopustila v mládí. Nerozvážnost, kterou jí Eva Hauserová přisoudila, se velmi problematicky vztahuje k tehdejšímu režimu, nelze jednoznačně říct, že tenkrát se to mohlo stát a dnes by to nebylo možné. Normalizační všemoc strany a straníků byla ve značné míře nahrazena mocí peněz a politického vlivu. Zklamání, které prožívá Markéta, když se dozvídá pravdu o svém bývalém vztahu, se jeví trochu přehnané, autorce však slouží jako odrazový můstek k další hře na pravdu a jako zdůvodnění, proč se na povrch dostávají věci nadmíru bolestné.

Stejně jako v jiných textech i v Mejdlovarně autorka zvažuje, jaké by to bylo vrátit se zpátky v čase a mít možnost něco udělat jinak. Cvokyni ze stejnojmenné knihy se to podařilo, Doře, Markétě a Šárce nikoliv. Všechny tři se musejí vyrovnat se životem po svém, i když setkání s kamarádkami zpochybní hodnoty, které si po celý životní pracně budovaly a o nichž samy sebe přesvědčily, že jsou správné.

Eva Hauserová používá jazyk mladé generace z normalizačních let a mísí jej s vyjadřováním zralých žen současné doby. Přestože spolu ženy stále hovoří, každá věta v nich vyvolává celou řadu vzpomínek a reakcí, které před ostatními skrývají. Přímá řeč se tak střídá s vnitřními monology, čtenář se postupně dozvídá podrobnosti o životě žen, který se tak postupně dostává do jiného světla.

Noc v Mejdlovarně má sice vzhledem k pouhým třem přítomným postavám komorní vyznění, objevují se v ní však širší souvislosti. Stav společnosti v době normalizace, ale i v současnosti. Některé věci se změnily, jiné ne, a především lidé jsou v podstatě stále stejní. Velmi často o nich nic nevíme, dokonce ani o těch nejbližších.

HAUSEROVÁ, Eva. Noc v Mejdlovarně. Vyd. 1. Praha: Argo, 2014, 189 s. ISBN 978-80-257-1267-2. 

 

Aktuality

  • Prosincové akce v knihovnách

     

    Chcete vědět, co zajímavého se děje v knihovnách a jaké akce si pro své čtenáře připravily? Pak sledujte rubriku Knihovny, v níž vás budeme pravidelně informovat o dění v knihovnách a akcích s nimi spojených.

    Číst dál...  
  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Dospělost je mýtus

    Ode dneška soutěžíme o knihu Dospělost je mýtus z nakladatelství CooBoo. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení