Recenze: Knihy pro dospělé

Paměť jednoho národa plná mýtů a pravdy

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
drak

Za časů vzdálených nám několik století se odehrává příběh Muže, který rozuměl hadí řeči, zobrazující střet pradávného a moderního světa v zemi Estonců, kteří tak stojí před volbou, zda se přizpůsobit či nezapomenout.

 

knihaAndrus Kivirähk popisuje svět mizící s příchodem křesťanstva, cizinců obdivovaných místními lidmi, kteří do země přinesli mnohé novoty a výdobytky doby. Těžkou práci na poli, stavovský systém a myšlenku celoživotní služby, těžce vydřený chleba pochybné chuti a maso jen pro vyvolené. Proti tomu stojí svobodný lid lesa, kterému netřeba lovu a zbraní, aby si obstaral potravu, protože zná hadí řeč, již všichni tvorové uctívají. Jenže život na vesnici je prostě v módě, takže zůstane jen jeden – ten, co vypráví svůj životní příběh.

Leemet se narodil ve vesnici, protože jeho otec byl omámen novotami z ciziny. Poté, co mu medvěd ukousl hlavu, vrátila se Leemetova matka s dětmi do lesa, protože vesnicí opovrhovala. A tak se Leemet od strýce naučí hadí řeč, skamarádí se se zmijemi, jak je to tu běžné, a prožívá své dětství i dospělý život v lese, pozoruje stoupající vliv vesnice, ztráceje v jejím stínu přátele a doufaje, že se jednou vrátí staré pořádky.

Zmije nemohou nikdy lidi úplně pochopit, třebaže mluvíme jedním jazykem. Chovají se k lidem jako k mladším bratrům, jež starší bratr milostivě naučil své tajné řeči, a oni teď ten drahý dar nesmyslně zahazují a dobrovolně se odsuzují k ježčímu či hmyzímu rodu. Hadi byli hrdí tvorové, nesnášeli tupost a lidí, kteří opustili les, jim nebylo ani trochu líto. Zřejmě už lidské pokolení vymazali z mysli jako sousto, jež spadlo do řeky a proud je rychle unáší pryč – je nenávratně ztracené. Odešli, tak ať! Hadi nepotřebují lidi, byli přesvědčeni, že se obejdou i bez nich. [1]

Ten moderní svět, z velké míry zosobněný vesnicí, se projevuje především hloupostí a naivitou jejích obyvatel, nekritickým obdivem ke všemu z ciziny a opovrhováním tím, z čeho vzešli. Dívky tu žijí v naději, že si jich jednou všimne nějaký rytíř, s nímž by mohly strávit jedinou noc na hradě, mladíci si zoufají, že se v zemi ještě nezavedla kastrace, protože eunuši jsou nejlepší zpěváci a ženské jim leží u nohou.

Starý svět je tvořen množstvím mýtů: je tu bláznivý žrec, který uctívá duchy ve stromech a obětuje jim tisíce veverek; je tu muž, který chová stovky vlků, připravených k osedlání ve velké bitvě; dva „lidoopi“, prastaří lidé, kteří chodí nazí a chlupatí a lozí po stromech; muž, který zvolna splývá s mechem; ženy, které přijímají lichotky medvědích milenců; obrovská ryba, spící na dně moře; větrověd, který svazuje bouře i vánky; zmije, které jsou lidem rádci a nejlepšími přáteli, a nejstrašnější hadí tvor, tajemná Drakóna, která někde spí a je nedosažitelnou nadějí zbylých lesních lidí. Je to svět mytický, ale rozumný a přirozený: Leemet ví, že obětovat žábu pokaždé, když jde k prameni, jak radí žrec, je hloupost, a stejně tak vymlouvá vesničanům hloupé pověry, jako je třeba víra ve vlkodlaky: vlk je vlk a člověk je člověk, nemůžou se přece jen tak zaměnit.

Co však ze starého světa nakonec zůstává, jsou právě ty hlouposti a pověry, zatímco opravdové, užitečné znalosti se vytrácejí. Proč dělat věci jednoduše, když to jde i složitě, nabízí se jako reakce na zatvrzelost vesničanů, opovrhujících pravdou, kterou jim Leemet chce vyjevit.

Kniha je vysoce čitelná, příběh plný zvratů, které přicházejí nečekaně a přitom zcela přirozeně, nenásilně. Leemetovo vyprávění je často bohaté na obrazy, mnohdy zahořklé a jindy plné krutých výjevů, přináší však i vtipné momenty. Příběh přesahuje pouhé vybájené vyprávění o době dávno minulé a ztracené, je zároveň varováním pro dobu tuto a ty příští, protože svět se mění, něco upadne v zapomnění, něco vypluje na povrch. Věk hadí řeči už je za námi, jednou bude zapomenut i tenhle nový svět se svými bohy a železnými muži a vymyslí se něco jiného. [2]

A člověk by si měl dávat pozor na to, co zapomíná a čemu se učí.

[1] KIVIRÄHK, Andrus. Muž, který rozuměl hadí řeči. Vyd. 1. Zlín: Kniha Zlín, 2011, 382 s. ISBN: 978-80-87162-78-1. Str. 125.

[2] Tamtéž, str. 380. 

Aktuality

  • Prosincové akce v knihovnách

     

    Chcete vědět, co zajímavého se děje v knihovnách a jaké akce si pro své čtenáře připravily? Pak sledujte rubriku Knihovny, v níž vás budeme pravidelně informovat o dění v knihovnách a akcích s nimi spojených.

    Číst dál...  
  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu SexyMamas: Matky matkám

    Ode dneška soutěžíme o knihu SexyMamas: Matky matkám z nakladatelství Biz books. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení