Recenze: Knihy pro dospělé

Hájíčkova jihočeská vesnice

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Jiří Hájíček vzpomíná na vesnickou tancovačku a nejenom na ni. Čtenáře, který jeho předchozí dílo zná, to určitě nepřekvapí, s každou další vydanou knihou je stále jasnější, že život na vesnici se stal autorovým (doposud) celoživotním tématem. Vrací se k němu opětovně, což však neznamená, že by neměl v zásobě dostatek poutavých příběhů.


knihaNejnovější kniha oblíbeného autora se skládá z dvaceti povídek. Texty si však jsou velmi blízké, a to nejen tematicky. Ve skutečnosti tvoří komponované dílo, představující relativně malou jihočeskou lokalitu a obyvatele, kteří v ní žijí. Témata, s nimiž se v povídkách setkáváme, jsou stále stejná a pro Jiřího Hájíčka typická. Vycházejí prioritně ze vztahu člověka k místu, kde žije. Autor je přesvědčený, že mezi člověkem a místem existuje silné pouto, které sice navenek může být zpřetrháno, ale přesto existuje dále někde na duchovní úrovni. V tom však není žádná mystika, málokdo dokáže žít bez vazeb, pokud ano, činí tak z nějakého důvodu, ne z přirozené potřeby.

Vztah k domovu jasněji vyvstává, pokud jej ztrácíme. Jiří Hájíček velmi často v povídkách i ve svém předchozím díle naráží na vyvlastňování a kolektivizaci, při níž hodně lidí přišlo o své majetky. Autor však nevnímá majetek statkářů a rolníků hospodařících na svém jako mamon, který by lidé hromadili, ale jako s láskou opečovávaný kus domova. Z dob kolektivizace lze čerpat nesmírně silné a pravdivé příběhy, pro autora však není jednoduché vyhnout se tendenčnímu, jednostrannému a zjednodušujícímu pohledu. Jiří Hájíček to dokáže, není to pouze zásluhou jeho spisovatelských zkušeností, ale také cítění a vypravěčského talentu.

Místo, kam autor situoval své texty, má ještě jedno specifikum, díky němuž je možné příběhem ilustrovat, jak silný vztah může člověk k nepatrné lokalitě mít. Výstavba atomové elektrárny vedla k obrovským změnám na velké ploše, vedoucím mimo jiné i k zániku několika celých vesnic a přesunům lidí. V měřítku stalinských rošád jsou sice naprosto bezvýznamné, ale hledisko jednoho konkrétního postiženého člověka je diametrálně odlišné od globálního pohledu. Jeviště Hájíčkových textů leží ve stínu atomové elektrárny a pod hladinou přehrady. Na něm se odehrávají osudy, jež nemají pro dějiny sebemenší význam, jsou však nesmírně důležité a bolestivé pro malou skupinku postižených. Autor ale ve svých povídkách nezdůrazňuje majetkovou či psychickou újmu, ale oživuje postavy. Ze stovek bezejmenných lidí kdysi bydlících v dnes zatopených místech dělá skutečné lidi, konkrétní muže a ženy.

Atmosféra knihy, jak jsme u Jiřího Hájíčka zvyklí, je komorní, zádumčivá, místy až nostalgická. Klid a osamocení cítíme i v hospodských scénách, autor se upíná ke svému hrdinovi a jeho vnitřnímu světu tak soustředěně, že okolní hluk utichá a šumí pouze jako vzdálená kulisa. Povídky z knihy Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku byly již převážně zveřejněny a v poznámce na konci sbírky se můžeme dočíst, že jejich vznik, či lépe řečeno první zveřejnění se datuje od roku 1998 do současné doby, kopírují tedy značnou část Hájíčkovy spisovatelské dráhy. Nelze říct, že by v povídkách byl poznat nějaký překotný vývoj, i přísně uzavřená tematická koncepce by nasvědčovala spíše promyšlenému záměru realizovanému v mnohem kratším časovém úseku. Ale jak jsem podotkl, jde o téma, jež autor zpracovává opakovaně, a to je zřejmě příčinou konzistence textů z různých období. Snad jen v povídce Baladička narazíme na větší porci sentimentu, než by bylo zdrávo.

Příznivce tvorby Jiřího Hájíčka sbírka Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku nezklame, lze s klidným svědomím prohlásit, že jde o „typického Hájíčka“ tématem i atmosférou. Zajímavý povídkový průřez jeho tvorbou znovu dokumentuje, jak pevně je autor spjat s jihočeským krajem, s místem i lidmi, a jak lze osudy jednoho regionu dostat do povědomí široké obce čtenářů.

HÁJÍČEK, Jiří. Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku: povídky. 1. vyd. Brno: Host, 2014, 364 s. ISBN 978-807-4914-058.

 

Doporučujeme

Aktuality

  • Humbook 2017

    V loňském roce se uskutečnil první ročník literárního festivalu Humbook, který lákal především příznivce oblíbeného stylu Young adult. Pořadatelství se ujala nakladatelství Fragment a CooBoo.

    Číst dál...  
  • Cena Česká kniha pošesté

    Cena Česká kniha je opět tady, tentokrát již 6. ročník. Každoročně vás informujeme o knihách, nominovaných na vítězství, postupně tak, jak se zužuje jejich výběr. V šestém ročníku došlo k jedné zásadní změně, o níž se dočtete v následujícím textu, převzatém z tiskové zprávy organizátora.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o knihu 1967: Rok, kdy jsem se narodil(a)

    Ode dneška soutěžíme o knihu 1967: Rok, kdy jsem se narodil(a) z nakladatelství Management Press. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení