Příběh, který psalo tango

Recenze

Vytvořeno 23. 5. 2014 3:00

Autor: Marie Svobodová

Roberta Fulghuma mám moc ráda, četla jsem téměř všechny jeho knihy a možná jsem si naivně myslela, že už mě (kromě těch klasických malých překvapení, kterých jsou jeho povídky plné) nemůže překvapit.

Hned po přečtení několika slov jeho nejnovější knihy Drž mě pevně, miluj mě zlehka jsem však věděla, jak velkého omylu jsem se dopustila. Fulghum totiž své umění krátkých příběhů a úvah dokázal pozvednout na vyšší úroveň, když je spojil do románu – příběhu mnoha rozdílných lidí, kteří poprvé vkročili do tančírny Century, a to nevyhnutelně změnilo jejich životy. K lepšímu, samozřejmě.

„Když řekneš, že dobudeš Vídeň, dobuď Vídeň. – Napoleon

Když řekneš, že budeš tančit tango, tanči tango. To jsem řekl já.“ (z Aristosova deníku) [1]

Century je místo, kde lidi spojuje tanec – ať už tančí, nebo se jen pohybují v okolí. Nejdříve se zdá, že kniha bude jen sbírkou krátkých, samostatných příběhů. Jak tomu ale v životě chodí, osudy se nevyhnutelně začínají proplétat a z krátkých příběhů se stávají nezapomenutelné životní epizody.

Seznámíte se se spoustou různorodých postav, a proto jsem přesvědčená, že se každý dokáže ztotožnit alespoň s jednou z nich – pro mě to byla novinářka Marisol Machado. Potom už není příběh jen vzdálenou realitou, stává se z něj váš vlastní. A stačí jen doufat, že to nakonec dobře dopadne. Můžu prozradit, že ano.

Dočkala jsem se všeho, co podle mě nesmí v podobném románu chybět. Nevšední a poutavý příběh je možná to nejdůležitější. Jsou to však hlavně ty malé věci – neobyčejné situace, citáty, více či méně skrytá životní moudra… -, díky kterým je tato kniha výborným společníkem v hezkých i těžkých chvílích.

V neposlední řadě musím pochválit ilustrace Fulghumovy manželky Willow Bader, které jsou nejen skvělým oživením, ale také vystihují a tak zároveň podtrhují celkovou atmosféru příběhu.

Možná mám knihy Roberta Fulghuma tolik ráda právě proto, že v nich nalézám svět takový, jaký bych chtěla, aby byl – občas nepřátelský a plný těžkostí, vždy ale stačí jen krátký okamžik, aby se to všechno proměnilo zase v něco báječného. Ano, tuto knihu vám chci doporučit hlavně proto, že je nekonečným zdrojem optimismu a povzbuzení.

[1] FULGHUM, Robert. Drž mě pevně, miluj mě zlehka: příběhy z tančírny Century. Vyd. 1. Překlad Lenka Fárová, Jiří Hrubý. Ilustrace Willow Bader. Praha: Argo, 2011, 265 s. ISBN 978-802-5704-844.