Recenze: Knihy pro dospělé

Kdo je bez viny

1 1 1 1 1 (1 hlas)
nohy

Kdo je bez viny: Kniha, která změní vaše vnímání pravdy (vydal Alpress, 2012) je úspěšným dílem Lisy Ballantyne. Drsné prostředí juvenilní justice a tragické osobní příběhy – koktejl, který se vám ani snad nechce vypít, ale dáte si, co kdyby jednou... Jaké to je žít v rodině, která prožívá kolaps, kde jeden z rodičů ustoupil tomu druhému natolik, že došlo k nevratným změnám na dítěti? Proč okolí zůstalo němé k těm, kteří potřebovali pomoc?

 

knihaTuto knihu bychom mohli preventivně předepsat všem rodičům divočejších chlapců. Primárně tam totiž nejde o pochybení matky (její odtažitost či nedostatek empatie a péče), ale o důsledky tolerování domácího násilí a projekcím právníka, který se Sebastianem (chlapcem, obžalovaným z vraždy svého kamaráda) soucítí (byť na nepravém místě). Kniha je to poměrně drsná. Můžeme ji chápat jako sociální sondu do psychopatie „vysoké společnosti“, stejně jako ukázku toho, kam až může osobní tragédie (v tomto případě manželské násilí) vyústit.

Sebastianův právník je pro úspěšnou pointu velmi důležitý. Jeho matka se o něj nestarala, putoval od pěstounů k pěstounům, až skončil v domě ženy, která přišla o dceru i muže v důsledku autonehody. Právník se snaží Sebastiana chápat, věří v jeho upřímnost, snad se mu i zdá, že Ben Stokes mohl zemřít kvůli někomu jinému, kdo se mihnul okolo hřiště. Kolik takových Sebastianů potkáváme? Malé chlapce s ambiciózními rodiči neschopnými reflexe. Kdo jim dává šanci konat skutky, ze kterých může být obviněn někdo jiný (více viditelný)? Kdo je hájí? Kniha skvěle pracuje s pojmem pravdy, viny a zla. Leč ne vždy naše oči vidí to, co by měly. Selháváme. Zejména v empatii, moudrosti a laskavosti. Svoje neúspěchy obalíme smutkem jiných lidí. A proč ne, vždyť my jsme z obliga, my máme právo. My máme peníze na lepší právníky, chladnokrevnější argumentace. My si umíme sehnat podpisy, správně argumentovat..

Autorka zmapovala vazební systém mladistvých, právnické prostředí a také hlavní postavy velice detailně. Až je to k neuvěření, buď si udělala velmi důkladnou přípravu, nebo vycházela ze svojí zkušenosti z pobytu v zahraničí (řadu let žila v Číně), možná mezi dalšími rodinami cizinců potkala někoho, podle koho vznikla postava tyranského otce mladého delikventa (podnikatele bez trošky citu)... Každopádně z příběhu, ve kterém obě hlavní role hrají mladiství, mrazí. Kde je hranice mezi vinou dítěte a rodičů? Kde nalézt odpovědi pro to, co všechny zainteresované tíží? Jak unést osobní selhání, které nebylo zjevné, spíše bublalo pod povrchem jakési přetvářky o úspěšné rodině?

Na jedné straně všichni toužíme po lásce, na druhé nemáme čas milovat tak, jak si to ti druzí zaslouží. Na jedné straně chceme spravedlnost, na druhé se bojíme ukázat nevoli, nesouhlas, či projevit kritiku. Nechceme někoho ranit a stejně se nám to bezděky podaří.

Nechceme na ostatní svádět svoje viny, ale vždycky se najde někdo, koho raníme, protože z každého našeho rozhodnutí vyplývá cosi kladného nebo záporného pro ty, kterými se obklopujeme. Kde je hranice dobra a zla v každém z nás? Kam až jsme ochotni jít proto, abychom souzněli se svým rytmem? Kde je hranice etiky? Při čtení této knihy mi hlavou bloudila řada otázek.

Duše v temnotě hřeší, leč pravým hříšníkem je ten, kdo temnotu způsobil.
Victor Hugo (Bídníci str. 4)

Problematika nadaných dětí může být velmi složitá. Nikdo přesně netuší, co prožívají, jak snášejí neúspěchy, šikanu, či alkoholismus rodičů. Nikdo netuší, zda malý génius se zálibou v astronomii někde potají nemlátí berušku kamínkem. A i když není možné mít děti na očích neustále, je možné je vést k dobru v rodině, usměrňovat je ve škole (a to nejen ty vlastní, ale i ty ostatní). Chce to jen nebýt ignorant a neobviňovat ty ostatní. Sebereflexe nikomu neuškodila. A tak, jako chybují rodiče v knize Nikdo nikde, tápeme ve výchově i my ostatní, snažíce se o kombinaci kontaktního rodičovství, poslušnosti, kterou známe z dob svého mládí a několika seminářů alternativního vzdělávání. Bohužel k lásce nevedou žádné alternativní cesty. Jako rodič musíme intuitivně cítit, zda to, co se děje, je ještě v normě.

BALLANTYNE, Lisa. Kdo je bez viny: kniha, která změní vaše vnímání pravdy. Vyd. 1. Frýdek-Místek: Alpress, 2012, 383 s. Klokan (Alpress). ISBN 978-80-7466-091-7. 

 

Soutěže

Aktuality

  • Hlasujte pro svou oblíbenou knihu v Ceně čtenářů Magnesia Litera

    Vážení a milí čtenáři,

    literární ocenění Mgnesia Litera za rok 2017 se bude udělovat 4. dubna 2018. Jako každým rokem ji můžete sledovat v přímém přenosu České televize. Chcete-li aktivně vyjádřit, která kniha byla pro Vás ta nej, máte možnost se zapojit a hlasovat v kategorii Cena čtenářů. Vybírat lze z prózy, poezie i knih pro děti. Hlasovat můžete do 31. března 2018 ZDE.

     

     
  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení